Dej románu sa odohráva v prostredí divokej prírody. Na rieke Paraná plávajú lode s novodobými otrokmi, naverbovanými na zber lístia zo stromu maté, za neznesiteľných podmienok. Ľudia sú zmorení, zdeptaní ťažkou prácou, jedovatým hmyzom ale najmä týraním, neľudskými trestami... Hrdina románu, Ramón, je tiež jedným z týchto robotníkov. Po mnohých dramatických udalostiach utečie na vlastnoručne zhotovenej plti v ústrety novému životu.
Varelův román Temná řeka je typickou ukázkou latinoamerické prózy zaobírající se sociální tématikou, napsán byl v roce 1943, v roce 1946 byl vydán a dočkal se v krátké době překladu do patnácti jazyků a také zfilmování. Zajímavá a daném teritoriu neobvyklá je ale celková kompozice, tvořená v podstatě třemi liniemi. Hlavní dějová a současně ideová linie románu popisuje život sběračů listů yerby (známý čaj maté) v pralesech na horním toku řeky Paraná se vším tím krutým prostředím, ve kterém lidská, morální a citová degradace člověka nezná mezí. Další linii tvoří paralelně vložené kapitoly nazvané střídavě V pasti a Dobývání (zřejmě inspirováno Steinbeckovými Hrozny hněvu), které jednak ukazují historické kořeny bezohledného vykořisťování jak lidí, tak i přírody nebo signalizují jako trvalý spodní proud rozvíjející se drama vlastního příběhu. Současně vytvářejí kontrast mezi krutou realitou děje a lyrickou básnivostí popisů přírody. Tento protiklad je zřejmě také zdrojem umělecké působivosti knihy. Nepochybně k úspěchu knihy přispěla i skutečnost, že Varela celou oblast Horní Paraná sám křížem krážem procestoval a seznámil se tak jak s přírodou, krásnou ale současně krutou, tak i se všemi možnými lidskými i společenskými typy a jejich způsobem života a proto dovedl jak prostředí tak jednotlivé postavy ve své knize tak výstižně vylíčit.