Martin Lux Knihy

Kniha se zabývá otázkou, zda vlastnictví bydlení může pomoci řešit finanční obtíže ve stáří a sloužit jako doplňkový zdroj příjmu. Autoři analyzují postoje Čechů k vlastnímu bydlení v kontextu finančního zajištění na důchod, opírajíce se o statistická data a výzkumy. S ohledem na stárnutí populace je generace čtyřicátníků vyzývána k dostatečnému spoření na důchod. Výzkumy však ukazují, že Češi na důchod spoří nedostatečně, což vyvolává otázku, jak se s tímto problémem vyrovná početná generace Husákových dětí. Bohatství ve vlastním bydlení, které představuje většinu jejich majetku, může být potenciálním zdrojem příjmů. Rodiče však často nechtějí spotřebovat své bydlení na úkor dědictví pro děti, neboť ho vnímají jako jistotu pro rodinu. Potřeba zanechat dětem majetek a umožnit jim vlastnictví je důvodem, proč odmítají možnosti zpeněžení bydlení. Kniha také představuje inovativní finanční modely ze zahraničí, které umožňují zůstat v vlastním bydlení a využít jeho hodnotu pro spotřebu ve stáří. Na základě výzkumu hodnotí jejich možné využití v českém kontextu a klade otázky ohledně ochoty Čechů čelit finančním obtížím prostřednictvím vlastního bydlení.

První část knihy pojednává o smyslu a obecných principech bytové politiky. Autoři popisují vazby mezi bydlením, trhem a státem. Klasifikují hlavní nástroje bytové politiky, charakterizují konkrétní nástroje bytové politiky ve vybraných evropských zemích, aktuální trendy v bytové politice a v závěru též postupy, pomocí nichž lze bytovou politiku hodnotit z hlediska efektivity a efektivnosti. V této části předkládají i hodnocení stávající bytové politiky v ČR. Druhá část knihy se věnuje vybraným návrhům inovativních opatření (nástrojů), které by bylo vhodné aplikovat v bytové politice u nás. Jedná se o: sociální a garantované bydlení; celoživotní bydlení a variabilitu bytového fondu; nástroje bytové politiky v ekonomické krizi. U každého nástroje autoři specifikují cílovou skupinu, uvádějí zkušenosti a příklady ze zahraničí, pokud existují, a poté charakterizují a odůvodňují samotný nástroj. Kniha je určena studentům kurzů sociální politiky, bytové politiky, ekonomie bydlení, architektury, urbanismu, sociální geografie a příbuzných oborů. Zaujmout by mohla i zástupce státní správy, regionálních a místních samospráv, případně představitele developerských a investičních společností. Kniha je doplněna o kontrolní otázky k jednotlivým kapitolám a ilustrace Martina Ferka.

Kniha podává ucelenou analýzu fungování trhu s nemovitostmi určenými k bydlení a odkrývá některé zákonitosti, rizika i pasti, jež vyplývají z vlastnictví bydlení obecně i v konkrétním českém prostředí. Publikace je zamýšlena jako užitečná pomůcka pro všechny, kteří si chtějí koupit byt či dům, ať už pro vlastní potřebu, či pro následný pronájem. Těm, kteří již dům nebo byt vlastní, může poskytnout informace o tom, jak se vytváří hodnota jejich nemovitosti, jaké faktory ji nejvíce ovlivňují, jakým rizikům jako vlastníci čelí a jak si mohou ochránit svou v zásadě největší rodinnou investici.

Publikace pojednává o krizovém plánování se zaměřením na zásobování vodou, o vodním ekosystému v České republice a typech vodárenských systémů pro zásobování pitnou vodou, specifikuje základní rizika ohrožující vodohospodářské stavby a přináší jejich analýzu metodou FMEA (selhání a jejich dopady pomocí metody technických ukazatelů). Dále uvádí metody plánování financování obnovy vodovodů podle platné legislativy a konkrétní aplikace těchto metod na modelovém území. Cenné jsou přílohy – Vybrané metody analýzy rizik; Ukázky improvizovaných řešení; Pasport vodovodního řadu v modelovém území.

První kapitola Důsledky vývoje dostupnosti bydlení na potenciální i akutní ohrožení finanční nedostupnosti bydlení se věnuje problematice fungování trhu bydlení, externalit a jiných nedokonalostí, jež mají za následek, že je bydlení pro určité skupiny domácností finančně nedostupné. Cílem kapitoly je definovat i kvantifikovat typy domácností, které by mohly být, a to zejména v souvislosti s deregulací nájemného, ohroženy finanční nedostupností bydlení v jednotlivých krajích ČR. Vývoj finanční dostupnosti bydlení může mít vliv nejen na počet domácností, zažívajících vážné problémy s uhrazením svých výdajů na bydlení, ale také na vznik problémů, spojených se sociálním vyloučením. Autoři proto věnují tomuto kontextu pozornost, stejně jako se ve své kapitole věnují i velmi specifickým a aktuálním dopadům hospodářské krize na míru ohrožení českých domácností finanční nedostupností bydlení. Druhá kapitola Souvislosti mezi finanční dostupností bydlení a porodností v regionech České republiky se věnuje důsledkům vývoje finanční dostupnosti bydlení na demografické (reprodukční) chování. Prokazuje, že ačkoliv se mladí lidé rozhodují o počtu svých dětí do jisté míry „navzdory“ vnějším podmínkám, které pro zakládání rodin mají, problémy s finanční dostupností bydlení v regionech s vysokými cenami bytů, při kontrole ostatních možných faktorů, významně ovlivňují zejména časování narození dětí, tedy věk rodičů u porodu prvního dítěte. Tato skutečnost je velmi závažná - dřívější narození prvního dítěte může totiž výhledově ovlivnit i představu o celkovém žádoucím počtu dětí a i bez tohoto možného efektu pozitivně ovlivní celkovou demografickou strukturu společnosti (lidé mají stejné počty dětí, ale protože je mají dřív, společnost stárne pomaleji). Třetí kapitola Vliv regionálních rozdílů v dostupnosti bydlení na migraci za prací poukazuje na nízkou míru vnitřní migrace za pracovními příležitostmi v českém prostředí. Bariéry pro její větší rozvoj mohou být různé; ve světě často zmiňovanými jsou podmínky bydlení. Cílem této kapitoly je tak zhodnotit, zda vývoj regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (nájemního i vlastnického) má, při kontrole vlivu ostatních faktorů, skutečně významný vliv na úroveň pracovně orientované migrace v ČR. Nerovnoměrný regionální růst cen bydlení a mezd má totiž za následek, že se sníží motivace pro stěhování za prací. Kapitola se zabývá také otázkou, zda má na migraci za prací vliv právní důvod užívání bydlení – tedy skutečnost, zda domácnost žije ve vlastním nebo nájemním bydlení. Výsledky potvrzují, že regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení mohou skutečně vytvářet závažné bariéry pro intenzitu pracovně orientované migrace, a to zejména pro lidi s nižším ukončeným vzděláním. Na druhou stranu se v případě zkoumání faktického vývoje migračních toků na skutečných migračních datech ukázalo, že snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení mělo jen velmi omezený efekt na intenzitu migrace, s výjimkou lidí s nejvyšším ukončeným vzděláním. Naopak, změna struktury bydlení podle právního důvodu užívání (posílení vlastnické formy bydlení) má dle zjištění autorů prokazatelný a významný negativní vliv na intenzitu migrace za prací. Další kapitola Územní diferenciace bytové výstavby po roce 2001 a její důsledky na změny regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení se zabývá posouzením územní alokace nové bytové výstavby na úrovni krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jejím cílem je odpovědět na následující otázky: Zvyšují se rozdíly v regionální alokaci nové bytové výstavby po roce 2001? Jak se do výsledků promítají tradiční přístupy k hodnocení územní alokace nové bytové výstavby? Snížily či zvýšily procesy územní diferenciace bytové výstavby po roce 2001 obecné regionální rozdíly ve fyzické dostupnosti bydlení? Analýza územní diferenciace měla, mimo jiné, za cíl vysvětlit rozpory mezi vývojem počtu obyvatel a novou bytovou výstavbou, a upozornit tak na procesy, o kterých víme poměrně málo a které standardní statistika není schopna postihnout. Z toho důvodu nelze podle autora také relevantně odpovědět na poslední položenou otázku. Poslední kapitola Důsledky podpor vybraných nástrojů bytové politiky v ČR na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení je věnována analýze důsledků bytové politiky státu na změny v regionálních rozdílech ve fyzické dostupnosti bydlení. Cílem této kapitoly je pomocí vybraných ukazatelů zhodnotit vybrané existující nástroje státu v oblasti bydlení a určit důsledky těchto subvenčních nástrojů na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. Pomocí vybraných analytických postupů a testování bylo autory zjištěno, že jednotlivé státní podpory vykazují různou míru jejich distribuční rovnoměrnosti, a to jak v jednotlivých letech, tak také v celkovém úhrnu. Globálně nelze konstatovat, že jejich dosavadní realizace by měla zásadní důsledek na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení; některé subvenční nástroje podle závěrů autorů snižovaly tyto disparity, jiné naopak tento efekt neměly.

Publikace pojednává o funkci a úlohách, které kontrafagot plnil v komorní a orchestrální hudbě, a rovněž se okrajově věnuje literatuře sólové. V sedmi kapitolách jsou sledovány dvě základní linie tématu, a to konstrukční evoluce kontrafagotu, která přímo souvisela s druhou a hlavní sledovanou linií - vývojem funkcí nástroje v hudbě, jejich popisem, analýzou a komparací. Autor analyzuje a srovnává tyto úlohy z hlediska míry autonomie hlasu kontrafagotu, evoluce výrazových prostředků a vývoje technické náročnosti v relevantních dílech sólové, komorní a orchestrální literatury.

Studie analyzující finanční dostupnost bydlení u nás a v EU; popisující systémy sociálního bydlení a příspěvků na bydlení v zemích EU a dalších vyspělých zemích; srovnávající dráhy bydlení v ČR a vybraných zemích EU.

Standardní analýzy trhu bydlení vycházejí z neoliberálního ekonomického paradigmatu, podle kterého tržní aktéři jednají individuálně a zároveň ekonomicky racionálně. V předkládané monografii autoři a autorky nabízejí alternativní pohled. Na základě dlouhodobého multimetodického výzkumu preferencí a jednání upírají svůj zájem na sociální normy spojené s bydlením a analyzují jejich vliv na chování aktérů na trhu bydlení. Mapují obecné postoje týkající se nájemního a vlastnického bydlení v České republice a prostřednictvím pěti tematicky odlišných, ale úzce provázaných kapitol do hloubky analyzují a diskutují povahu sociální normy týkající se „správného“ bydlení, její vnitřní strukturu a obsah, mechanismy její reprodukce i principy jejího uplatňování. Vzhledem k upozadění sociálního rozměru jednání na trhu bydlení ze strany neoklasické ekonomie představují Standardy bydlení 2014/2015 příspěvek k hlubšímu pochopení fungování trhu bydlení a poukazují na přínos sociologie pro porozumění mechanismu vzniku nerovnováhy na trhu bydlení.

Monografie Standardy bydlení 2010/2011 je již pátou v řadě monografií se stejným názvem, ale různým vročením, vydaných Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.; předcházející monografie byly vydány v letech 2003, 2004, 2005 a 2008. Ačkoliv se v každém jednotlivém případě jedná o originální monografii věnující se prioritně jednomu hlavnímu tématu, kterým jsou v případě nejnovější monografie sociální nerovnosti v bydlení a rizika na trhu bydlení v České republice, obsahuje vždy vedle analytické části zaměřené na dané prioritní téma také část modulovou. Struktura modulové části zůstává ve všech monografiích stejná a jejím smyslem je prezentace aktualizovaných časových řad údajů o vývoji makroekonomické situace (v souvislosti s oblastí bydlení), hypotečního trhu, stavebního spoření, spotřebních výdajů domácností (v souvislosti s výdaji na bydlení) a demografického vývoje v naší zemi; vždy s přílušným komentářem. Tato struktura monografie, resp. její rozdělení na analytickou a modulovou část, byla inspirována studií Housing Finance Review (resp. UK Housing Review), jež je každoročně publikována Joseph Rowntree Foundation ve Velké Británii.