Hans Urs von Balthasar Knihy

Význam a krása kontemplatívnej modlitby sú v tomto diele podrobne preskúmané, pričom sa tematizujú výzvy a často márne pokusy integrovať túto prax do každodenného života. Autor sa snaží prostredníctvom komplexnej analýzy kresťanského zjavovania zvýšiť povedomie o hĺbke a sláve tejto modlitbovej formy. Cieľom je podporiť radosť a potrebu kontemplatívnej modlitby a zdôrazniť jej nevyhnutnosť v živote veriacich, najmä v súčasnej dobe.

Mysterium Paschale – veľkonočné tajomstvo je ústredným tajomstvom vzťahu Boha a ľudí. Liturgia Veľkého piatku, Bielej soboty a Veľkonočnej nedele nás zaplavuje hlbokými textami, symbolmi a krásou. Počas týchto dní však málokedy prenikáme do teologickej podstaty spásneho diania, ktoré začína Poslednou večerou a končí zjavením Zmŕtvychvstalého. Kniha ponúka možnosť kráčať vedľa Ježiša Krista na jeho ceste k krížu, k zosnulým a k Otcovi. Autor, Hans Urs von Balthasar, sa precízne zaoberá biblickými textami, svedectvami cirkevných otcov a pohľadmi teológov, čo robí toto dielo náročným čítaním. Jeho úsilie zozbierať a sústrediť obrovské množstvo teologického materiálu nás povzbudzuje objavovať teológiu týchto veľkých dní. Balthasar bol jedným z najvýznamnejších teológov 20. storočia a táto práca je jeho prvou vyslovene teologickou knihou, ktorá vychádza na Slovensku. Doteraz vyšli po slovensky jeho Krížová cesta, Rozjímavá modlitba a zbierka aforizmov Vlastnými slovami. Čitateľom je poskytnutá aj rozsiahla životopisná štúdia, ktorá uľahčuje kontakt s týmto velikánom teologickej literatúry.

Publikácia predkladá čitateľovi texty Hansa Ursa von Balthasara a Josepha Ratzingera – pápeža Benedikta XVI. Vychádzajúc zo súdobej situácie v Cirkvi, analyzujú dôvody, prečo je napriek mnohým problémom a krízam stále žiaduce zostať kresťanom a neodvrátiť sa od Cirkvi.

Keď Ján Pavol II. v máji 1988 vymenoval švajčiarskeho teológa Hansa Ursa von Balthasara za kardinála, ten skôr, ako si stihol v Ríme vyzdvihnúť kardinálsky klobúk, zomrel. Cirkev v ňom stratila skvelú osobnosť, literáta, znalca kresťanskej literatúry, teológa s úžasnou láskou k Cirkvi, pedagóga, zakladateľa Jánovského spoločenstva, autora diela Herrlichkeit (Nádhernosť), propagátora ignaciánskej špirituality. Zbierka Balthasarových aforizmov, ktorá vychádza pod názvom Vlastnými slovami, je len tretím jeho dielom preloženým do slovenčiny. Pri témach Boh, človek, lúčenie, Krisus, láska a život máme možnosť nahliadnuť do jeho obdivuhodne hlbokého ducha. A nechať sa inšpirovať.

Knížka Klarstellungen, kterou jsme v češtině nazvali Cesty k ujasnění, dovoluje nahlédnout do světa génia, kterému je vlastní intelektuální poctivost a zápas o hledání oné pravdy, jíž autor zasvětil svůj život. Závěrečný esej Proč zůstávám v církvi je možné považovat za klasické dílo křesťanského myšlení naší doby. Již druhé české vydání této knihy přibližuje čtenářům životní dílo autora, jehož myšlenkový záběr připomíná velikány typu Órigena, svatého Augustina či Tomáše Akvinského.

Na čem by měl stát život dnešních kněží? Co je podstatou kněžského poslání? Odpovědi na tyto otázky nás vedou k apoštolům a jejich povolání Kristem. Apoštolové přijímají nový život a účast na jeho kněžství, což je pokračováním poslání prvních apoštolů a samotného Ježíše. Osoba Krista je základem kněžské spirituality. Hans Urs von Balthasar, významná postava katolické teologie 20. století, ovlivnil mnohé, včetně Pavla VI. a Benedikta XVI. V této studii se zaměřuje na různá pojetí kněžství, jedinečnost novozákonního kněžství, modlitbu v životě kněze a církevní obce a posláním Panny Marie. Texty přecházejí do autorovy osobní meditace, nabízející solidní odpovědi na otázky spojené se současným nedostatkem kněžských povolání. Vojtěch Brož napsal úvod k českému vydání. Balthasar (1905–1988) byl švýcarský katolický kněz a teolog, který studoval germanistiku a filosofii a vstoupil do jezuitského noviciátu. Vysvěcen na kněze v roce 1936, později založil sekulární institut Janovo společenství a nakladatelství Johannes Verlag. Po 2. vatikánském koncilu spoluzaložil mezinárodní katolickou revue Communio. Před smrtí přijal jmenování kardinálem od Jana Pavla II. Jeho nejznámější dílo zahrnuje trilogii Herrlichkeit, Theodramatik a Theologik, přičemž v češtině vyšly pouze drobnější studie.

Tématem této dnes již klasické teologické knihy je aktuální otázka, zda historicky vzniklé vnitřní protiklady všeobecného křesťanského společenství lze ještě spojit v přehlédnutelné jednotě. Je ekumenismus pouze naším lidským problémem, který se netýká Boží svobody a moci? Jak je možno nalézt silnou střední cestu mezi příznačnými slabostmi krajního institucionalismu a krajního liberalismu? Spočívá řešení problémů moderní křesťanské existence skutečně v pouze částečné identifikaci s církví a vírou?

Eschatologie. Das Buch beschäftigt sich mit den letzten Dingen des Menschen und dem Leben nach dem Tod.

Úvahy o osobnosti a poslání Panny Marie. Obsah: I. Na poušti, II. Rodit v bolestech, III. Maria, paměť církve, IV. Manželství a panenství, V. Chudí, VI. Rána vytváří prostor.

Meditation und Überlegungen eines großen Theologen des zwanzigsten Jahrhunderts darüber, wie man in Gebet und Meditation den wahren Gott suchen und finden kann. Der Autor bietet mehrere Wege an, um Meditation als einen der Pfeiler des spirituellen Lebens zu verstehen.

Spiritualita svaté Terezie z Lisieux / Sborník k stému výročí úmrtí sv. Terezie z Lisieux Články známých autorů (H. Urs von Balthasar, G. Gaucher, E. Richer) přibližují život a duchovní cestu učitelky "malé cesty".

První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.

Růžencová rozjímání jednoho z nejhlubších teologů 20. století kardinála Hanse Urs von Balthasara jsou příspěvkem k jeho nedožitým devadesátinám. Četba Balthasarova díla předpokládá určité filozofické a teologické vzdělání. Účel těchto krátkých úvah je čtenáři zřejmý: osvobodit růženec z úzkoprsosti, cizí Mariinu duchu (to snadno vede k jednotvárnosti) a podle jejího ducha nasytit růženec plností spásných myšlenek a činů pro spásu světa. Podstatou a působením Marie při tom je zprostředkování: mezi Bohem a světem, Kristem a církví, duchem a tělem, mezi obojím způsobem církevního života, mezi světem svatých a světem hříšníků. Maria stojí na všech křižovatkách a ukazuje cestu. Modlitba k prostřednici má ale smysl, jen když to, co má být zprostředkováno, je v zorném poli prosebníka: spása světa Kristem, Synem Božím, naším Pánem, kterého nám Otec daruje a který spolu s Otcem nám vylévá do srdce Ducha svatého.

The work opens with a critical review of developments in Protestant and Catholic Theology since the Reformation which have led to the steady neglect of aesthetics in Christian theology. From here, von Balthasar turns to the central theme of the volume: the question of theological knowledge. He re-examines the nature of Christian believing (here he quickly draws widely on such theological figures as Anselm, Pascal and Newman) which gives due place to the particular kind of 'knowing' which develops within the personal relationship to the believer to the God mediated through the revelation-form of Jesus Christ

Theo-Logic is the third and crowning part of the great trilogy of the masterwork of theologian Hans Urs von Balthasar, following his first two parts, The Glory of the Lord and Theo-Drama. This is the third volume of Theo-Logic. Theo-Logic is a variation of theology, it being about not so much what man says about God, but what God speaks about himself. Balthasar does not address the truth about God until he first reflects on the beauty of God (The Glory of the Lord). Then he follows with his reflections on the great drama of our salvation and the goodness and mercy of the God who saves us (Theo-Drama). Now, in this work, he is ready to reflect on the truth that God reveals about himself, which is not something abstract or theoretical, but rather the concrete and mysterious richness of God's being as a personal and loving God.

Two great theologians endeavor to recover the centrality of Marian doctrine and devotion for the contemporary Church, offering a spiritually rich approach to Mariology that brings into new relief the Marian contours of ecclesial faith. Ratzinger and von Balthasar show that Mary is both the embodiment of the Church, and the mother who co-operates in giving birth to the Church in the souls of believers. At once profound and yet readily accessible, The Church at the Source offers a theologically balanced and biblically grounded presentation of traditional and contemporary thought on Marian doctrine and spirituality.

Hans Urs von Balthasar behandelt die zentralen Fragen, die die katholischen Laien seit dem Zweiten Vatikanum verunsichern. In klarer und verständlicher Weise konzentriert er sich auf die Kernelemente des Glaubens: das Wort Gottes, das Leben, den Tod und die Auferstehung Christi, die Sakramente, die Struktur der Kirche und Maria. Er spricht offen über die Polarisierung innerhalb der katholischen Kirche und erörtert die verschiedenen ideologischen Strömungen wie Liberalismus, Progressivismus und Traditionalismus, die das Vertrauen und die Einheit der Gläubigen untergraben haben. In diesem Werk wendet sich Balthasar an die heutigen Gläubigen, die das Gefühl haben, dass die Solidität der Kirche unter ihren Füßen wankt. Er spricht zu denen, die befürchten, dass die Kirche ihre Anforderungen lockert, um nicht von Gott, sondern von den Menschen Gunst zu gewinnen. In dieser Situation schlägt Balthasar die 'Form' Jesu Christi vor, wie sie in seiner Kirche offenbart ist. Diese Form ist 'nur das Ganze': die gesamte, konkrete Realität Christi, vermittelt innerhalb der katholischen Tradition.

Übertragen und mit einem Nachwort versehen von Hans Urs von Balthasar.Die Entstehung dieser Novellen – Frau Dargent (1922), Schattenzwiesprache und Eine Nacht (beide 1928) –, die erstmals in französischen Zeitschriften erschienen, fällt in eine Zeit, in der sich Bernanos auf der Suche nach seinem zukünftigen Weg über seine schriftstellerische Sendung noch im unklaren ist. Und doch sind diese Novellen, wie ihr Herausgeber und Übersetzer Hans Urs von Balthasar in seinem Nachwort feststellt, bereits durch «gewisse Grundmotive bernanosischer Dichtung» miteinander verbunden.In allen drei Erzählungen schlägt Bernanos das Thema des Sterbens an, begleitete ihn doch der Gedanke der ars moriendi eine lange Epoche seines Lebens. In «Eine Nacht» sind seine Figuren alle dem Tod geweiht und in der vom Dichter geschilderten Agonie öffnet und befreit sich die verschlossene Seele des Sterbenden: «Hier», so schreibt Balthasar, «öffnet sich die Lüge des Lebens, klärt sich das Trübe zurück zum reinen Antlitz des Kindes, aber durch die Schmerzen der Todesangst. Der Tod ist die Lebensbeichte.»Der Johannes Verlag ist sich des Wagnisses bewusst, diese romantisch fern anmutenden Novellen dem heutigen Leser vorzulegen. Doch das Anliegen des Dichters, der schon vor Jahrzehnten keine Scheu hatte, das «Christentum im Untergang, im Erlöschen, in der Nacht der geistigen Armut» zu zeigen und zu begleiten, mag als Rechtfertigung genügen.

http://www.johannes-verlag.de/018x.htm

Nachdem er seine Christologie und Mariologie unter dem Zeichen der "Dramatis Personae" im dritten Band der Theo-Drama präsentiert hat, wendet sich von Balthasar nun der Handlung des göttlichen Dramas selbst zu. Hier finden wir seine Soteriologie, in der Zeit, Freiheit, Geschichte, Macht, Sünde und Konflikt im Licht des Kreuzes gesehen werden, dem Höhepunkt der Handlung und Passion von Gott und Mensch. Wie Balthasar im Schluss seiner Einleitung ausdrückt: Hier "erkennen wir die Einheit von 'Herrlichkeit' und dem 'Dramatischen'. Gottes Herrlichkeit, wie sie in der Welt erscheint – in Christus am höchsten – ist nichts Statisches, das von einem neutralen Ermittler beobachtet werden könnte. Sie offenbart sich nur durch das persönliche Engagement, bei dem Gott selbst hervorkommt, um zu kämpfen, und sowohl Sieger als auch Besiegter ist. Wenn diese Herrlichkeit überhaupt in unseren Bereich kommen soll, ist eine analoge Initiative unsererseits erforderlich. Offenbarung ist ein Schlachtfeld. Diejenigen, die darauf kämpfen, können nur Gläubige und Theologen sein, vorausgesetzt, sie haben sich mit der ganzen Rüstung Gottes ausgestattet (Eph 6,11)."

Hans Urs von Balthasar beschäftigt sich hier mit dem dramatischen Charakter der Existenz als Ganzes und nähert sich dem Thema durch die Betrachtung der verschiedenen Bedingungen und Situationen der Menschheit als ein Drama, das sowohl den Schöpfer als auch seine Geschöpfe einbezieht.

Der zweite Band von Balthasars Werk untersucht die Rolle der „Herrlichkeit“ oder „theologischen Schönheit“ in der christlichen Theologie. Er zeigt auf, dass nur Theologien, die die Herrlichkeit der christlichen Offenbarung reflektieren, eine echte geschichtliche Bedeutung erlangen. Während die Kleriker-Theologen bis zur Hochscholastik dominieren, übernehmen ab dann Laien wie Dante und Pascal die Initiative, um die ursprüngliche Herrlichkeit neu zu beleuchten. Das Buch präsentiert ein einzigartiges europäisches Symposion, das neue Perspektiven für die christliche Theologie eröffnet.

In der Heiligen Schrift gibt es zwei Gruppen von Aussagen vom Gericht über die Menschen. Die eine betont, d Christus für alle Menschen gelitten hat und gestorben ist, d Gott unbedingt das Heil aller will. Die andere Gruppe spricht eindeutig vom Gericht und von der Verurteilung derer, die sich ihrer Nächsten nicht erbarmten, und darum mit ewiger Verdammung bestraft werden. Dieser scheinbare Widerspruch verbietet es uns, im voraus wissen zu wollen, wie das Gericht Gottes Wir stehen ganz und gar unter dem Gericht und haben kein Recht und keine Möglichkeit, dem Richter vorweg in die Karten zu schauen. Die Rede über die Hölle hat nur einen ... den Menschen dahin zu bringen, sein Leben im Angesicht der realen Möglichkeit ewigen Scheiterns zu meistern und die Offenbarung als einen Anspruch von letzter Ernsthaftigkeit zu verstehen (J. Ratzinger). Das ernsteste, was es gibt, ist nicht die Strafgerechtigkeit Gottes, sondern seine Liebe. Darum ist die Hoffnung für alle dem Christen nicht nur möglich, sondern geradezu geboten.

Diese Anthologie vereint Texte von Balthasar, die sich mit den geistlichen Übungen des hl. Ignatius von Loyola befassen. Sie bietet einen umfassenden Kommentar zu den Exerzitien und einen Überblick über Balthasars theologisches Werk, das auf den Exerzitien basiert, und dient als Unterstützung für Übende und Leitende.

Dies ist die Einführung zum zweiten Teil der Trilogie, die von Balthasar's Hauptwerk darstellt. Die Herrlichkeit des Herrn nähert sich der Offenbarung aus der Perspektive des Schönen. Im letzten Teil der Trilogie, der Theo-Logik, wird die christliche Offenbarung aus der Perspektive des Wahren behandelt. In diesem ersten Band zeigt von Balthasar, wie viele der Strömungen der modernen Theologie (z.B. "Ereignis", "Geschichte", "Orthopraxie", "Dialog", "politische Theologie") auf ein Verständnis der menschlichen und kosmischen Realität als göttliches Drama hinweisen. Er wird dann Einwände gegen eine solche theologische Dramatische Theorie sowie das Verhältnis zwischen der Kirche und dem Theater betrachten. Dieser Band versammelt die Materialien und Themen, die es ermöglichen werden, in den folgenden Bänden diese theologische Dramatische Theorie zu entwickeln.

Als in den späten siebziger und in den achtziger Jahren des letzten Jahrhunderts der Leiter des Informationszentrums Berufe der Kirche, Mgr. Emil Spath, nach neuen Wegen suchte, junge Leute anzusprechen und für die christliche Sicht und Antwort zu gewinnen, hat auch Hans Urs von Balthasar seine Mitarbeit zugesagt und zu ganz verschiedenen Themen, Situationen und Problemen im Leben eines Christen in der Welt Stellung genommen. Diese «Antworten» und Beiträge gehören wesentlich zum pastoralen Werk von Balthasars und umfassen folgende Titel: Das Christentum und die Weltreligionen – Was geht mein Glaube die Kirche an? Ein Dialog – Die Heilige Schrift – Gott und das Leid – Beten – Eucharistie. Gabe der Liebe – Jesus nachfolgen. Arm, ehelos, gehorsam – Berufung (in: Zur Pastoral der geistlichen Berufe, 1966). Diese Antworten sind auch im neuen Jahrhundert hilfreich und zeitgemäß geblieben.