Pascal Bruckner je francúzsky spisovateľ, ktorý sa preslávil ako jeden z "nových filozofov" v 70. a 80. rokoch. Jeho tvorba sa často zameriava na kritiku francúzskej spoločnosti a kultúry, skúma jej nedostatky a spoločenské trendy. Brucknerov štýl sa vyznačuje prenikavou inteligenciou a provokatívnym myslením, ktoré čitateľov núti prehodnotiť svoje postoje. Jeho eseje a romány sa zaoberajú zložitými otázkami moderného života s dôrazom na filozofické a etické aspekty.
Filozof Pascal Bruckner (1948) sa preslávil ako autor kriticko-teoretických esejí o súčasnej spoločnosti, je však aj slávnym románopiscom. Esej Bieda prosperity sa koncentruje na súčasné podoby ekonomizmu a úchylky trhovej spoločnosti. Bruckner filozoficky hodnotí súčasné univerzum človeka ako jednotlivca i ako člena ľudskej spoločnosti. Podľa neho je ekonómia jediná sféra, ktorá odoláva v čase všeobecnej krízy náboženstiev a ideológií.
Člověk čelí v moderním světě mnoha nástrahám komercionalismu. Je ovlivňován a manipulován masovými médií a reklamou. Blahobyt je hlavním cílem a smyslem života, ale ve skutečnosti vede k apatii, pohodlnictví a otupělosti. Za své konání však každý z nás nese individuální odpovědnost. Ve své knize Pokušení nevinnosti se Pascal Bruckner snaží analyzovat všudypřítomnou a neustále sílící tendenci jedince svalovat ze sebe vinu na druhé, na rodinu, na vrozené dispozice nebo třeba na politický režim. Není schopen nést osobní odpovědnost. V mezích, které mu skýtá svobodná společnost, a skutky, s nimiž si ve vztahu ke své osobnosti neví rady, projektuje na jiné konkrétní bytosti nebo abstraktní témata či jevy. Jde tedy o jistý paradox. Útěk před svobodou, po níž jedinec přirozeně touží a dožaduje se jí, avšak když jí dosáhne, neví si s ní rady. Tedy téma v postkomunistických zemích výsostně aktuální. Protože je Brucknerův text psán srozumitelným jazykem, přístupným každému čtenáři, může sloužit i k orientaci člověka v současném světě politického populismu, bezohlednosti, msty a nadřazování ekonomických zájmů nad humánními hodnotami.
On connait la chanson populaire: - Mon pere m a donne un mari, Mon Dieu, quel homme, quel petit homme, qu il est petit -, mais sait-on que la plaisante ritournelle pourrait devenir realite; au moins chez Pascal Bruckner, amateur de conte cruel, ou l enfance perverse voisine avec l age adulte Le jour de son mariage, Leon doit se hisser sur les pieds pour embrasser son epouse, la plantureuse Solange. Quoique de gabarits differents, ce couple ideal donne naissance a de robustes enfants. Etrange ! A chaque naissance, Leon perd quelques centimetres: cet avorton de la toise rapetisse inexorablement, et il a beau consulter le corps medical, rien n y fait. Avec sa taille, ses responsabilites diminuent, son autorite s emousse. C est bientot Liliput, Leon le moucheron, un corpuscule, et de pere ideal il s inverse en victime des appetits familiaux... Le microbe survit en se cachant dans la bibliotheque, bivouaquant dans de la mie de pain: la description de son calvaire permet a l auteur des pages drolissimes, grincantes et cruelles a la fois ! On ne vous dira pas la fin. Tout conte a une morale."
Sébastien je vzorem spořádaného muže: pochází z dobré rodiny, má vynikající vzdělání a před sebou ve třiceti letech skvělou diplomatickou kariéru, doma krásnou a ctižádostivou ženu, tři skvělé děti, přátele, netíží ho existenční starosti. Jednoho dne však potká v kavárně starší ženu hledající dobrodružství a toto setkání zcela změní běh jeho života. Sébastien se rozhodne vystoupit z rutiny, překročit hranice ustálených pravidel a udělat něco naprosto neslýchaného - nabídne své tělo neuspokojeným, frustrovaným ženám, poskytne jim lásku a vnáší do jejich života štěstí. Své zákaznice si nevybírá, oblažuje se stejným zanícením ženy mladé i staré, hezké i ošklivé, protože je to pro něj nejvyšší projev lásky k bližnímu...
Benjamin a jeho mladá přítelkyně Helène se vracejí z lyžování ve švýcarských Alpách a uvíznou ve sněhové bouři. Nedaleký statek, na kterém se rozhodnou bouři přečkat, vypadá opuštěně. Uvítá je tam však Jerome Steiner, starší muž, který se k nim chová navenek přátelsky a pozorně. Benjamin i Helène si ale brzo všimnou, že se Steinerem není něco v pořádku a že se v téhle pustině stali vlastně jeho zajatci. Večer, při temném mihotání svíček, objeví Benjamin kamenný vchod do sklepa. Sklepní katakomby se brzy stanou noční můrou obou mladých lidí. Steiner se svými dvěma spolupracovníky totiž sleduje krutý a zoufalý cíl: zničení lidské, především pak ženské krásy. Proto unáší sehrané trio mladé atraktivní dámy a vězní je v rozpadajících se katakombách sídla Chalet. Teď je v ohrožení Helène. A to tím spíš, že bestiální filozofii začne propadat i Benjamin. Ukáže se, že jeho vztah s Helène není vůbec tak idylický…
"A brilliant philosophical reflection on the meaning of life after 50"--Provided by publisher
Fascism, communism, genocide, slavery, racism, and imperialism - the West has no shortage of reasons for guilt. And, indeed, since the Holocaust and the end of World War II, Europeans in particular have been consumed by remorse. This title argues that obsessive guilt has obscured important realities.
How happiness became mandatory—and why we should reject the demand to "be happy" Happiness today is not just a possibility or an option but a requirement and a duty. To fail to be happy is to fail utterly. Happiness has become a religion—one whose smiley-faced god looks down in rebuke upon everyone who hasn't yet attained the blessed state of perpetual euphoria. How has a liberating principle of the Enlightenment—the right to pursue happiness—become the unavoidable and burdensome responsibility to be happy? How did we become unhappy about not being happy—and what might we do to escape this predicament? In Perpetual Euphoria, Pascal Bruckner takes up these questions with all his unconventional wit, force, and brilliance, arguing that we might be happier if we simply abandoned our mad pursuit of happiness. Gripped by the twin illusions that we are responsible for being happy or unhappy and that happiness can be produced by effort, many of us are now martyring ourselves—sacrificing our time, fortunes, health, and peace of mind—in the hope of entering an earthly paradise. Much better, Bruckner argues, would be to accept that happiness is an unbidden and fragile gift that arrives only by grace and luck. A stimulating and entertaining meditation on the unhappiness at the heart of the modern cult of happiness, Perpetual Euphoria is a book for everyone who has ever bristled at the command to "be happy."