Miloš Hlávka Knihy

Ztracené dítko avantgardy - i tak by šlo s trochou nadsázky charakterizovat osud Miloše Hlávky. Smyslem této publikace není snaha dělat z Hlávky básníka velikosti Seiferta, Nezvala či Holana, nýbrž napravení určité křivdy a zpřístupnění jeho literárního odkazu dnešní čtenářské generaci (tím spíše, že v Hlávkově literární pozůstalosti jsou i práce dodnes nevydané - např. právě sbírka Písně na rozloučenou, překvapením mohou být ale i Hlávkovy neznámé prózy z 30. let). Knihu doplňuje obrazová příloha a zasvěcená studie Tomáše Vučky, vymezující Hlávkovo místo v kontextu české literatury.

Román Fabian je príkladom i dôkazom toho, že Kästner je dokonalým znalcom aj sveta dospelých a že ho vie majstrovsky zobraziť. Hrdina jeho románu je moralista v širšom slova zmysle. Nie je to malý meštiak, zahľadený na susedove dvere a odsudzujúci drobné ľudské hrieštiky. Je to moralista rozkkladajúcej sa spoločnosti tridsiatych rokov, typ, ktorý by sme v našich slovenských pomeroch nazvali božím človiečikom. Na svoje prostredie - Berlín predvojnových rokov - sa díva ako na vyčíňanie bláznov. Fabian nemá ani lakte ani päste, má len nekonečné citlivé srdce a zdravý ľudský rozum, ktorým nemôže pochopiť, prečo sa ľudstvo samo ženie do záhuby. Je inteligentný a vzdelaný, no ocitne sa v armáde nezamestnaných. Miluje dievča, s ktorým sa chce oženiť, ale aj tu sa dočká sklamania.

The novel explores the concept of a mind that is detached from emotional sensibility through the character of Monsieur Teste, who embodies both the author's philosophical inquiries and the traits of an ordinary fictional character. Additionally, the volume features "Snapshots of Monsieur Teste," which includes excerpts from Valâery's personal notebooks, providing deeper insight into his thoughts and creative process.

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků. Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou - to vše hrdiny zrańuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí.

Epos. Třebaže v prvním plánu dominuje milostný příběh mezi Helenou, Jindřichem a lyrickým subjektem, těžiště Kormorána leží v pnutí mezi dvěma duševními a mentálními principy, ztělesňovány na jedné straně automobilovým závodníkem Jindřichem a na druhé straně zasněným vypravěčem. Vstupuje ale také do vstahu vypravěče a Heleny.

Dramatický život slavného tanečníka líčí jeho manželka, kterou jako začínající maďarskou baletku Romolu de Pulszky Nižinskij poznal během třítýdenní plavby do Argentiny. Závěrečná poznámka: Miloš Hlávka.

Hra Prinz Friedrich von Homburg, vznikla v letech 1809–1811 jako jeden z vrcholů německé i světové dramatiky, premiéra byla 3. října 1821 ve Vídni. České druhé, pozměněné vydání. Drama mladistvého prince-generála, který se proviní z milostné roztržitosti proti vojenské kázni vítězstvím v bitvě a je paradoxně, jako hrdina, odsouzen vojeským tribunálem k trestu smrti.

Veselohra milostného souboje mezi letcem a děvčetem z hor, která nutí k přemýšlení, jak uvést do souladu šílenou mužskou touhu vpřed a stále rychleji, tento neodvratný civilizační pud, často tragický, s milostnou přitažlivostí země. Hlávka vidí lásku jako vzněcovatelku života, ale nepřehlíží, jak se dovede zavěsit na křídla tomu, kdo jde za nějakým posláním.