Karel Čapek Knihy

Ako vyzeral, ako hovoril, ako vystupoval... Ikonické snímky nášho prvého prezidenta Osvoboditeľa, ktoré nevšedne dokumentujú Masarykov život do vzniku Československej republiky až do jeho smrti. Karel Čapek odhaľuje, aký bol T. G. M. osobne. Snímky zo života T. G. M. zachytili spisovateľ Karel Čapek, fotograf Karel Plicka, osobný archivár prezidenta Vasil Škrach, oficiálny hradný fotograf Jano Šrámek, prezidentov tajomník Jaroslav Císař, profesionálne fotoateliéry ako Tomáš Vojta či architekt Jindřich Vaněk, ako aj neznámi fotografi pracujúci pre agentúry Centropress, ČTK, Legie, Tatra Trenčín alebo Ministerstvo národnej obrany.

Knižka o Dašenke, ktorá rozpovie ako sa narodila, ako sa učila chodiť a ako sa začala rozhliadať okolo seba po svete. Je to knižka, ktorá nám približuje že každý tvor si zasluhuje našu pozornosť a že sa máme k nemu pekne správať a nemáme ho ťahať za uši a ani inakšie ho trápiť. Pre deti napísl, nakreslil, vyfotografoval a prežil Karel čapek.

Loupežník Lotrando, princezna Zubejda, drvoštěp Dr. Voštěp, poštmistr Kolbaba, kouzelník Magiáš, draci, víly, vodníci – to sú len niektorí hrdinovia pôvabných rozprávok Karla Čapka, ktoré mali radi už vaši rodičia a ich predkovia. A budú ich mať radi aj vaše deti. Čo je na nich také pôvabné? Táto kniha nie je len zbierkou rozprávok, ale je doslova a do písmena kúzelná! Karel Čapek do nej vložil toľko čarovných slov a veselých príbehov, že ani starnúť nemôže. Pretože kde sú smiech, kúzla a láska, tam sa proste starnúť nemôže. A každý, kto si ju prečíta, to spozná na vlastnej koži. Kniha Devatero rozprávok obsahuje moderné a zábavné ilustrácie, ktoré dokážu skĺbiť pohádkovosť a hravosť textu s odkazom na vysokú kvalitu českej knižnej ilustrácie.

"R.U.R. Rossumove univerzálne roboty", napísané v roku 1920, je divadelná hra, ktorá do svetovej kultúry zavádza pojem "robot". Utopická vízia, ktorá sa zaoberá osudom celej ľudskosti, ponúka reflexiu o prastarých obavách, ktoré človek 20. storočia cíti pred bezprecedentnou rýchlosťou, s ktorou napreduje vedecký pokrok. Tvorba umelého človeka, jeho využívanie na trhu práce a dokonca vypuknutie deštruktívnych vojen sú v tom čase už známe témy; veľká novinka tragikomédie Karela Čapka spočíva v minimalizovaní vzdialenosti medzi umelou a ľudskou bytosťou. Robot je umelý pracovník, nie mechanický, je zjednodušenou replikou človeka: v úmysle autora je "R.U.R." varovným signálom pre technologickú spoločnosť, aby si včas uvedomila priepastnú situáciu, do ktorej sa dostáva. Napriek tomu bude dramatický aspekt boja medzi ľuďmi a robotmi tým, čo upúta pozornosť divákov a otvorí cestu literárnemu a filmovému žánru, ktorý bude mať veľký úspech počas 20. storočia.

Kapitán Van Toch objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Vantoch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Vantochovy perly. Seznámí s tímto projektem svého přítele z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby. Kapitán Vantoch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Vantocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému průzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuzeri, miocénního ještěra, u kterého se předpokládalo vyhynutí. Mloci se ale přemnoží, vzbouří, začnou mezi sebou válčit a požadovat více životního prostoru a z toho důvodu (Mloci mohou žít pouze v moři) je nutné vybourat pevniny..! Válka s mloky alegoricky ukazuje na nebezpečí fašismu a ohrožení evropské demokracie. Vyšlo v češtině ve vydavatelství TATRAN Bratislava. Doslov a autorov medailónik napísal Miloš Tomčík. 316 stran a 16 stran obrazovej prílohy.

Toto vydání próz Karla Čapka v českém originále pro slovenského čtenáře zahrnuje román z roku 1924 nazvaný Krakatit a dva soubory detektivních a justičních historek – Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy, publikované v roce 1929. Čtenáři mají možnost konfrontovat různé žánry Čapkovy prozaické tvorby. V románu se realita prolíná se snovými a halucinačními stavy inženýra Prokopa, který je podle Oldřicha Králíka „nádherný erotický hrdina, přímo volající po filmovém vtělení". Krakatit byl zfilmován dvakrát, v roce 1948 a 1980. Povídky usilují vzbudit dojem autentických příběhů, i když obsahují fantazii a spekulace, jako například v Modré chryzantémě či ve Šlépějích. Čapkovy „kapesní povídky" zaujaly filmaře – v roce 1947 vznikl celovečerní film Čapkovy povídky, v roce 1964 Čintamani a podvodník a v roce 1982 Plaché příběhy, přičemž z těchto povídkových souborů čerpali také tvůrci několika televizních inscenací.

Dve humoristicky ladené prózy českého autora, v ktorých vyjadruje svoj náhľad na život, slobodu, lásku. Hlavným hrdinom je človek, ktorý sa môže harmonicky rozvíjať iba vtedy, ak si vo svojej nadutosti nezničí prirodzeného spojenca, ktorým je príroda.

Výber 14-tich poviedok z dvoch Čapkových originálnych zbierok: Povídky z jedné kapsy × Povídky z druhé kapsy.

Čapkovy žurnalistické formy majú nielen zábavný charakter, ale mnohé sloupky o bežných a hmotných veciach nesú aj filozofický a zobecňujúci rozmer. Tieto texty majú hlbší význam, ktorý často dosahuje symbolickú platnosť. S kresbami Josefa a Karla Čapka.

Soubor Čapkových politických statí nesměl po únoru 1948 vycházet a znamenal i autorovo nucené odmlčení, jemuž pomohl až zájem o jeho dílo ze Sovětského svazu. Přesto se však tato kniha dočkala z pochopitelných důvodů nového vydání až po roce 1989. Nachází se v ní i Čapkova úvaha ,,Proč nejsem komunistou". Čtenář tak může poznat Čapkovy názory nejen na některé dobové problémy, ale i na nejzávažnější otázky.

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

TGM ve fotografii: mimořádná publikace Světa v obrazech ke 140. výročí narození prvního prezidenta ČSR Tomáše G. Masaryka

Soubor fejetonů Karla Čapka z dvacátých a třicátých let.

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.

Obrazová kniha s textem provádí čtenáře zajímavým životem velkého českého spisovatele a jeho rodiny.

Komedie Loupežník pojednává o sporu staré a mladé generace, ve které starý profesor nepřeje lásce své dcery a mladého studenta. Psychologické drama Věc Makropulos vypráví o nesmrtelné ženě, pro níž je věčný život spíše prokletím, než darem. Bílá Nemoc reaguje na blížící se hrozbu Druhé světové války a vypráví příběh lékaře, který nabídne fiktivnímu diktátorovi lék výměnou za mír. Drama Matka zase zdůrazňuje nutnost zapojení každého jednotlivce do boje proti fašismu. Nejslavnější drama RUR, ve kterém poprvé zaznělo slovo „robot“, zase varuje před riziky vyspělé techniky.... celý text

Karel Čapek mluví mnoha hlasy. Některé se modlí, některé rouhají, některé řeší věci jakoby zcela neduchovní. Některé jsou hlasy postav, některé vypravěčů. Někdy mluví autor mladě bouřlivý, někdy dozrále usazený, někdy tragicky prohloubený blízkým koncem. Z těch hlasů by bylo možné sestavit mnoho knížek. Skoro modlitby jsou sebrány napříč hlasy, žánry i vývojovými etapami tak, aby se s nimi nemodliči mohli modlit a kostelní nechodiči si k nim chodit pro útěchu. Knihu sestavil a glosoval Martin C. Putna, který se zaobírá duchovními dějinami evropskými i českými, také napříč konfesemi a žánry.

Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život. Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.

Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život. Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.

Translated by Dora Round Tomas Garrigue Masaryk (1850-1937) was a philosophy professor who became the founder and first president of Czechoslovakia (1918-1935) and was a leading figure in world affairs between the wars. Capek, author of 'War with the Newts', and Czechoslovakia's most prominent writer during these years, interviewed Masaryk at great length and produced this volume that tells Masaryk's unique story.

Knížka obsahuje Čapkovy fotografie z let 1930-1932. Spisovatel zachytil na snímcích řadu významných osobností své doby: umělců, ale také politiků nebo vědců českých i z jiných zemí. Kromě portrétů jsou zařazeny i snímky zátiší a rostlin na zahradě, sbírky kaktusů a fotografií oravského venkova. Z Oravy je vloženo i několik kreseb.

Soubor Čapkových fejetonů rozdělených do tří samostatných oddílů - Jak se dělají noviny, Jak se dělá film a Jak vzniká divadelní hra - přináší čtenářům zajímavé informace o zákulisí tří profesí, které Čapek sám velmi důvěrně poznal. Ve všech třech případech se jedná o nelehký proces, kdy dílo vzniká postupně ve zdánlivém zmatku, do poslední chvíle se zdá, že není v silách aktérů vše stihnout, ale nakonec, jak už to bývá, vše dobře dopadne. Noviny dle očekávání včas vyjdou a film i divadelní hra se dočkají své slavnostní premiéry...

Další svazek prací Karla Čapka přináší následující tituly: Hovory s T. G. Masarykem, Kniha apokryfů a O věcech obecných čili Zóon politikon.

Ve své hře z roku 1937 ukazuje Čapek svou obavu z fašismu a předvídá vypuknutí války. Hlavní postava, soucitný doktor Galén, objeví lék na nebezpečnou nemoc, léčí však jen chudé. Mocné muže – politiky a průmyslníky - léčit odmítá, dokud od nich nedosáhne příslibu, že zruší zbrojení a nevyhlásí válku. Přes veškerou jeho snahu však události naberou tragický spád. Tato hra ve své době natolik oslovila, že se již roku 1937 dočkala filmového zpracování pod režijní taktovkou Hugo Haase, který ve filmu rovněž ztvárnil hlavní roli.

Moderní pohádka Karla Čapka o pošťáckých skřítcích a hledání adresáta milostného dopisu.

Výběr z Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy. Pro čtenáře od 9 let.

Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky...

První svazek edice Století České sci-fi. Válka s mloky - Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovali a tím pádem se spolupodíleli na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy. Ve smírné ukončení už nedokáže věřit - spoléhá na to, že se „mloci" postaví jedni proti druhým a vzájemně se vyhubí. Čapek dokázal své poselství vyjádřit s nenapodobitelným vtipem, ironií a postřehem pro detail. Díky tomu je Válka s mloky i po více než šedesáti letech jeden z jeho nejčtivějších románů a právem patří do literárního odkazu dvacátého století. Továrna na absolutno - Čapka nepochybně zasáhl ohromující rozvoj válečné techniky ve čtyřicátých létech první světové války. Popularizovaná ba vulgarizovaná „atomistická teorie" ho přivedla k chestertonovskému nápadu, že po totálním spálení hmoty nezbude nic jiného než Bůh. Že se bůh nemusí nutně projevovat jako bytost dobrotivá a tvůrčí, to je zase myšlenka naveskrz čapkovská. Román končí nepříliš přesvědčivou vizí všeobecného smíření.

Soubor pohádek Karla Čapka z roku 1932. S milým, vstřícným humorem autor pomocí pohádkových příběhů objasňuje spoustu jevů běžného života a popisuje, co se děje ve chvílích a na místech, kam se člověk málokdy dostane. Dozvíte se spoustu faktů z psí a kočičí říše nebo z mnoha lidských profesí. Kniha obsahuje tyto pohádky: Velká kočičí pohádka, Psí pohádka, Pohádka ptačí, První loupežnická, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Tulácká pohádka, Velká policejní pohádka, Pošťácká pohádka, Velká pohádka doktorská.

Výbor z Čapkových sloupků, poznámek a úvah o osobnostech naší kultury z knihy Ratolest a vavřín z roku 1947, kterou uspořádal dr. Miroslav Halík a zahrnovala i osobnosti světové kultury. Připravil Jaroslav Šimůnek.

Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.

v tomto díle pomocí sloupků podrobil rozboru frázi a její zneužití

Výbor z díla. Záměrem pořadatelovým bylo nejen vystihnout osobitý Čapkův rys - jeho oslavu obyčejného, prostého člověka a láskyplný zájem o projevy každodenního všedního života - ale i zdůraznit pokrokové prvky jeho díla. Při seřazení próz bylo prohlédnuto jak k jejich chronologii,tak k tomu, aby se v nich odrážela vzestupná linie Čapkova ideového vývoje. Do výboru je pojata většina "Povídek z jedné kapsy" a "Povídek z druhé kapsy", na něž navazují dva pohledy na Prahu, vyňaté z "Obrázků z domova". Vedle úplného textu spisku "Jak se co dělá" najdou se zde ukázky z knih "Věci kolem nás" a "Měl jsem psa a kočku". Za drobnými prózami z "Apokryfů" a "Bajek a podpovídek" je připojen poslední Čapkův fejeton "Pozdravy". Vydavatel: Naše vojsko - Praha

Dopisy odrážejí peripetie milostného vztahu od počátečního okouzlení přes potlačovanou vášeň až k (po Věřině sňatku v r.1923) postupnému zklidnění a proměně ve vtipné přátelské glosy.

Nově objevené a nepublikované texty potvrzují již známá Čapkova sdělení o okolnostech jeho politického působení v období před a po Mnichovu. Vidíme v nich Karla Čapka jako výraznou postavu mezinárodního kongresu Penklubů v Praze, jako prostředníka jednání se zástupcem slovenských Maďarů nebo s německým vyslancem či jako spisovatele angažovaného ve službách na poslední chvíli zřízeného ministerstva propagandy. Tato spolupráce je doložena dosud neznámými rozhlasovými projevy a korespondencí s ministrem H. Vavrečkou – nedávným nálezem Knihovny Národního muzea. Antologii Tichý hlas, nazvanou podle jednoho z neznámých textů, uspořádal a komentářem doprovodil literární historik a čapkovský editor Jiří Opelík.

„Zasvěcené osoby tvrdí, že vlastním začátkem filmu jsou prachy; zkrátka nejdřív se musí najít někdo, kdo je ochoten vrazit do věci peníze, aby se mohl koupit a rozpracovat námět, uzavřít smlouvy s režisérem, herci a operatérem, najmout ateliéry a tak dále. To je sice pravda; ale aby se ten někdo našel, musí se zpravidla do něho naléhavě hučet, že tady je, pane, báječný umělecký námět na nejúspěšnější film sezóny.“ Klasika ze Zlatého fondu SME. Digitalizovaný výňatek z publikace: Karel Čapek. Jak se co dělá. Nakladatelství Olympia. Praha 2010. 128 s. Jan Zoul, technický redaktor.

A classic children's story by the noted Czech writer and his artist brother.

Druhá protifašistická hra Karla Čapka z roku 1938 ukazuje drama matky, která již ve válce přišla o manžela a téměř všechny syny. Nejmladšímu synovi proto zakazuje narukovat, aby neztratila i jeho. Svůj názor změní, až když v rádiu zaslechne, že se nepřítel nerozpakuje vraždit malé děti a tehdy sama vloží synovi zbraň do ruky a vyšle ho, aby s nepřítelem bojoval.

Další svazek prací Karla Čapka přináší následující tituly: Továrna na absolutno, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna acestopisy Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever.

S 30 autorovými kresbami, obálku navrhl a upravil Zdenek Seydl , doslov napsal Vítězslav Kocourek

Tři nejproslulejší autorova dramata, jimiž promlouval k nejpalčivějším problémům meziválečné doby. Drama R.U.R. z roku 1920 ukazuje na nebezpečí jednostranně intelektuálního vývoje člověka, který v nerovnováze s citovým vývojem spěje přes přebujelou technickou civilizaci k zániku.Drama Bílá nemoc z roku 1937, z doby narůstajícího nebezpečí světového ohrožení nacismem, předvádí konflikt pacifistického lékaře a diktátora usilujícího o uchvácení světové moci. Drama Matka z roku 1938, z doby bezprostředního ohrožení naší vlasti nacismem, rozvíjí vnitřní konflikt matky, jež obětovala pro čest, vědu a politickou ideu čtyři syny a jež v době ohrožení země musí dát a nakonec dobrovolně dává i syna posledního, nejmilejšího. K vydání připravil: Miroslav Halík Doslov: František Buriánek

Kniha uspořádaná z různých Čapkových pozorování, postřehů a aforismů o kočce vůbec a o jeho kočce Pudlence zvlášť. Autor si zde všímá charakteru kočky, jejího vztahu k pánovi a k domu, líčí potíže s rozdáváním koťat známým a s humorem pozoruje i člověka očima kočky. Fotografie Karel Čapek. Ilustrace Josef Čapek. Doslov O Karlu Čapkovi a jeho zvířátkách Olga Scheinpflugová.

Černobílé fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta; vydáno k 60. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. První snímky zachycují smutnou zprávu o úmrtí prezidenta Masaryka - jak byla zveřejněna v novinách a na vývěskách. Dále vidíme zámek v Lánech i Václavské náměstí ve smuteční výzdobě. Na Pražském hradě čekaly zástupy lidí na poslední rozloučení s bývalým prezidentem. Další snímky zachycují pohřební průvod Prahou. Kniha končí převozem rakve zpět do Lán. V závěru seznam publikací s tématem úmrtí T. G. Masaryka.... celý text

Výbor z publicistických článků o kultuře jazyka a úvah o dobovém politickém a společenském dění.

• Pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy. V půvabných cestopisných záznamech z Dánska, Norska a Švédska kreslí autor severskou přírodu s tundrami, fjordy, ledovci, jezery, pralesy, život Seveřanů na usedlostech, ve městech a do tohoto líčení vkládá své osobité, často humorné postřehy a kulturní vědomosti. Obálka a vazba: Milan Hegar K vydání připravil a pozn. opatřil Miroslav Halík. 15. vydání 42000 výt.

V Čapkových politických statích najdeme kritické analýzy české malosti, provincialismu, kritiku špatného fungování spravedlnosti, pokleslé politické kultury a intrikování politických stran. Zároveň vytyčil Čapek jakési základní normy, které by ti, kdo se považují za duchovní elitu, nikdy neměli opustit. Výbor z publicistických prací uspořádal Ivan Klíma. Uspořádal: Ivan Klíma

Poslední svazek Spisů se vrací na počátek Čapkovy tvorby a uzavírá tak kruh, v němž lze v mnohém najít klíč pro pochopení Čapkova velkého tvůrčího zjevu pozdějšího. Jeho poezie je vázána především na rané období jeho tvorby. Čapek v ní řešil otázky svého mladého věku a jaksi sám pro sebe si ověřoval možnosti básnického výrazu. Mezi básněmi příznačnými pro mladého člověka, v nichž se mladík vyrovnává se svými láskami, zklamáními a v nichž reflektuje i časové události, se začínají objevovat momenty, signalizující nadanou uměleckou osobnost, posléze již samého Karla Čapka v jeho raném tvůrčím období. S Čapkovou poezií, která nakonec zůstala epizodou na počátku jeho tvorby, úzce souvisí jeho činnost překladatelská, zejména jeho rozsáhlý projekt překladů francouzské poezie, později vydávaný pod titulem Francouzská poezie nové doby. Karel Čapek v ní provedl překladatelský experiment - jeho přesný, civilně pojatý, na adekvátnost myšlenky náročný převod se stal zjevením i pro soudobou českou poezii a je dodnes respektován téměř jako kongeniální. Pro úplnost prezentace Čapkovy překladatelské činnosti je zařazen i jeho překlad Berta Harta Brown na Calaverách a Molierova Sganarella.

Kniha obsahuje dva soubory próz týkajících se ročních dob, zahradničení, přírody a člověka. Text Zahradníkova roku vznikal v letech 1925-1928. Čapek, sám náruživý zahradník, vypráví vtipně a zaujatě o práci, úspěších i nezdarech zahradníka v neměnném koloběhu ročních dob. Zaujme bystrými postřehy a objevnými pohledy na věci zdánlivě všední a dobře známé a nejen laického čtenáře, ale i odborníka udiví šíří a hloubkou svých zahradnických znalostí. Druhá část knihy obsahuje Kalendář, který vznikl z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí jen v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře.

Soubor fejetonů, causerií a drobných novinářských prací, věnovaný kritickému pozorování věcí kolem nás i lyrickému zasnění nad nimi, zároveň však i lidem a jejich poměru k věcem. Jádrem knihy, sestavené podle autorových poznámek k chystanému souboru spisů, je devět fejetonů z rané autorovy sbírky O nejbližších věcech a novinářské a časopisecké sloupky, jež Čapek shromažďoval v obálce s názvem Věci. Kniha je tematicky členěná do tří oddílů: O věcech, O vynálezech, O zálibách a malých vášních.

Předmluva: Vítězslav Nezval: Průvodce mladých básníků. - Stať: Jiří Levý: Čapkovy překlady ve vývoji českého překladatelství a českého verše. - Antologie moderní francouzské lyriky od Baudelaira po Apollinaira, Vildraca, Romainse aj., kterou Čapek podstatně přispěl k přeměně českého básnického jazyka i k obohacení českého verše.; jako ilustrace Čapkovy reformy českého alexandrinu je připojen Molièrův Sganarelle, jednak v překladu O. Fischera, jednak v upraveném překladu Čapkově, i příslušné theoretické vývody obou překladatelů.

1. O začarovaném tulákovi 2. Pohádka psí 3. Pohádka ptačí 4. Pohádka vodnická 5. Pohádka loupežnická 6. O šťastném chalupníkovi 7. Pohádka tulácká 8. Pohádka pošťácká 9. Velká pohádka doktorská

V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování. Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu. Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Ve svých cestopisech pozoruje Karel Čapek navštívené cizí země se zaujetím a úžasem téměř dětským, sleduje jejich podstatu a zvláštnosti, vybírá to nejcharakterističtější a s neuvěřitelnou lehkostí přenáší svůj dojem na čtenáře. Texty i ilustrace balancují na hranici vážnosti a nezvladatelného veselí a zachycují zemi výstižněji než zdlouhavé průvodce. Objevitelský instinkt autora vede, aby se vyhýbal nejobvyklejším turistickým místům a vyšlapaným cestám. Svým svěžím, hravým, vtipu nakloněným pohledem však dovede objevit překvapivé a kouzelné stránky i u věcí známých, zdánlivě všedních. Cesta do neznáma vyvolává v autorovi i v nás, kteří ho na jeho poutích následujeme, okouzlení rozmanitostí světa, euforický pocit bytí mimo určité místo a navrací nás k sobě samým – jsou to chvíle dokonalého štěstí… „Zahrady Alcázaru jsou svým způsobem typické pro španělské zahrady; je tam sice ledacos, co není nikde jinde, na příklad baňos čili klenutá koupací síň doni Marie de Padilla, milenky křesťanského krále Petra Ukrutného. Praví se, že tehdejší zdvořilost žádala, aby dvorští kavalíři pili vodu z její koupele; ale já tomu nevěřím, protože jsem viděl málokterého caballera v Seville pít vodu.“

„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918). Kouzlo naší edice, která si do svého názvu duhové fantazie vypůjčila, tkví v tom, že poprvé shrnuje ranou tvorbu Karla a Josefa v úplnosti. Nabízí beletrii, kterou bratři Čapkové společně napsali v době svého „prvního mládí“, a umožňuje dnešnímu čtenáři sledovat krok za krokem jejich vynalézavý a bujný vstup do literatury. Činí tak otiskem původních časopiseckých verzí a chronologickým řazením všech próz – včetně těch juvenilií, které byly vydány jen jednou, před půlstoletím, a dalších kratších textů knižně dosud nepublikovaných. Svazek podepsaný „firmou“ Bratři Čapkové obsahuje také dvě rané společně napsané hry, commedii dell’arte Lásky hra osudná a první verzi Loupežníka, vzniklou za jejich pařížského pobytu v roce 1911. Kniha Duhové fantazie je volně ilustrována kresbami a grafikami Josefa Čapka z let literární spolupráce obou bratří.

Svazek obsahuje Čapkova díla: Válka s mloky, Krakatit, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Bajky a podpovídky, Proč nejsem komunistou.

Chronologicky uspořádaný výbor z autorovy novinářské žně z let 1925-1938. Je to oslnivý kaleidoskop myšlenek, nápadů a postřehů, jež jsou stejně vtipné, bezprostředně působivé, útočné a výchovné ať se obírají člověkem, zvířetem, přírodou, věcmi, dějinami, literaturou, anebo reagují na politické dění a mobilizují lidi i svět proti válce.

From the internationally acclaimed Czech writer Karel Capek comes this beautifully written and marvelously apt account of the trials and tribulations of the gardener s life. First published in Prague in 1929, The Gardener s Year combines a richly comic portrait of life in the garden, narrated month by month, with a series of delightful…

Kniha Kalendář vznikla z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře.

„Tento poučný spisek by rád vyložil autorům, obecenstvu a koneckonců i kritice, jak vzniká divadelní hra a jakými proměnami jest jí projíti, než se vykuklí v slávě a skvělosti své premiéry. Nechceme podvodně předstírat, že divadlu rozumíme; faktum je, že divadlu nerozumí nikdo, ani lidé zestárlí na prknech, ani nejstarší ředitelé, ba dokonce ani referenti. Panebože, kdyby dramaturg mohl vědět, bude-li mít kus úspěch!“ Klasika ze Zlatého fondu SME. Digitalizovaný výňatek z publikace: Karel Čapek. Jak se co dělá. Nakladatelství Olympia. Praha 2010. 128 s. Jan Zoul, technický redaktor.

Podnadpis: Výber z korešpodencie a publicistiky 1919-1929 V druhom vydaní (1998) bola korešpondencia doplnená o tatranské texty (Tatry letos, Jednou nohou na Tatrách, Formy), ktoré tiež zarezonovali.

Koncom 80. rokov požiadala Společnost bratří Čapků (keďže jej členovia vedeli, že pravidelne a rád navštevoval Vysoké Tatry) predstaviteľov popradskej kultúry o príspevok k celoštátnym oslavám približujúcej sa Čapkovej storočnice (1990). Podtatranská (vtedy Okresná) knižnica zareagovala na túto výzvu usporiadaním veľkej čitateľskej konferencie o živote a diele Karla Čapka za účasti významných literárnych vedcov (medzi inými prof. Miloša Tomčíka) a vydaním drobnej publikácie, výberom Čapkovej tatranskej korešpondencie zo širšieho celku, pod názvom Tatranské listy (analogicky s jeho Anglickými, Italskými a inými listami). Listy živo, spontánne, vtipne, ale aj hĺbavo reflektovali tatranské prostredie krátko po vzniku prvej Československej republiky: “Teď právě štíty hor se zatahují v oblacích, a dole celá Spišská rovina je nadechnuta v tak jemných barvách, že by se člověk chtěl rozplynout. Kdyby tak zemřít znamenalo rozplynout se, prostě se vypařit! To bych dopsal tohle psaní a adresu a šel na balkón a na věky se vypařil.”

Souhrné vydání tří divadelních her. Vydáno se souhlasem Ministerstva školství ČSR jako četba pro žáky základních a středních škol. Loupežník - 11. vydání (v ČS druhé). R.U.R. - 22. vydání (v ČS páté). Bílá nemoc - 17. vydání (v ČS čtvrté).

Anglické listy z roku 1924 přibližují Anglii a její svérázné obyvatele v črtách Karla Čapka, které původně vznikaly pro Lidové noviny. Jeho nadání vnímat každou drobnost vydalo pozoruhodný výsledek: cestopis ani po letech neztratil nic ze své svěžesti nebo dokonce aktuálnosti.

Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.

Památník o sklonku života, o nemoci, smrti a pohřbu presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. S černobílými fotografiemi.

Soubor vtipných cestopisných pozorování, všímajících si lidských typů, měst a jejich typických zvláštností. Karel Čapek navštívil a čtenářům krásně přiblížil zajímavosti Holandska. Zmiňuje se o starých mistrech malířství, o přírodě, vodách, grachtech atd. Samozřejmě, že jako zkušený zahrádkář, není možné, aby se nerozepsal o krásných květinových pláních. Obrázky z Holandska jsou také popisem historicky významných měst - například Rotterdam, Delft, Amsterdam, Leiden, atd...