Otto Kaskoun Knihy

Co přivedlo mladého lékaře, rodilého Pražana, na Šumavu? To vám vysvětlí autor knihy hned na samém začátku: „První své vojenské cvičení, krátce po skončení druhé světové války, jsem trávil na malém vojenském letišti Chaloupky nedaleko Klatov. Sympatičtí piloti RAF mi krátili čas lety v bojových letounech. Když viděli mou radost z letů podél česko-bavorské hranice, často mne brávali s sebou. Tehdy jsem poprvé poznal lesnatou krajinu Šumavy, její planiny s horskými usedlostmi, hladinami jezer a klikatícími se potoky s listnatými břehovými porosty. Po jedné takové dopolední „rundě“ mne čekal na letišti vousatý starosta s mladším radním (sedlák, řezník a hostinský v jedné osobě) a nabídl mi Strážov za působiště s ujištěním, že u nich budu brzy jako doma a já jsem nikdy svého rozhodnutí nelitoval.“ Zde, na Čachrově našel pan doktor svůj nový domov, kterému zůstal věrný. Třebaže lékařským obvodem mu byl přidělen Strážov spolu s Čachrovem a Javornou, nevynechal jedinou volnou

Co přivedlo mladého lékaře, rodilého Pražana, na Šumavu? Autor knihy hned na začátku objasňuje, že jeho vojenské cvičení po druhé světové válce na malém letišti Chaloupky nedaleko Klatov mu přineslo radost z letů s piloty RAF. Díky nim poprvé poznal lesnatou krajinu Šumavy, její planiny s horskými usedlostmi a klikatící se potoky. Po jedné z těchto letových zkušeností mu starosta a mladší radní nabídli místo v Strážově, kde se brzy cítil jako doma. Na Čachrově našel nový domov, i když jeho lékařský obvod zahrnoval Strážov, Čachrov a Javornou. Každou volnou chvíli trávil putováním po hraničním hvozdu a objevováním tajemných míst, o kterých si vedl deníky, jež se později staly základem knihy. Šumava mu však nepřinesla jen příjemné zážitky; prožíval i těžké chvíle během padesátých let, kdy svobodná republika vyrovnávala účty s nepřítelem. Jako hluboce věřící člověk se těžce smiřoval s barbarským chováním „vítězů“ a ničením historických objektů. Vzpomínky, které se objevují na stránkách knihy, jsou často hořké, ale zároveň vyzařují naději a víru v lepší budoucnost, kterou doktor Kaskoun nosil ve svém srdci.