Erasmus Rotterdamský Knihy

Dielo Výchova kresťanského vladára od Erazma Rotterdamského sa stalo rýchlo veľmi populárnym. Erazmus tu totiž nepredstavil iba svoj ideál panovníka, ale svojej drobnokresbe podrobil aj prejavy každodenného života vladárov a ich prisluhovačov. Dielko tak získalo na nadčasovosti a zrozumiteľnosti pre rôznych čitateľov v rôznych dobách. Erazmus sa na rozdiel od iných podujal vykresliť obraz ideálneho panovníka, ktorý vo svojich činoch dôsledne uplatňuje zásady kresťanskej morálky. Dôležitá pre neho nie je postava vladára, ale idea. Preto, hoci prvé vydanie tohto svojho spisu naozaj venoval Karolovi V., postupne hľadal aj ďalších adresátov medzi monarchami vtedajšej Európy (Henrich VIII., František I., Ferdinand Habsburský).

Erazmus Rotterdamský neváhal vysloviť ostré kritické poznámky na adresu vládnucich dynastií, šľachty a vysokej cirkevnej hierarchie. Je žiarivou postavou obdobia veľkých objavov a smelých moreplavcov, prevratne rozširujúcimi obzor človeka. Je stelesnením človeka nového typu, pričom prekračuje hranicu medzi stredovekom a novovekom. Jeho tvorbu charakterizuje hlad po poznaní. Jeho najznámejšie dielo Chvála bláznivosti sa zrodilo v šťastnom období na vrchole autorových tvorivých síl. Autor sa predstavuje ako učenec s rozsiahlymi vedomosťami a ostrý kritik. Na kritické šľahy, ktoré vrhá do tváre súčasníkov, nevyslovuje osobne, ale kladie ich do úst Bláznivosti, ktorej sa i v čase krutej inkvizície všetko prepáči. Neľútostne útočí na všetky stavy - defilujú tu šľachtici, cirkevní hodnostári, scholastici, filozofi, spisovatelia, ale neujdú jej ani neresti pospolitého ľudu. Táto satira je zároveň akási skrytá spoveď Erazma, avšak ostražito kontrolovaná chladným rozumom.

Spis Užitečná rozprava o vedení války s Turky s výkladem Žalmu 28 (Utilissima consultatio de bello Turcis inferendo et obiter enarratus Psalmus XXVIII) Desideria Erasma Rotterdamského (1466/9–1536) byl sepsán a poprvé publikován roku 1530, tedy krátce po bouřlivých událostech ve Vídni, která byla na podzim předchozího roku sevřena v obležení tureckého vojska. Turci sice od obléhání nakonec upustili, avšak Evropa zůstávala v trvalé nejistotě a strachu z turecké expanze. Za těchto okolností se Erasmus rozhodl zapojit do debaty o válce s Turky a v Užitečné rozpravě probrat argumenty pro i proti jejímu vedení. Hlavním cílem spisu je však pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Z obecně známých spisů nejslavnějšího humanisty 16. století, ERASMA ROTTERDAMSKÉHO (1467–1536), největší obliby a rozšíření vedle CHVÁLY BLÁZNOVSTVí dosáhly DŮVĚRNÉ HOVORY (COLLOQUIA FAMILlARIA). Vyšly na samém začátku náboženské krize roku 1518, rok po veřejném vystoupení Lutherově, jehož přívrženci je uvítali stejně nelibě jako pravověrní mniši a ostatní odpůrci německé reformace. Ve všech rozmluvách, které přítomný výbor nabízí, najdeme barvité vylíčení mravů 16. století, ve všech poznáváme mistra slohu, jazykové elegance, břitkého vtipu i sžíravé satiry, pro něž bývá Erasmus nazýván „latinským Voltairem“. Vidíme zde totéž, co ne chybí už ve CHVÁLE BLÁZNOVSTVÍ, totiž bystrý postřeh, pronikavou psychologickou analýzu, nemilosrdné satirické šlehy i shovívavý úsměv starého filosofa, který – a v tom je rozdíl mezi ním a Voltairem – se nerad mísí do ryku velikých hesel a převratných činů a s úsměvem pozoruje komedii života, věčně stejnou, a přece věčně svěží a zábavnou.

Erasmus' letters, regarded by him as literary works, are showcased in this first volume of a comprehensive series. Covering his early struggles and relationships, the correspondence includes youthful rhetorical pieces and exchanges with friends, patrons, and intellectuals. Notably, it features discussions with John Colet on profound themes. This volume is part of the acclaimed Collected Works of Erasmus, which aims to illuminate the thoughts of this pivotal figure in modern intellectual history through meticulously annotated translations.

Erasmus presents a compelling critique of humanity through the personification of peace, who admonishes rulers and soldiers for abandoning Christian principles in favor of unjust wars. The text serves as a powerful commentary on the moral failures of leaders across society. This edition is a reprint of a rare 1802 English translation, originally adapted by T. Paynell, and offers readers a glimpse into the historical context of peace advocacy during the Reformation era.

Recognized for its significant contribution to literature, this book serves as an essential resource for future generations. It is presented in its original print format, preserving the authenticity of the text, including any marks or annotations from its initial publication. This approach ensures that the book's true nature and historical context remain intact for scholarly study.

The book features pivotal debates between Erasmus and Luther, focusing on the concept of free will and the initial segment of the Hyperaspistes, which serves as a defense against Luther's critiques. These discussions highlight the theological tensions of the Reformation era, showcasing Erasmus' emphasis on human agency in contrast to Luther's views on divine predestination. The text provides insight into the intellectual landscape of the time, reflecting the profound implications of their disagreements on faith and free will.