Stanislav Rubáš Poradie kníh

Titul z edice Občanského a společenskovědního základu se zaměřením na ekonomii. Titul pokrývá tato témata. - Základní ekonomické pojmy - Úvod do tržního hospodářství - Trh výrobků a služeb - Ostatní trhy - Doprovodné jevy tržního mechanismu - Úloha státu v tržním hospodářství - Nástroje hospodářské politiky státu - Národní hospodářství - Národohospodářské agregáty - Banky a jejich úloha v hospodářství země - Cyklický vývoj tržního hospodářství - Zahraniční obchod - Podnik - Podnikání / Činnost podniku - Daně a poplatky - Zaměstnání - Osobní finance - Moje ekonomické povědomí Publikace je celobarevná, učivo témat doplněno množstvím infografiky, schématy, zajímavostmi, souvislostmi a poznatky z historie ekonomie. Témata učebnice obsahují výukové cíle a cílové dovednosti studenta po prostudování statí. Na závěr tématu je zařazeno shrnutí pojmů a náměty pro samostatnou činnost a opakování.

Kniha rozhovorů s dvaceti sedmi představiteli nejstarší generace (data narození v období 1920–1935) našich překladatelů (mezi jinými Josef Čermák, Josef Forbelský, Ludvík Kundera, Vladimír Mikeš, Antonín Přidal či Josef Škvorecký), kterou připravili pracovníci Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK. Jednotlivá vyprávění, ať už se týkají překladů z literatury psané anglicky, francouzsky, italsky, německy, rusky či španělsky, nebo překladů z literatur u nás o dost méně známých, jako je ta dánská, estonská, islandská, japonská, norská, polská, slovenská či srbocharvátská, mohou sloužit nejen jako průvodce po cizích literárních krajinách, ale také např. nechávají čtenáře nahlédnout do nakladatelské a překladatelské praxe v období minulého režimu a porovnat její nedostatky (cenzura i autocezura, praxe takzvaného „pokrývání“ překladatelů v nemilosti apod.) s nešvary, které v této oblasti naopak zavládly v době porevoluční. -- zdroj: http://www.academia.cz/slovo-za-slovem.html --

Evžen Oněgin v českých překladech. Zatímco ruský čtenář má Evžena Oněgina jediného, čtenář český si slavný Puškinův román ve verších může přečíst hned v pěti různých překladech. V čem se originál Oněginova příběhu liší od svých českých verzí? Jaké portréty Puškinových hrdinů naši překladatelé vykreslují? Říká proslulý Taťánin dopis Oněginovi pokaždé totéž? O tom vypráví ojedinělá studie, kterou držíte v rukou. Její autor s detektivním zaujetím pro detail poprvé konfrontuje všechny naše překlady Puškinova románu s jejich ruskou předlohou. Oněgin zřetelně ovlivnil životní postoje celých čtenářských generací, a to i za hranicemi Ruska. Ačkoliv se v Praze před Národním divadlem dávno neprocházejí mladíci s hůlkou, cylindrem a znuděným výrazem à la Oněgin, tak jako koncem devatenáctého století, pro mnohé je Puškinův román dodnes knihou podstatnou. Představuje jakousi „bibli prvních lásek", na které se už před víc než půldruhým stoletím čtenáři poezie učili rozumět vlastním milostným prožitkům, zmatkům, pochybením. „Lekce odvahy. Lekce hrdosti. Lekce věrnosti. Lekce osudu. Lekce osamělosti," tak nazvala příběh Oněgina a Taťány básnířka Marina Cvetajevová - a v tomto smyslu se ho skrze české překlady snaží zachytit i následující stránky.

Nejobsáhlejší částí publikace je text nedokončené učebnice o ruské literatuře 19. století, kterou rusista Miloslav Jehlička (1921 - 2001) připravoval koncem 90. let pro posluchače FF UK. Publikaci doprovázejí dvě studie věnované životu a dílu Miloslava Jehličky. Na závěr je zařazena žánrově a chronologicky roztříděna Jehličkova bibliografie

Biografická esej o Arthuru Schopenhauerovi, jedné z nejrozporuplnějších postav německé klasické filosofie, je pravým opakem akademických dějin filosofie. Autor, inspirován mimo jiné psychoanalýzou, vychází z reálií filosofova života, z jeho myšlenek i faktů historických a s využitím kolážových postupů vytváří osobitě poetizovanou mozaiku, plastický obraz osobnosti a doby. Jeho tvůrčí vklad do interpretace filosofovy osobnosti i historických a literárních pramenů přitom balancuje na samé hranici mystifikace, již také nejednou vědomě překračuje.... celý text