Jan Vilímek Knihy

Básnická prvotina současného mladého zlínského autora obsahuje verše, které vznikaly v letech 2000–2004. Samotný titul pravděpodobně můžeme označit za básnickou licenci, k níž došlo použitím výrazu z lékařské terminologie: ve velice volném přetlumočení se dá toto zdánlivě složité slovo vysvětlit jako bušení srdce. S tímto pojmem však autor nakládá svébytným způsobem. Snaží se ho zaznamenávat v nejrůznějších polohách, a to nejčastěji formou otevřené výpovědi, která se v širokém rozpětí pohybuje například směrem od pouští a oáz k mořím a oceánům. Kromě těchto přírodních sekvencí však zaujímají hlavní část tohoto souboru intimní reflexe, v nichž autor jednoznačně upřednostňuje jazykovou strukturu. V tomto stylu zachycuje ponejvíce motivy citového otupění, které se střídají s pocity nedorozumění a jsou definovány jako „černé rány ve vašich srdcích“.

Poezie M. J. Vilímka není vlastně nesena jeho životním osudem františkána, jde proti němu, nebo spíš podél něj. Je to poezie divokého smíření a napjatého klidu, vášnivě hledající rovnováhu. V městských kulisách oslovuje Jej, ve „vykopnutých dveřích své jistoty“ vybavuje si předchozí tvar života, jenže i ten nový je poznamenán starým nepokojem, stálým soubojem se „zvlněním neklidu“, rozbouřen vzpomínkami, nedostupnou láskou, čekáním na báseň zaslanou v SMS.

Nová, v pořadí druhá sbírka autora. Vzhledem k předchozí sbírce tvoří určité novum úsilí o znovu-zapojení opomíjeného jazyku náboženství. Ze sledu stránek pozvolna a nezáměrně vystupuje spektrum na sebe odkazujících a v překrývajících se vrstvách vzájemně syntetizovaných dualit Ostentativní nezájem o vše, co není senzační v úzce pojaté sféře intimity, nabízí možný výklad protimluvu v titulu celé sbírky.