Vladislav Vančura Knihy

Veselé príbehy medvediara Kuba Kubikula a neporiadnika a maškrtníka medveďa Kubula. Prvé slovenské vydanie.

Jedným z Vančurových umělecky najdokonalejších diel je román Konec starých časů. Ide o pásmo voľne prepojených epizodických príhod naplnených rošťáckym humorom a kousavou iróniou, ktorého posolstvo je dodnes aktuálne. Vančura v ňom odkrýva všeobecné spoločensko-politické problémy a prostredníctvom ústrednej postavy kniežaťa Alexeja Megalrogova, novodobej inkarnácie baróna Prášila, nastavuje zrkadlo novým plebejským zbohatlíkom, ale aj nám a sebe samému. Je kritikou slabostí nášho moderného spôsobu života, jeho malichernosti, lpienia na falošných istotách a materiálnych pôžitkoch. Stáť na pokraji lesa, keď vane silný vietor, biť sa v dubinách, osychať, mrznúť, blúdiť, hladoväť, mať dobrú nádej a dôverovať svetu, to je heslo kniežaťa Alexeja.

Román o tragickom osude vzťahu Češky a Slováka, písaný výnimočne obyčajným jazykom. Román o milostnom príbehu pražskej študentky Jany je presvedčivým obrazom meštiackej spoločnosti 20. rokov. Jana, dcéra z meštiackej rodiny, sa zamiluje do Tomáša, syna slovenského statkára, a utečie s ním. Provdá sa a žije na statku svojho tchána. Rodina sa dostáva do finančných ťažkostí, musia opustiť statek a zároveň sa Tomáš svojej žene odcudzuje a je jej neverný. Jana sa vracia do Prahy a k štúdiu. Prostriednictvom svojich príbuzných obstará zamestnanie pre Tomáša, ale ten sa nedokáže vyrovnať s novými podmienkami. Dochádza k rozchodu a Tomáš končí samovraždou.

Příběh jednoho léta „poněkud nešťastného způsobu“. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

Pekař Jan Marhoul (1924) je románovou prvotinou Vladislava Vančury. Kniha sa často zařazuje do proletárskej literatúry, avšak charakter hlavnej postavy, zobrazené prostredie a jej vyznienie ju odlišujú. Presnejšie by bolo označiť ju za dielo svojho druhu, ktoré vyniká nevšedným patosom a lyrizmom, jedinečným metaforickým štýlom a je veľmi výrazným príkladom meziválečnej avantgardnej tvorby. Vančura v ňom zobrazuje hrdinu donquijotského typu, ktorého zhoubná dobrota a s ňou súvisiaca detinskosť utvárajú jeho špecifické bláznovstvo.

Obsahuje: Učitel a žák Nemocná dívka Alchymista Jezero Ukereve Josefina Latinští klasikové Několikerá zasnoubení Satyrská komedie

Tento tematický svazek je věnován specifickému jevu v české literatuře 20. let 20. století – poetistické próze; obsahuje díla několika autorů – Vladislav Vančura: Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Rozmarné léto; Karel Konrád: Robinsonáda, Rinaldino, Dinah; Jaroslav Jan Paulík: Arizona. Autoři vytvořili v jednom časovém období díla určitého žánru a zaměření, založená na originálním vidění světa a na stylových postupech, odlišných od tradiční epické dějovosti a iluzivní realističnosti, směřujících k poetickému uchopení skutečnosti.

Dva slavné, úspěšně zfilmované romány Vladislava Vančury přinášíme v jednom svazku. Markéta Lazarová je baladická novela, v níž se Vančurovi podařilo vystihnout atmosféru drsného středověku na pozadí příběhu milenců ze dvou znepřátelených loupežnických klanů. Konec starých časů vypráví o společnosti, kterou zasáhne příchod tajemného cizince, který o sobě prohlašuje, že je knížetem. Svými starosvětskými aristokratickými způsoby si téměř všechny získá a s jeho odchodem nastává onen konec starých časů.

Tento svazek České knižnice je prvním významným vstupem do díla Vladislava Vančury. Obsahuje jeho raná díla z dvacátých let – povídkový soubor Amazonský proud a dále jeho první romány. Tento soubor povídek byl autorovým debutem, jeho romány absorbují prvky soudobých avantgardních literárních směrů, zejména poetismu, expresionismu a dalších, a v nichž se již výrazně projevuje Vančurův mimořádný tvůrčí typ. Komentář svazku zařazuje tato díla do širších souvislostí soudobého literárního vývoje a zachycuje rázný nástup a první recepce velkého autora.

Povídka o dvou přátelích, Jenikovi a Ervínovi, českých studentech, kteří nedokončili studia a vydali se na cestu po Evropě. Hledají zde práci, kterou nenalézají.

Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století.

Luk královny DorotkyCesta do světaKubula a Kuba Kubikula

Jde o Vančurovo vrcholné dílo, přestože je nedokončené. Vančura v něm vyjádřil osobitým básnickým viděním přesvědčení o nezdolnosti a vnitřní síle českého národa, jeho vzdělanosti a jazyku.

Kubula a Kuba Kubikula: Rok 1. vydání orig. 1931 Veselé příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy na jejich toulkách světem. Roztomilý příběh medvědáře a medvěda patří již mezi klasiku české literatury pro děti. Ani po letech od svého prvního vydání neztratil nic ze svého kouzla, osobitosti a vtipu, a tak by neměl chybět v žádné dětské knihovničce. Připomeňme si jen, že vypráví o medvědáři Kubovi Kubikulovi a jeho nezbedném medvědovi Kubulovi, se kterým se toulal po světě a kterého strašil strašidlem Barbuchou. Veselé vyprávění o malé čarodějnici, která se učí čarovat, aby se mohla stát správnou a dobrou čarodějnicí. Malá čarodějnice: Rok 1. vydání orig. 1957 Hluboko v lese v kouzelnickém domku bydlela malá čarodějnice s kamarádem havranem Abraxasem. Každý den strávila několik hodin nad kouzelnickou knihou a učila se čarovat. Chtěla si získat úctu starých čarodějnic. Po počátečním nezdaru se jí to nakonec podařilo a ona sama vyzrála na všechny čarodějnice na světě. Příběh je známý z televizního večerníčku.

Bouřlivé události v zemi zasažené epidemií spavé nemoci, boj domorodého obyvatelstva proti bílým kolonizátorům a pronikavý kritický pohled na rasové předsudky jsou hlavními tématy dramatu Jezero Ukereve, úsměvný příběh z prostředí studentů dramatické konzervatoře nabízí komedie Josefina. Obě zajímavé a dnes již málo známé hry vycházejí jako 97. svazek edice D u příležitosti 70. výročí úmrtí významného českého autora.

Kniha přináší konfrontaci dvou rozdílných prostředí - Prahy a Zakarpatské Rusi. Téma této oblasti využili později i Ivan Olbracht a Karel Čapek. Civilizací téměř nedotčená krajina a svět jejích obyvatel se střetává s moderním věkem. Řešen je zde problém viny a trestu.

Šest rozmarných milostných příběhů zdůrazňuje Vančurovo mistrovské vypravěčství. 7. vydání, v nakladatelství Československý spisovatel 3. vydání. Bezplatná knižní prémie edice KLÍČ za rok 1982.

V tomto románě se seznámíme s osudem Jana Kostky od 90. let 19. stol. až po první republiku. Dílo je laděno silně protiválečně.

Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století.

Obrazy z dějin národa českého – Věrná vypravování o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti Kniha obsahuje díl druhý: „Tři přemyslovští králové“ a díl třetí: „Poslední Přemyslovci“

Alchymista je skutečný učenec, který se ve hře dodatečně kvalifikuje předpovědí zatmění Slunce, do role podvodného výrobce zlata je vehnán chtivostí a vášněmi svého okolí, vlastní láskou a v neposlední řadě i přesvědčení, které sdílel se svou dobou, míněním, že proměňovat kovyve zlato je skutečně možno a že sám má rozřešení tajemství už na dosah ruky. Hra se původně jmenovala Martin a Michael, podle bratří Koryčanů, do jejichž života zasáhne vědec hvězdář Alessandro del Morone. Alessandro del Morone přináší do Čech inspirativní a strhující příklad jižního životního slohu, proměňuje vlastně všecko, na co sáhne a všecky s nimiž se setká: Martin se pod jeho vlivem nechává proměnit ve zosobnění žádosti po penězích a po zlatě, Michael v žádostivost po poznání, Anna v nešťastnou hříšnici. Alessandro nepůsobí svým temperamentem na psychicky neutišený stav Martina, Michaela a Anny Koryčanových, ale má nemalý vliv i na další postavy, dceru manželů Koryčanových, Evu, i na bratra Anny, mladého Bubna. Eva, v níž Alessandro probudí velkou lásku, má nakonec odvahu odejít se svou láskou do Itálie; v Bubnovi je probuzeno nadšení pro vědu a dílo, a při svém odpojení od mistra míří výš než jeho vzor sám. Proti Alessandrovi stojí také další osoba, kněz Třešť, který je ideologickou oporou hraběcí rodiny. Tito dva spolu vedou zápas, v němž Třešť neustále obviňuje a dokonce i obžalovává Alessandra z rozvratu v rodině, na který ale nemá důkazy.

Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizované příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura nestihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva.

Válka je velmi krutá. Dokáže změnit životy nejen těm nejchudším, kteří v bojích převážně mají roli kanónenfutru, ale drasticky ovlivní i osudy bohatých, kteří do ní často vstupují plni vlasteneckých ideálů. Vladislav Vančura po otřesných zkušenostech z první světové války napsal slavný antimilitaristický epos Pole orná a válečná, v němž poukazuje na nesmyslnost vraždění a paradoxy zbytečných ozbrojených konfliktů. Román, zajímavý obsahem a promlouvající hlubokým humanistickým posláním, je také lahůdkou pro všechny milovníky krásné češtiny.

Tato kniha měla být prvním dílem připravované trilogie Koně a vůz, další díly ale už nevznikly.

Humoristická próza, která má v rámci autorova díla svojí poetikou a humorem nejblíže k Rozmarnému létu. V tomto díle vedlo Vančuru jeho zaujetí experimentovat s jazykem k nápadu založit text knihy na příslovích, odtud druhá část názvu. Neprodejná členská prémie Klubu čtenářů.

Protiválečny epos v próze s formálním podtitulem román, v němž jeden z předních českých meziválečnych autorů rozvíjí obrovský panoramatický obraz války, umocněný fantastickou nadsázkou, aby na něm mohl přesvědčivě říci své vizionářské: „Války propadnou pavoučím sítem. Čas panování je rozbit a počínají se časy dělníků.“

In Summer of Caprice (the classic novel of the Twenties that was adapted into the beloved film of the Czech New Wave in the Sixties) the arrival of a magician and his girlfriend to a sleepy spa town sets off a series of events that will turn the lives of everyone in Little Karlsbad upside down. Set over the course of just three days in June, this poetic and comic novel beautifully captures the atmosphere of a small town, as Vančura juxtaposes the mundanity of life with the majesty of language. The playful narrative, linguistic dexterity, and metatextuality that has only become richer over the decades are hallmarks of this brilliant work of interwar modernism. “The witty conversation and ingenious dialogues surpass the plot itself.” —Epoch Times “Certainly, Vladislav Vančura’s language is a test for any translator’s mettle.” —Alice Horáčková, MF Dnes „(What makes Vladislav Vančura unique) is that all of his avant-garde searching finally led him to the epic’s classical approach, which enabled him, like no other prose writer in the world, to appropriate all the fundamental epiphanies of modern lyric poetry.” —M. Kundera, The Art of the Novel: Vladislav Vančura’s Journey in Search of the Great Epic

Druhá část velkého Vančurova díla, tentokrát s ilustracemi a v grafické úpravě Karla Svolinského.

Tento román, který je ovlivněn první světovou válkou, nemá jednotný děj, ale skládá se z řady epizod, které nemají věcnou ani jinou souvislost. Vytváří tu dva světy, které staví do protikladu – mírový vesnický a válečný. Vančura chce ukázat jak válka převrací životy lidí, ukazuje, že i zlodějíček a ničema se může stát hrdinou (neoslavuje jeho hrdinství, je vyzdvihován fakt, že je oslavován ničema).

Společné vydání tří klasických úsměvných titulů české prózy 1. poloviny 20. století. Titul spojuje humoristický román Karla Poláčka Bylo nás pět - knížku vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psanou formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy s novelou Vladislava Vančury Rozmarné léto - půvabným vyprávěním o lázeňském městečku, jehož poklid rozčeří kouzelník a jeho sličná pomocnice a souborem fejetonů Karla Čapka O lidech, který s vlídným, trefným a chápavým humorem nabízí pohled na nejrůznější lidské typy a životní situace.

V tomto románě se seznámíme s osudem Jana Kostky od 90. let 19. stol. až po první republiku. Dílo je laděno silně protiválečně

Národní umělec Vladislav Vančura (23. 6. 1891 - 1. 6 1942) byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař. V květnu roku 1942 byl zatčen gestapem a 1. června na Kobyliské střelnici popraven. Obrazy z dějin národa českého je dílo vystavěné na historických podkladech. Nejde o souvislé vyprávění, ale o stylizované příběhy slavných osobností (Kosmas, Přemysl Otakar II.…). Začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století. Hlavním cílem díla bylo posílení národního sebevědomí v osudových chvílích pomnichovských. Původně Vančura zamýšlel napsat celkem šest dílů, napsal jen dva. Kvůli své odbojové činnosti byl zatčen gestapem uprostřed práce a dílo tak zůstalo nedokončeno v půli věty.

Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizované příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura nestihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva.

Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století.

Ve třech příbězích klasiků české literatury, Viktora Dyka, Karla Čapka a Vladislava Vančury, najdeme i dnes přímou paralelu se současným životem. Poetická láska a tvrdá realita, zlomyslnost a profesní novinářská bezohlednost, sobectví i lehkovážná hravá nevěra - to vše je v současné době stále aktuální.

Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století.

Pekař Jan Marhoul: Hlavní postava je laskavý a hodný pekař. Jeho dobrota se projevuje přesně podle socialistických představ – dává lidem na dluh, pomáhá všem. Nakonec zkrachuje a jemu nikdo nepomůže. Končí jako dělník v pekárně, která mu kdysi patřila. Před smrtí Marhoulovi slibuje jehosyn, že dokončí studia a stane se děkanem. Děj je zasazen do Benešova. Toto dílo je jakousi oslavou chudoby. Pole orná a válečná: Tento román, který je ovlivněn první světovou válkou, nemá jednotný děj, ale skládá se z řady epizod, které nemají věcnou ani jinou souvislost. Vytváří tu dva světy, které staví do protikladu – mírový vesnický a válečný. Vančura chce ukázat jak válka převrací životy lidí, ukazuje, že i zlodějíček a ničema se může stát hrdinou (neoslavuje jeho hrdinství, je vyzdvihován fakt, že je oslavován ničema). Markéta Lazarová: Příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpečí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka. Uprostřed nelítostné sebranky kupodivu nenachází jen ponížení, ale i lásku, pokoru a pokřivený, leč upřímný smysl pro čest.

Souborné vydání dvou nejvýznamnějších autorových románů. V prvním z nich monumentalizuje Vančura tragiku dobromyslného českého proletáře, jakousi českou donkichotskou postavu, člověka bohatého srdcem a dobrým čistým lidstvím apřitom drceného dobou a neutěšeným okolím. V druhém ukazuje jak válka zasahuje do životů lidí, a to i životů lidí žijících na okraji společnosti, a převrací v nich lidské hodnoty.

Rozsáhlá a svou povahou samostatná kapitola z autorových "Obrazů z dějin národa českého". Vykreslil v ní s láskou a jazykovou i slohovou vybraností postavu kronikáře Kosmy, jehož Kronika mu byla zvlášť milá, a které vydatně užil při svém vyprávění o českých dějinách, jimiž v těžkých dobách okupace chtěl - řečeno slovy I. Olbrachta - "naplnit české mysli sebedůvěrou, nadějí, bojovným nadšením a hrdostí".

Kosmas Obrazy z dějin národa českého jsou nedokončenou rozsáhlou literární freskou, v níž se Vladislav Vančura snažil povzbudit národní sebevědomí v těžkých dobách. Na stylizovaných příbězích slavných českých osobností autor ukazuje, jak se historie neustále mění a i po té nejčernější noci vždy ráno vysvitne slunce. Rozhodně se nejedná o další nezáživnou příručku dějepisu, postavy na stránkách ožívají a k lidem promlouvají jazykem, který je dokonale srozumitelný i pro moderního čtenáře. Při bližším zkoumání zjistíme, že mnohé historické události důvěrně známe i z dnešní doby. Markéta Lazarová Klasický román Vladislava Vančury přináší příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpečí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka. Uprostřed nelítostné sebranky kupodivu nenachází jen ponížení, ale i lásku, pokoru a pokřivený, leč upřímný smysl pro čest. Poprvé román vyšel v roce 1931 a v roce 1967 na jeho motivy František Vláčil natočil film, který se zařadil k vrcholům české kinematografie.

Francouzský lékař hledá na březích středoafrických jezer příčinu spavé nemoci, která hubí černochy i bělochy. Sám nakažen, teprve v předsmrtné agonii se dovídá, že prostředek proti spavé nemoci byl objeven. Drama Vančurovo vzniklo v době (1935), kdy bylo třeba ukázat na nebezpečí fašismu, které světu hrozilo a na cestu záchrany v solidaritě národů. Příběh ač umístěný do končin rovníkové Afriky má proto platnost všelidskou

Pět sociálních povídek z prostředí moravské vesnice, ve kterých se zrcadlí třídní rozvrstvení venkova před první světovou válkou.

První svazek spisů Vladimíra Vančury, věnovaný jako celek autorovým juveniliím je sestaven z několika částí. Jádro souboru tvoří první dvě publikované Vančurovy menší povídkové knížky Amazonský proud z roku 1923 a Dlouhý, Široký a Bystrozraký(1924) a především Rozmarné léto(1926), jemuž ovšem v první etapě Vančurova díla předcházely ještě dva romány jiné - Pekař Jan Marhoul(1924) a Pole orná a válečná(1925), které vycházejí samostatně jako svazek druhý.

Příběh jednoho léta „poněkud nešťastného způsobu“. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

Dílo vystavěné na historických podkladech. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o stylizované příběhy slavných osobností (Kosmas, Přemysl Otakar II.…). Začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století. Dílo mělo posilovat národní sebevědomí v osudových chvílích pomnichovských.

Dílo vystavěné na historických podkladech. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o stylizované příběhy slavných osobností (Kosmas, Přemysl Otakar II.…). Začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století. Dílo mělo posilovat národní sebevědomí v osudových chvílích pomnichovských.

Výbor z literární pozůstalosti obsahuje znění několika přednášek a proslovů, v nichž V. Vančura pojednal o spisovatelské práci, o knize z hlediska čtenářova, o problémech současného divadla, o lektorské praxi a jiných literárních věcech.

Výbor sdružuje několik vtipných, humorných povídek a novel, do kterých vložil Vančura mnoho ze své filosofie radosti a optimismu. Parodií na sportovní kluby je první povídka, F.C. Ball, kreslící postavy lidiček, scházejících se v hostinci u "Dvou litrů...". Známá novela Rozmarné léto je vyprávění plné pohody a shovívavosti ke třem přátelům v malém městečku, kam zavítá kouzelník a krásná dívka. Následuje Luk královny Dorotky, šest povídek s milostnou tématikou a novela Kosmas, vyňata z autorových Obrazů z dějin národa českého. Doslov: Milan Kundera

Dílo vystavěné na historických podkladech. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o stylizované příběhy slavných osobností (Kosmas, Přemysl Otakar II.…). Začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století. Dílo mělo posilovat národní sebevědomí v osudových chvílích pomnichovských.

Úsměvná divadelní hra z prostředí dramatické konzervatoře, česká variace na Shawův Pygmalion. Doslov a režisérovu poznámku napsal Antonín Dvořák. Vyšlo jako 36. svazek edice "Divadlo lidu".

Název této knihy vypovídá za vše – Vančura nám v ní poukazuje na slavné chvíle a slavné osobnosti českých dějin.

Závěrečný svazek spisů Vladislava Vančury, vydaný roku 1961, obsahuje povětšinou povídky, jež autor napsal ke konci života, zlomky nedokončených větších prací a filmových libret.

Výbor obsahuje povídky z vrcholného autorova tvůrčího období - Zvony mého kraje, Kosmas, Počátek Kutných Hor, Zbraslavská povídka o opatu Martinovi, Dobrá míra, Brusič nožů, Občan Don Quijote.

Tato kniha měla být prvním dílem připravované trilogie Koně a vůz, další díly ale už nevznikly.

Román o tragickém osudu vztahu Češky a Slováka, psaný výjimečně obyčejným jazykem.

Kniha přináší konfrontaci dvou rozdílných prostředí - Prahy a Zakarpatské Rusi. Téma této oblasti využili později i Ivan Olbracht a Karel Čapek. Civilizací téměř nedotčená krajina a svět jejích obyvatel se střetává s moderním věkem. Řešen je zde problém viny a trestu.

Francouzský lékař hledá na březích středoafrických jezer příčinu spavé nemoci, která hubí černochy i bělochy. Sám nakažen, teprve v předsmrtné agonii se dovídá, že prostředek proti spavé nemoci byl objeven. Drama Vančurovo vzniklo v době (1935), kdy bylo třeba ukázat na nebezpečí fašismu, které světu hrozilo a na cestu záchrany v solidaritě národů. Příběh ač umístěný do končin rovníkové Afriky má proto platnost všelidskou

Jak významné bylo místo Vladislava Vančury v českém kulturním životě, dokládá téměř stovka obrázků této knihy uvedená slovem umělcova přítele a doprovázená básněmi V. Nezvala a J. Seiferta. Zatím co v úvodní části jsou soustředěny snímky z Vančurova dětství a mládí a fotografie rodinné, převážná část knihy ukazuje Vančurovo místo mezi literárními druhy poválečné generace, zachycuje návštěvy pokrokového umělce v Moskvě a v Paříži, charakterizuje jeho bohatou činnost spisovatele, filmového autora a režiséra, malíře, jednoho z průkopníků a nejvýznamnějších pracovníků Družstevní práce. Sleduje cestu Vančurovu od počátků až na sám její konec, k smrti za stanného práva r. 1942. Ale jen dělník je smrtelný - práce je živá. Vančurovo dílo dále žije v české kultuře a jistě jen plným právem se jeho tvůrci dostalo alespoň in memoriam čestného titulu "národního umělce".

Výbor obsahuje povídky z vrcholného autorova tvůrčího období - Zvony mého kraje, Kosmas, Počátek Kutných Hor, Zbraslavská povídka o opatu Martinovi, Dobrá míra, Brusič nožů, Občan Don Quijote.