Julius Evola bol taliansky filozof, ktorého myslenie predstavuje jeden z najradikálnejších a najkonzistentnejších antiegalitárskych, antiliberálnych a antidemokratických systémov 20. storočia. Jeho dielo je jedinečnou zmesou nemeckého idealizmu, východných náuk a tradicionalizmu. Evola mal hlboké znalosti a záujem o ezoterizmus a okultizmus, čo sa premieta do jeho filozofického pohľadu. Jeho idey naďalej ovplyvňujú súčasné neofašistické hnutia.
Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není – jak se obvykle tvrdí – prožít „opravdovou slast“. Tantrické „překonání předsudků“ nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry.
To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu. Naopak, říká, cílem tantry je překonat lidská omezení, zapálit se vnitřním plamenem a zakusit stav božství a nesmrtelnosti.
2. vydání - byl doplněn rejstřík.
Autor v tomto díle načrtává v jedenácti krátkých kapitolách ideje, jež mají být bráněny na duchovní a politické rovině lidmi, kteří se po roce 1945 nechtějí spokojit s kolapsem dřívějších tradičních struktur a rozvojem moderní konzumní společnosti.
Směrnice vyšly prvně roku 1950, druhé přepracované a autorizované vydání, z něhož český překlad pochází, roku 1971. Doposud se dočkaly překladu do nejméně devíti evropských jazyků a různé skupiny vyhotovily několik desítek neautorizovaných vydání.
Podle nás mohou Směrnice posloužit jako zrcadlo všem organizovaným i individuálním protimoderním snahám v českých zemích: na personální či organizační otázky tu prismatem, jaký představuje tato kniha, doposud nikdo vážněji nenahlížel. I v jiných otázkách však Směrnice mohou posloužit jako inspirace či podnět k zamyšlení.
V našem překladu jsme důsledně dbali o zachování čtivosti a nekompromisní údernosti autorova stylu. Cíleně jsme se tím snažili vyvarovat námitkám (dle nás oprávněným), které padaly na hlavu překladu knihy Jezdit na tygru.
Zdroj: hrdost.net
Kromě výkladu historie, stylu, doktríny a víry legionářského hnutí, obsahuje rozhovor, který prof. Mutti vedl s vdovou po Codreanovi krátce před jejím úmrtím, vyznání se k legionářské víře od religionisty Eliada a Evolovu rozpravu s Codreanem z března 1938. Především však rozsáhlé ukázky z původních Kapitánových (= Codreanu) knižních prací Pentru legionari (Mým legionářům) a Cãrticica sefului de cuib (Příručka pro hnízda).
Málokterý filosof 20. stol. budí tolik nadšeného obdivu i zlostného zatracování jako Julius Evola .
Tvrdá kritika mu dodnes vytýká především jeho fašistickou minulost a to, že se jeho poválečné dílo, odmítající současnou kulturu Západu jako úpadkový produkt liberalismu, ekonomismu a konzumního způsobu života stalo biblí pravicového terorismu. Tato publikace předkládá nejprve vědecko-empirické poznatky o dané látce, poté se autor věnuje problematice kulturně srovnávací a náboženské problematice lidské sexuality a dospívá až k jejímu transcendentnímu jádru, vyjádřenému znakem posvátnosti a iniciační funkcí. Proti pandemii fyzického sexu na Západě a konzumnímu hédonismu staví téma sakrální stránky lidského sexu. Evola ve své knize ukazuje skutečnou metafyzickou podstatu sexu a současně ztrátu jeho plnosti v bídě sexuálního života Západu. Je to velká a hluboká konfrontace sexu jako nástroje prchavé rozkoše a sexu jako posvátného fenoménu, který i jako takový lze prožívat v míře dalece přesahující jeho orgiastický vrchol.
Doktrína probuzení je Evolovo slavné pojednání o nejranějším buddhismu.Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti. Označuje jej za učení vyhrazené pro elity, přičemž jeho pozdější podobu náboženství přístupného každému považuje za úpadkovou. Tvrdí, že jádro buddhismu je metafyzické a iniciační, takže jakákoli interpretace buddhismu coby pouhého moralismu stojícího na soucitu, humanitarismu a utíkání před životem je veskrze plytká, profánní a povrchní.Evola prohlašuje původní buddhismus za doktrínu, jež plně odpovídá vnitřnímu rozpoložení kasty kšatrijů čili válečníků. Tito válečníci hrdinně neulpívají na ničem z tohoto ani žádného jiného světa, dokonce ani na samotné ideji „odpoutání“. Zabývá se především praktickou stránkou buddhismu, jeho propracovaným systémem askeze a svůj výklad opírá zásadně jenom o nejstarší buddhistické texty. Tvrdí, že techniky oproštění lze snadno oddělit od zbytku Buddhovy nauky, takže jich ve svém každodenním životě mohou využít i nebuddhisté.
Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není – jak se obvykle tvrdí – prožít „opravdovou slast“. Tantrické „překonání předsudků“ nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry.
To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu. Naopak, říká, cílem tantry je překonat lidská omezení, zapálit se vnitřním plamenem a zakusit stav božství a nesmrtelnosti.
Julius Evola (1898-1974) patří mezi vůdčí esoteriky a antimodernisty 20. století. V posmrtně vydané sbírce esejí s názvem Metafyzika války, z nichž většina byla napsána ve třicátých a čtyřicátých letech, se zabývá válkou, smrtí a vítězstvím z duchovní a heroické perspektivy. Aby prokázal univerzálnost náboženského přístupu válečníků k boji, poukazuje na příklady ze staroseverských, védských, římských, perských, islámských, křižáckých a jiných tradicí, které dosvědčují nadkulturní pojetí války coby možnosti duchovního osvobození a cesty Boží. Válečnictví jakožto stezku činu považuje za stejně hodnotnou a přinášející nemenší duchovní plody jako stezka rozjímání, která je vlastní mystikům, devocionalitě a meditaci. Věnuje pozornost také moderní, masové a technologické válce, jakož i tehdejší militarizaci společnosti a dalším souvisícím otázkám, kde však převážně přebírá hledisko své země a doby, tj. Mussoliniho Itálie.
Text Metafyziky války je opatřen poznámkami překladatelů a redakce, jakož i předmluvou stavící tyto eseje jak do kontextu doby a místa jejich vzniku, tak i do celku autorova myslitelského díla a komplexu filosoficko-esoterické školy integrálního tradicionalismu. V předmluvě je učiněn pokus o jasné odlišení prvků dobové ideologie, jimž se Evola ve zde sesbíraných esejích žel nedokázal vyhnout, od přínosného a nadčasového jádra jeho pojetí duchovního rozměru válečné zkušenosti.
Julius Evola tratta in quest'opera del problema dei comportamenti che per un tipo umano differenziato si addicono in un'epoca di dissoluzione, come l'attuale. Il libro, però, venne pensato all'inizio degli anni Cinquanta. Cavalcare la tigre illustra la "via secca", cioè quella intellettuale, interiore, personale. Il detto orientale "cavalcare la tigre" vale per il non farsi travolgere e annientare da quanto non si può controllare direttamente: esso quindi comporta l'assumere anche i processi più estremi e spesso irreversibili in corso per farli agire nel senso di una liberazione, anziché, come per la grande maggioranza dei nostri contemporanei, in quello di una distruzione spirituale. Cavalcare la tigre può dunque venire considerato, quasi uno speciale "manuale di sopravvivenza" per tutti coloro i quali, considerandosi in qualche modo ancora spiritualmente collegati al mondo della tradizione, sono costretti però a vivere nel mondo moderno.
No idea is as absurd as the notion of progress, which, along with the belief in modern civilization's superiority, has distorted history and ingrained harmful myths. To grasp the essence of Tradition versus modern civilization, one must understand the doctrine of two natures: the physical and metaphysical realms, the mortal and immortal natures, and the superior realm of “being” contrasted with the inferior realm of “becoming.” This current civilization has brought restlessness, dissatisfaction, and an insatiable desire for more, leaving individuals feeling inadequate and powerless. While modern civilization may fade, it is not unique in its extinction; cycles of rise and fall are part of existence. Julius Evola critically examines the spiritual and cultural malaise within Western civilization, challenging the notion of progress and exposing the hollowness of consumerism and individualism. His analysis delves into the deeper causes undermining higher values and traditions foundational to Western culture. He aligns with Hindu philosophy, viewing history as cyclical, and advocates for revolt against the materialism of the modern age. Through a comprehensive study of Western civilization's structures, myths, and traditions, Evola confronts readers with unsettling truths about contemporary life. A controversial thinker, Evola's works explore ancient civilizations and esoteric traditions, revealing profound insights into the human
