Varian Fry Knihy

Název knihy z období druhé světové války je odvozen z článku XIX německo-francouzské smlouvy o příměří. Psalo se v něm, že Francouzi jsou povinni „na vyžádání vydat“ do Německa (či přesněji do Velkogermánské říše německého národa) kohokoli, zejména však německé občany židovského původu prchající z tehdejší říše před hitlerovským režimem. Americký novinář a humanitární pracovník Varian Fry působil ve vichistické Francii od srpna 1940 do září 1941. Během té doby se mu podařilo zachránit asi čtyři tisíce prchajících intelektuálů, sociálních demokratů, antifašistů a Židů. Byly mezi nimi i význačné osobnosti, jako Bohuslav Martinů, Marc Chagall, Claude Lévi-Strauss, Heinrich Mann či Lion Feuchtwanger. Fryovi přitom pomáhalo mnoho statečných lidí, mezi nimi československý konzul Vladimír Vochoč. Za života se Varian Fry ve své zemi valného uznání nedočkal, ale v roce 1997 obdržel posmrtně od státu Izrael jako první Američan v dějinách titul Spravedlivý mezi národy. Podle jeho knihy byl v roce 2000 natočen kanadsko-britsko-americký film Varianova válka.

Mehr als tausend von der Gestapo verfolgte deutsche Emigranten, darunter prominente Schriftsteller und Künstler, wurden 1940/41 in Marseille von Varian Fry, dem Repräsentanten des amerikanischen Emergency Rescue Committee (ERC), unterstützt und illegal aus Frankreich herausgeschleust. Die Dringlichkeit dieser Hilfe wurde deutlich, als am 22. Juni 1940 das deutsch-französische Waffenstillstandsabkommen bekannt wurde, das die Vichy-Regierung verpflichtete, alle in Frankreich befindlichen Deutschen auszuliefern. Das südliche Frankreich, noch nicht von deutschen Truppen besetzt, wurde zur Falle für die Emigranten. Fry berichtet von seiner legalen und illegalen Arbeit sowie den Fluchthilfeaktionen, die unter dem wachsamen Auge deutscher Spitzel und misstrauischer amerikanischer Konsulatsbeamter stattfanden. Er beschreibt den Aufbau der Organisation, die Rettung der Emigranten und die Zusammenarbeit mit prominenten Helfern und der Marseiller Unterwelt. Zudem schildert er die Ängste der Verfolgten, ihr entwürdigendes Warten vor Polizeipräfekturen und ihr Gefühl des Ausgeliefertseins. „Auslieferung auf Verlangen“ bietet eine authentische Kulturgeschichte, die von zahlreichen Zeitzeugen bestätigt wurde.