Známý francouzský filosof a historik vědy ruského původu Alexandre Koyré (1892–1964) vydal své půvabné Rozhovory nad Descartem v roce 1944 v New Yorku. Na nevelkém prostoru zde analyzuje dílo významného francouzského myslitele 17. století, jemuž věnoval několik svých velkých prací a přednáškových cyklů. Koyré zde vyslovuje nejen svůj obdiv k objevitelskému géniu Reného Descarta, nýbrž ukazuje i svou neotřesitelnou víru v hodnotu lidského rozumu a hledání pravdy. Descartes představoval pro Koyrého především výzvu vůči bezbřehé skepsi a lacinému relativismu.
Alexandre Koyré Knihy
29. august 1892 – 28. apríl 1964
Alexandre Koyré bol filozof a historik vedy, ktorý významne prispel k rozvoju dejín vedy vo Francúzsku a k jej šíreniu v Spojených štátoch po druhej svetovej vojne. V prvej polovici 20. storočia začal výskum, ktorý z neho urobil jedného z najvýznamnejších bádateľov vedeckého myslenia. Jeho skorá práca sa sústredila na galileovské štúdie, čím položil základy pre jeho budúci vplyv. Koyré sa stal kľúčovou postavou francúzskej historickej epistemológie, nového odboru, ktorý sa snažil študovať dejiny vedeckého myslenia ako celok.
Del mundo cerrado al universo infinito
- 268 stránok
- 10 hodin čítania
Durante los siglos xvi y xvii el pensamiento humano, o al menos el europeo, sufrió una profunda convulsión que transformó el marco y los patrones de nuestro pensamiento, una revolución de la que la ciencia y la filosofía modernas constituyen a la vez raíz y fruto. Esta revolución, o como también se la ha llamado esta «crisis de la conciencia europea», se ha descrito y explicado de distintos modos, pero es algo comúnmente admitido que el desarrollo de la nueva cosmología, que sustituyó al mundo geocéntrico e incluso antropocéntrico de la astronomía griega y medieval por el heliocéntrico y, más tarde por el universo sin centro de la astronomía moderna, desempeñó una función suprema en este proceso. Para Koyré cabe hablar de una «destrucción del cosmos»: la sustitución de la concepción del mundo como un todo finito y bien ordenado, en el que la estructura espacial incorporaba una jerarquía de perfección y valor, por la de un universo indefinido o aun infinito, que ya no estaba unido por una subordinación natural, sino que se unificaba tan solo mediante la identidad de sus leyes y componentes últimos y básicos. La ciencia, la filosofía y la teología, representadas muy a menudo por las mismas personas, confluyen y toman parte en el gran debate que comienza con Bruno y Kepler para terminar, sin duda provisionalmente, con Newton y Leibniz.
Významný francouzský myslitel interpretuje ideový systém Schwenckfelda, Francka, Paracelsa a Weigela.
Descartes und die Scholastik
- 244 stránok
- 9 hodin čítania
Vergnügen bei Platon
- 159 stránok
- 6 hodin čítania
Alexandre Koyré ist einer der Gründungsväter der modernen Wissenschaftsgeschichte. Seine Studien zur Herausbildung der mathematischen und experimentell verfahrenden Naturwissenschaft in der frühen Neuzeit gehören zum Kanon der klassischen Texte auf diesem Gebiet. Das gilt insbesondere für seine epochemachenden Studien zu Galilei, welche den Schwerpunkt dieses Bandes bilden. Unter ihnen findet sich auch jener Text, in dem Koyré sich um den Nachweis bemüht, daß Galilei die berühmten Experimente mit der schiefen Ebene in der von ihm beschriebenen Weise wohl nie ausgeführt hat: Galilei wußte eben, aufgrund seiner neuen mathematischen Konzeptualisierung der Phänomene, wie sie auszusehen hatten. So, wie Pascal, dessen Experimente Koyré sich ebenfalls vornimmt, konnte er den experimentellen Nachweis hinzuerfinden, weil er sich theoretisch seiner Sache sicher sein durfte - und genau darin ortet Koyré den wesentlichen Schritt zur neuen Physik.
