Erasmus Rotterdamský Knihy

Dielo Výchova kresťanského vladára od Erazma Rotterdamského sa stalo rýchlo veľmi populárnym. Erazmus tu totiž nepredstavil iba svoj ideál panovníka, ale svojej drobnokresbe podrobil aj prejavy každodenného života vladárov a ich prisluhovačov. Dielko tak získalo na nadčasovosti a zrozumiteľnosti pre rôznych čitateľov v rôznych dobách. Erazmus sa na rozdiel od iných podujal vykresliť obraz ideálneho panovníka, ktorý vo svojich činoch dôsledne uplatňuje zásady kresťanskej morálky. Dôležitá pre neho nie je postava vladára, ale idea. Preto, hoci prvé vydanie tohto svojho spisu naozaj venoval Karolovi V., postupne hľadal aj ďalších adresátov medzi monarchami vtedajšej Európy (Henrich VIII., František I., Ferdinand Habsburský).

Erazmus Rotterdamský neváhal vysloviť ostré kritické poznámky na adresu vládnucich dynastií, šľachty a vysokej cirkevnej hierarchie. Je žiarivou postavou obdobia veľkých objavov a smelých moreplavcov, prevratne rozširujúcimi obzor človeka. Je stelesnením človeka nového typu, pričom prekračuje hranicu medzi stredovekom a novovekom. Jeho tvorbu charakterizuje hlad po poznaní. Jeho najznámejšie dielo Chvála bláznivosti sa zrodilo v šťastnom období na vrchole autorových tvorivých síl. Autor sa predstavuje ako učenec s rozsiahlymi vedomosťami a ostrý kritik. Na kritické šľahy, ktoré vrhá do tváre súčasníkov, nevyslovuje osobne, ale kladie ich do úst Bláznivosti, ktorej sa i v čase krutej inkvizície všetko prepáči. Neľútostne útočí na všetky stavy - defilujú tu šľachtici, cirkevní hodnostári, scholastici, filozofi, spisovatelia, ale neujdú jej ani neresti pospolitého ľudu. Táto satira je zároveň akási skrytá spoveď Erazma, avšak ostražito kontrolovaná chladným rozumom.

Spis Užitečná rozprava o vedení války s Turky s výkladem Žalmu 28 (Utilissima consultatio de bello Turcis inferendo et obiter enarratus Psalmus XXVIII) Desideria Erasma Rotterdamského (1466/9–1536) byl sepsán a poprvé publikován roku 1530, tedy krátce po bouřlivých událostech ve Vídni, která byla na podzim předchozího roku sevřena v obležení tureckého vojska. Turci sice od obléhání nakonec upustili, avšak Evropa zůstávala v trvalé nejistotě a strachu z turecké expanze. Za těchto okolností se Erasmus rozhodl zapojit do debaty o válce s Turky a v Užitečné rozpravě probrat argumenty pro i proti jejímu vedení. Hlavním cílem spisu je však pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Z obecně známých spisů nejslavnějšího humanisty 16. století, ERASMA ROTTERDAMSKÉHO (1467–1536), největší obliby a rozšíření vedle CHVÁLY BLÁZNOVSTVí dosáhly DŮVĚRNÉ HOVORY (COLLOQUIA FAMILlARIA). Vyšly na samém začátku náboženské krize roku 1518, rok po veřejném vystoupení Lutherově, jehož přívrženci je uvítali stejně nelibě jako pravověrní mniši a ostatní odpůrci německé reformace. Ve všech rozmluvách, které přítomný výbor nabízí, najdeme barvité vylíčení mravů 16. století, ve všech poznáváme mistra slohu, jazykové elegance, břitkého vtipu i sžíravé satiry, pro něž bývá Erasmus nazýván „latinským Voltairem“. Vidíme zde totéž, co ne chybí už ve CHVÁLE BLÁZNOVSTVÍ, totiž bystrý postřeh, pronikavou psychologickou analýzu, nemilosrdné satirické šlehy i shovívavý úsměv starého filosofa, který – a v tom je rozdíl mezi ním a Voltairem – se nerad mísí do ryku velikých hesel a převratných činů a s úsměvem pozoruje komedii života, věčně stejnou, a přece věčně svěží a zábavnou.

The goddess Folly gives a speech, praising herself and explaining how much humanity benefits from her services, from politicians to philosophers, aristocrats, schoolteachers, poets, lawyers, theologians, monarchs and the clergy. At the same time, her discourse provides a satire of Erasmus's world, poking fun at false pedantry and the aberrations of Christianity. Woven throughout her monologue, a thread of irony calls into question the goddess's own words, in which ambiguities, allusions and interpretations collide in a way that makes Praise of Folly enduringly fascinating.

One of the most important books of the 'advice-to-princes' published in the Renaissance.

The final volume of the Correspondence subseries presents a collection of letters from Erasmus during his last years, offering insights into his thoughts and experiences as he navigated the complexities of his later life. This compilation highlights his reflections on personal, philosophical, and theological matters, showcasing the evolution of his ideas and relationships. It serves as a valuable resource for understanding the legacy of one of the Renaissance's most influential figures.

The narrative explores the final thirteen months of Erasmus' life, highlighting his deteriorating health alongside the development of his renowned work, On Preparing for Death. This period captures both personal struggle and intellectual achievement, offering insights into his thoughts on mortality and legacy.