Dagmar Grossmannová Knihy

Nálezy mincí představují velmi cenné prameny nejen pro peněžní dějiny. Jsou jedním ze zdrojů pro získání cenných poznatků o struktuře oběživa v zemi, čím se v zemi platilo, jaké mince tam obíhaly, v jakém poměru se vyskytovaly, rovněž které mince byly převážně tezaurovány. Často jsou našim jediným pramenem k tomuto poznání, popř. jej doplňují informace získané z pramenů písemných. Každý hromadný mincovní nález je jedinečný a zajímavý rovněž pro historickosociologické studium měnových a hospodářských poměrů obyvatelstva. Stejně tak je důležitým zdrojem informací o obchodních stycích, o cestách a o směrech obchodu. Známé historické události pomáhají přiblížit důvody ukrytí a pokoušejí se nalézt osudy lidí, kteří si své úspory ukryli. Složení nálezů napovídá, z jaké společenské vrstvy pocházeli. Všechny nalezené depoty však mají jedno společné – nebyly již nikdy svým majitelem vyzvednuty… I příběhy nalezených pokladů mohou být šťastné i méně šťastné a jeden z nich, jehož aspoň malá část se nakonec dostala do sbírek Moravského zemského muzea, se nyní představuje veřejnosti.

Kniha je nepostradatelnou publikací pro všechny badatele a sběratele, kteří se věnují moravské numismatice 13. století. Základem publikace je katalog moravských ražeb Vladislava Jindřicha I., Vladislava Jindřicha II., Přemysla, Vladislava Jindřicha III. a Přemysla Otakara II. jako moravského markraběte do roku 1253. Katalog obsahuje pečlivé popisy všech typů a variant včetně odkazů na další literaturu, nálezy apod. Katalog je dále doplněn bohatou obrazovou fotodokumentací, všechny mince jsou výrazně zvětšeny, kvalitní fotografie jsou z dílny studia ABALON. Vedle katalogu přínáší publikace řadu tematických textů, které zaujmou nejen profesionály a sběratele, ale také všechny další zájemce o dějiny umění a dějiny Moravy první poloviny 13. století: – peněžně historické souvislosti moravského mincovnictví – měnové a mincovní poměry – ikonografie – problematika mincování olomouckých biskupů – nálezy mincí

Střelický poklad, pojmenovaný podle obce nacházející se na úpatí Českomoravské vysočiny, byl objeven při stavební činnosti již v roce 1959 a nedlouho poté uložen do sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Zásluhou vědecké pracovnice a vedoucí numismatického oddělení muzea Dagmar Grossmannové byl celý soubor připraven k publikaci anyní se s ním může prostřednictvím nové knihy seznámit odborná i laická veřejnost. Depot obsahuje celkem 1352 mince, 12 stříbrných záušnic a zlomky šperků, z nichž nejzajímavější jsou úlomky stříbrné čelenky. Mincovní složka depotu je velmi pestrá a v řadě ohledů ojedinělá. Největší část mincí představují moravské denáry a rakouské feniky v řadě typů a variant, zastoupeny jsou však také německé brakteáty a další německé ražby. Všechny mince i šperky jsou pečlivě popsány a vyfotografovány. Všechny fotografie mincí jsou pro lepší čitelnost zvětšeny. Nechybí kapitoly k historii Střelic, nálezové okolnosti, materiálové analýzy falz a šperků aj. Celá publikace je typograficky velmi pečlivě zpracovaná a kvalitně vytištěna v tuhé vazbě. Pro všechny zájemce o historii 13. století se jistě stane cenným pramenem.

Po třicetileté válce si Morava sice oddechla od válečného běsnění, ale její obyvatele čekalo nové zatížení, a to v podobě velkých a častých daní. V měnové oblasti nebyla situace na Moravě jednoduchá. V obíhajícím oběživu byl všeobecný zmatek, který byl umocňován vnikáním cizí (většinou nehodnotné) mince, a vedl k vydávání velkého množství mincovních patentů, které hodnoty těchto platidel různým způsobem regulovaly. Jednalo se o úpravu jejich hodnoty v rámci dědičných rakouských zemí, v mnoha případech také o zákaz jejich oběhu. Touto drobnou mincí s velmi malým obsahem stříbra byla po třicetileté válce zaplavována celá země. Z širšího historického hlediska je doba od 2. poloviny 17. století do 1. poloviny 18. století složitým obdobím plným převratných změn nejenom v měnových záležitostech, ale také v zemské správě. Státní správa byla komplikovaná a těžkopádná se sílícími snahami o maximální centralizaci. Byrokracie začínala vládnout společnosti a aristokracii postupně nahrazovala úřednická šlechta plnící pouze zájmy panovníka a jeho dvora. Cílem předkládané publikace bylo zachytit a postihnout z mincovního a měnového pohledu situaci na Moravě v časovém období od konce třicetileté války do velké měnové reformy, která proběhla o sto let později v roce 1750. Reforma byla logickým vyústěním nepřehledné a bezvýchodné situace v měnových poměrech, která v této době panovala nejen na Moravě, ale v celé habsburské monarchii.

Kniha přináší pohled do zajímavého světa moravských středověkých mincí 2. poloviny 13. století. Při zpracovávání tohoto tématu bylo zjištěno, že toto období pro numismatická bádání skrývá stále více tajemství, než se doposud předpokládalo. Kniha zachycuje současný stav poznání o těchto moravských ražbách. Objevují se však stále nové skutečnosti, nové nálezy nám odhalují nové typy mincí a jak se zdá, i muzejní depozitáře mohou ještě skrývat svá tajemství. Dá se tedy předpokládat, že typologie moravských mincí 2. poloviny 13. století bude i dále narůstat. Tato práce je výsledkem dlouholetého studia velkých mincovních depotů a studia v mincovních sbírkách, které bylo umožněno díky podpoře Grantové agentury České republiky a vědeckovýzkumné činnosti Moravského zemského muzea (DKRVO).