Kniha informuje o výzkumu českých a slovenských veřejných mluvených projevů v 90. letech z jazykovědného hlediska. Její součástí jsou přístupy sociokomunikační a funkčně-stylistické, teorie textu a analýza diskurzu, analýza institucionální komunikace i konverzační analýza, teorie zdvořilosti a neorétorika a teorie argumentace. Kniha je sondou do oblasti, která je veřejností ostře sledována a nezřídka i kritizována.
Jaká dnešní čeština skutečně je? – Jak se mění a jak reaguje na okolní svět? – Jak se vyvíjí samo poznání jazyka? Autoři chtějí přesvědčit, že dobrá znalost jazyka nevyplývá jen ze školních pouček, ale že je výsledkem mnoha pozoruhodných, často překvapivých souvislostí.
Publikace analyzující reklamu z převážně lingvistického a stylistického hlediska. Autorka zkoumá jazykové prostředky reklamy jako svébytného útvaru na pomezí stylistiky a umění a na řadě četných příkladů z praxe ozřejmuje nástroje, působící vědomě i nevědomě na naše myšlení a konání.
Publikace je věnována lingvistické analýze současné mluvené češtiny. Pokouší se nalézt odpověď na otázku, proč běžně mluvený jazyk proniká (hlavně v posledních dvou desetiletích) do psaných žánrů, spjatých tradičně se spisovným jazykem, do žánrů mediálních i do žánrů vyvolaných k životu moderními komunikačními technologiemi. Předmětem analýz jsou autentické mluvené rozhovory mediální, od politických interview k talk show; zvláštní pozornost je věnována tištěným rozhovorům publicistickým, analýze novin a časopisů a také rozborům některých textů uměleckých, nebo „chatování“ mladých účastníků elektronické komunikace. Čtenáři se seznámí s vývojovými proměnami současného jazyka, které vyplývají z tendencí ke konverzacionalizaci, technologizaci a marketizaci veřejného diskurzu a jsou zčásti ovlivněny kontakty s jinými jazyky.
Sborník Užívání a prožívání jazyka vydávaný k devadesátinám předního českého lingvisty profesora Františka Daneše a navazující na stejnojmennou konferenci konanou 15.-17. dubna 2009 v Praze přináší široké spektrum příspěvků od obecně lingvistické problematiky přes specifické otázky užívání češtiny v různých sociokulturních prostředích až po tématiku vzájemného vztahu řeči a hudby či uměleckého textu a překladu. Svým obsahem tak zrcadlí obdivuhodnou šíři Danešových badatelských zájmů a zároveň je svědectvím o tom, nakolik podnětnou se stala jeho osobnost a dílo pro českou jazykovědu.
V roce 2011 uplynulo 100 let od založení Kanceláře Slovníku jazyka českého - pracoviště, jež se stalo bezprostředním předchůdcem dnešního Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Publikace obsahuje příspěvky věnované tomuto výročí, které se zčásti vracejí do minulosti: do historie češtiny, české jazykovědné bohemistiky i do historie jazykovědného výzkumu v ÚJČ. Řada dalších příspěvků však ve svém úhrnu přináší reprezentativní pohled na současné bohemistické bádání. Informují o různých typech slovníků (např. etymologických, frazeologických, valenčních) a o jejich zpracovávání za pomoci moderních lexikografických nástrojů, o postupném zpřístupňování slovní zásoby staré češtiny, o elektronické přípravě edic starších českých textů. Přibližují práci na nových mluvnicích češtiny, které se neobejdou bez využívání korpusových dat. Věnují pozornost stylu projevů mluvených i psaných, komunikátů mediálních i elektronických. Připomínají rovněž završení dlouhodobých dialektologických výzkumů zpracováním Českého jazykového atlasu, rozvoj české onomastické školy nebo to, jak současní pracovníci v oblasti jazykové kultury nově promýšlejí klasický odkaz Pražské školy (např. pojmy norma a kodifikace).
