Halldór Kiljan Laxness Knihy

Príbeh jednoduchej dievčiny zo Severu, ktorá sa vzoprie proti zlobe a nespravodlivosti sveta, čo ju obklopuje. Ako dieťa zakotví Salka Valka s matkou za búrlivého zimného dňa v chudobnej osade Óseyri pri Axlarskom fjorde a tu vyrastá ako nádenníčka pri čistení rýb v biede a zaostalosti. Ešte vôbec nie dospelá musí podstúpiť tvrdé životné skúšky: najprv má šokujúci zážitok s matkiným milencom a zakrátko nato prichádza rozlúčka s matkou. Až keď sa po rokoch vráti do osady jej kamarát z detstva Arnaldur Björnsson, cíti sa Salka viac ako len ryba, ktorú vytiahnu z vody, vypitvú a usušia.

Hrdinkou románu je prosté vidiecke dievča Uglu, ktorá prichádza do hlavného mesta Reykjavíku slúžiť v rodine poslanca Arlanda. Tu sa Ugla stretáva s vedúcimi politiky krajiny, spoznáva ich vyhýbavosť, falošné sľuby a prísahy a nakoniec vstupuje do radov islandských komunistov.

V bohatom diele známeho spisovateľa, odmeneného roku 1955 Nobelovou cenou, zaujíma toto dielo významné miesto. Na osudoch pokrvných bratov básnika Tormódura a bojovníka Torgeira, zmietaných medzi pomaly zanikajúcimi predstavami o poslaní muža – vikinského bojovníka a novodobým ideálom muža –činorodého uchovávateľa rodu, majstrovsky sprítomnil čitateľovi svet ság z 11. storočia. Román však nie je iba pútavým rozprávaním o dobrodružnom vikinskom období, ale aj presvedčivým a dodnes aktuálnym dokumentom o pravdivej tvári vikinských výbojov a o násilnej christianizácií severských krajín.

Hrdinkou románu je prosté venkovské děvče Uglu, která přichází do hlavního města Reykjaviku sloužit v rodině poslance Arlanda. Tady se Ugla setkává s vedoucími politiky země, poznává jejich licoměrnost, falešné sliby a přísahy a nakonec vstupuje do řad islandských komunistů.

Autor líčí příběh na základě autorských zápisků prostého islandského sedláka z druhé pol. 19. stol. cestu tohoto rázovitého hrdého Islanďana zprvu do Kodaně a posléze s mormonským kazatelem až do amerického Utahu, kde doufá najít zaslíbenou zem. Tuto zaslíbenou zem ale nachází až při svém návratu na Island.

Nobel laureate Halldór Laxness’s Under the Glacier is a one-of-a-kind masterpiece, a wryly provocative novel at once earthy and otherworldly. At its outset, the Bishop of Iceland dispatches a young emissary to investigate certain charges against the pastor at Sn?fells Glacier, who, among other things, appears to have given up burying the dead. But once he arrives, the emissary discovers that this dereliction counts only as a mild eccentricity in a community that regards itself as the center of the world and where Creation itself is a work in progress.What is the emissary to make, for example, of the boarded-up church? What about the mysterious building that has sprung up alongside it? Or the fact that Pastor Primus spends most of his time shoeing horses? Or that his wife, Ua (pronounced “ooh-a,” which is what men invariably sputter upon seeing her), is rumored never to have bathed, eaten, or slept? Piling improbability on top of improbability, Under the Glacier overflows with comedy both wild and deadpan as it conjures a phantasmagoria as beguiling as it is profound.

Jeden z autorových románů o Islandu, a to z přelomu století, je pojat jako vyprávění prostého chlapce z Reykjavíku, jehož pěstouni poskytují nocleh každému, kdo o to požádá. V příběhu ožívají zvláštnosti tehdejšího islandského života a lidové kultury.

Sága o tvrdém a nepoddajném zemědělském dělníku a pak sedláku Bjartujovi, o jeho zavilém boji za svobodu, jak on si ji představoval, o jeho úsilí nebýt závislý na nikom, byť i za cenu strádání. Autor odhaluje propast, zející mezi zemědělským lidem a velkostatkáři, je přesvědčen o nutnosti změny starých, dožívajících společenských řádů. V Svobodném lidu jsou rolníci ještě neuvědomělou masou proletářů a teprve musí poznat, že kráčejí často chybným směrem. Bjartuj dožije svůj život po staru, ale po něm už přijdou ti, kdo touhu svých rodičů po svobodě uchopí za správný konec.

Volné pokračování románu „Svobodný lid“, který vyšel v ELKu. Islandský sedlák Bjarut přichází o majetek a hledá si práci v městě, aby si vydělal na koupi ovcí. Na statek posílá známého učitele a ten se zamiluje do Bjarutovy dcery. Když se starý vrátí, zjistí potupu svého rodu a vyžene těhotnou Astu z domu. Za světové války Bjarut zbohatne, ale po ní se vytváří družstva, jež podporují velké sedláky na úkor malých. Bjarut musí opět odejít do města a setkává se se stávkujícími dělníky, seznamujícími ho se socialismem. Bjarut si uvědomuje, že jeho životní boj byl nesprávný a beznadějný, a podvědomě cítí, že mají dělníci pravdu. Proto posílá do jejich řad syna, aby bojoval po jejich boku za lepší svět.