Olivier Clément Knihy

Flaminia Morandi a Michelina Tenace v rozhovoru s pravoslavným teologem ... Vydání rozhovoru s Olivierem Clémentem podtrhuje potřebu nového ekumenismu. Nespočívá pouze v dialogu mezi křesťanským Východem a Západem, popřípadě v setkání lidí jiných tradic a vyznání, kteří se chtějí na něčem shodnout.

S předmluvou kardinála Miloslava Vlka. Nedávno zasnulý francouzský teolog, osobní přítel Jana Pavla II., O. Clément, zanechal tento svůj poslední text jako duchovní testament: hovoří o setkávání spřízněných duší a kreativní pomoci lidem na cestě obtížemi života.

Malé uvedení do teopoetiky těla. Teologická studie francouzského pravoslavného teologa, působícího na pařížském institutu Saint Serge, nazvaná rovněž teo-poetikou, spojuje bohatou teologickou reflexi církevních Otců s povzbudivými hymny o kráse vykoupeného těla.

Můj duchovní životopis. Olivier Clément, původně z ateistické rodiny, se během války setkal se strachem a smrtí. Zároveň objevil i krásu života a konvertoval ke křesťanství. Následující setkání s pravoslavným teologem Vladimírem Losskim ho ovlivnilo natolik, že se z něj stal jeden z nejvýznamnějších francouzských pravoslavných teologů. Tato kniha je jeho duchovní autobiografií, pro západního křesťana je výborným svědectvím o pravoslavné spiritualitě. O. Clément zde dává čtenářům nahlédnout do velikosti pravoslavné teologie, o což se během svého života na poli ekumenismu stále snažil.

V tomto prvním díle „antropologie“ – s předmluvou francouzského teologa O. Clémenta – z týmové edice (druhý díl vyšel v Refugiu jako Vybrané kapitoly z antropologie od prof. Michelliny Tenace) přednášejících římského Centra Aletti, autor citlivým slovníkem umělce spojuje tématické okruhy patristické tradice s novými přístupy teologie.

Olivier Clément (1921), francouzský pravoslavný teolog a spisovatel, v této knížce komentuje tři modlitby. První je všekřesťanský Otčenáš, dalšími pak modlitby našich východních bratří - modlitba k Duchu svatému (Králi nebeský, Utěšiteli...) a modlitba svatého Efréma. Vůdčí nití autorových meditací, teologických a duchovních současně, by mohla být jeho slova z komentáře k Otčenáši: "...celé liturgické bohatství církve, celé její asketické a duchovní dědictví není ničím jiným než symbolikou a prostředkem našeho setkání s Kristem a našeho života v něm."

The book presents a dialogue between Olivier Clément, a prominent Christian humanist, and a visionary Orthodox leader, highlighting their shared insights that bridge classical theology and modern thought. It explores how their conversations exemplify the interplay between pastoral authority and intellectual inquiry, showcasing the enduring influence of their ideas in the Eastern Christian community. Through this engaging exchange, the work illustrates the potential for meaningful dialogue between tradition and contemporary spirituality.

The spiritual autobiography delves into Olivier Clément's journey from a childhood in an atheist family to a profound exploration of faith. Growing up amidst the beautiful landscapes of southern France, he grappled with existential angst. His quest for meaning continued through his university years and during his involvement in the Resistance in World War II. After the war, living in Paris as a young teacher, he faced deep despair, ultimately confronting the temptation of suicide, highlighting his struggle for answers in a seemingly indifferent world.

Nella Chiesa d'Oriente l'icona occupa un posto fondamentale e primordiale. È parte integrante della celebrazione liturgica come strumento e mezzo di preghiera, riunisce in sé la dimensione del sacro e quella del divino, esprime una visione teologica e una prospettiva estetica. In questo volume, l'artista libanese Mahmoud Zibawi illustra il significato dell'icona a partire dai principi teologici e dai fondamenti dogmatici che ne hanno consentito la genesi, in un'area del mondo antico che fonde, nella specificità di questa arte, genio indoeuropeo, umanesimo greco-latino e immaginario indo-iraniano. Grazie a un ricco apparato di carte e illustrazioni, e a un'accurata appendice cronologica e museografica, Zibawi descrive lo sviluppo storico dell'icona. Prendendo in considerazione tutta l'area mediorientale (Bisanzio, ma anche Siria, Palestina, Cipro), la Grecia, la Macedonia e la Russia, procede in un approfondito percorso documentario, dai primi secoli dell'era cristiana al "classicismo bizantino" dei secoli XII-XIV fino ai tempi moderni, nell'esplorazione dell'arte dell'Oriente cristiano e di tutta la sua enigmatica ricchezza.