Duchovní svět indiánských kočovníků očima francouzského etnologa. Autor, přední znalec araguayských kultur, strávil rok na východě země mezi příslušníky kmene Guayaquí a o svém pobytu napsal mimořádně výstižnou knihu. Všímá si v ní všech aspektů života zmíněného společenství, od narození dítěte až po projevy kanibalismu. Hluboký psychologický vhled se prolíná s líčením materiálních podmínek života kmene.Perokresby v textu.
Pierre Clastres Knihy
17. máj 1934 – 29. júl 1977
Pierre Clastres bol francúzsky antropológ a etnograf, ktorý sa preslávil svojím terénnym výskumom medzi indiánmi Guayaki v Paraguaji a svojou teóriou o bezštátnych spoločnostiach. Vo svojom najznámejšom diele kritizuje evolučnú predstavu, že štát je konečným cieľom všetkých spoločností, aj rousseauovský mýtus o vznešenom divochovi. Tvrdil, že túžba po slobode je v ľudskej prirodzenosti, a preto sa spoločnosti organizujú pomocou zvykov, ktoré aktívne bránia vzniku despotickej moci. Štát vníma ako špecifickú hierarchickú mocenskú štruktúru, ktorá sa objavuje v spoločnostiach, ktoré stratili mechanizmy brániace oddeleniu moci od spoločnosti. Jeho teória tak predstavuje kritiku marxistického ekonomického determinizmu, pretože Clastres považoval politiku za autonómnu sféru, ktorá v bezštátnych spoločnostiach aktívne bráni vzniku autority.
Archäologie der Gewalt
- 128 stránok
- 5 hodin čítania
Pierre Clastres untersucht die Rolle von Gewalt in primitiven Gesellschaften und deren Funktion zur Verhinderung der Entstehung eines Staatsapparates. Er argumentiert, dass Stammesgesellschaften Gewalt nicht nur als Teil ihrer Existenz akzeptieren, sondern sie systematisch einsetzen, um das "kalte Monster" des Staates zu vermeiden. Clastres widerlegt gängige Theorien, die Krieg als Ergebnis von Jagd oder misslungenen Handelsbeziehungen betrachten, und beschreibt stattdessen die primitive Gesellschaft als eine, die sich in einem ständigen Kriegszustand befindet.
Chronique des Indiens Guayaki
- 286 stránok
- 11 hodin čítania
On les appelle Guayaki, « Rats féroces ». Eux-mêmes se dénomment Aché, « les Personnes ». Silencieux et invisibles, ces nomades parcourent la forêt tropicale à l'est du Paraguay. C'est ce qui leur a permis d'échapper si longtemps au sort de leurs voisins sédentaires : esclavage, mort, disparition. L'auteur a vécu un an dans leur intimité... Les incidents et anecdotes cocasses ou tragiques tracent peu à peu le portrait de ces Guayaki, paillards quand ils peuvent, graves lorsqu'il le faut : fêtes du miel, de l'amour, conflit au sein des bandes, meurtres, sacrifices, anthropophagie (ils se libèrent de leurs défunts en les mangeant). À la douceur succède la cruauté. Cette culture disparue repose sur la fidélité des Indiens à leurs anciens rites, et, au-delà, aux mythes de leur origine et de leur destin, qui suscitent en nous d'étranges échos. Ce livre est une chronique qui n'esquive aucun des problèmes que pose à l'ethnologie cette population indienne. De l'écologie très particulière d'une société de chasseurs à la logique la plus secrète de leur pensée, c'est le tout d'un univers culturel inconnu qui se révèle ici, sous le regard d'un des grands ethnologues français.
Staatsfeinde
Studien zur politischen Anthropologie