Milan Váňa Knihy

Svet ako vôľa a predstava – hlavné dielo Arthura Schopenhauera – je výsledkom autorovho celoživotného myšlienkového úsilia a predstavuje ucelený súhrn jeho filozofických názorov a životných postojov. Pozostáva z dvoch zväzkov. Prvý zväzok načrtáva tridsaťročný Schopenhauer s geniálnym rozmachom za jediný rok a podáva v ňom systematický výklad celej svojej voluntaristickej filozofickej koncepcie. Obsah tohto zväzku rozčleňuje do štyroch kníh. Prvé dve sa zaoberajú metafyzikou, tretia estetikou a štvrtá etikou. Záverečnú, piatu časť prvého zväzku tvorí rozsiahly Dodatok venovaný polemike s myslením Immanuela Kanta, na ktorého kľúčové idey Schopenhauer priamo nadväzuje.

První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.

Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici všech frakcí. Po Teorii nevzdělanosti nyní tedy její praxe. To, co se aktuálně rýsuje ve třídách a posluchárnách, v seminářích a redakcích, ve virtuálním světě i v reálné politice, je podrobeno ostré a pointované kritice. Za potěšením z polemiky však stojí vážná naléhavá prosba: dát vzdělání a vědění opět šanci.

Kniha je prvním úplným českým překladem druhého svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili krátkých filozofických esejů.

Autor zkoumá, veden důkazy ukrytými po staletí v kamenech pyramid, roli Velké pyramidy jako prorockého nástroje

Přírodní hormonální terapie rostlinným progesteronem

Der Berliner Tagesspiegel hebt hervor, dass der Leser angenehm überrascht sein wird, denn das Buch ist ausgesprochen spannend. Es beginnt mit einer Beschreibung der Lebensbedingungen im Mittelalter, insbesondere des Klimas, das die Menschen Naturkatastrophen schutzlos ausgesetzt hat. Eine zerstörte Ernte führte oft zu Hunger und verheerenden Seuchen. Goetz thematisiert die Familie im Mittelalter, einschließlich Liebe und Sexualität, gefolgt von Kapiteln über das Leben von Mönchen, Bauern, Rittern und dem Stadtbürgertum als zentrale Aspekte der mittelalterlichen Alltagsgeschichte. Er unterscheidet zwischen Institutionen, Räumen und Menschen. So beschreibt er das System der Grundherrschaft, in das die hörigen Bauern integriert waren, und die Lebensräume, von der ärmlichen Bauernkate bis hin zum Dorf. Die Menschen werden weniger als Individuen, sondern als Mitglieder ihrer Gemeinschaft betrachtet. Das asketische Leben im Kloster unterscheidet sich deutlich vom Alltag der Bauern und dem höfischen Leben mit seinen Festen und Turnieren. Auch die Lebensideale variieren: das apostolische Leben der Mönche, der ritterliche Ehrencodex und die auf Erwerb gerichtete Mentalität der Stadtbürger. Die idealisierte Norm war jedoch oft die Ausnahme. Diese Darstellung bringt die Zusammenhänge anschaulich hervor und widerlegt das Bild vom finsteren Mittelalter.

Bildung ist das beste Mittel gegen Populismus Alle reden von Bildung. Sie wurde zur Lösung aller Probleme – von der Bekämpfung der Armut bis zur Integration von Migranten, vom Klimawandel bis zum Kampf gegen den Terror. Während »Bildung« als Schlagwort in unserer Gesellschaft omnipräsent geworden ist, ist jeder ernsthafte Bildungsanspruch zur Provokation geworden. Die Gründe dafür nennt Konrad Paul Liessmann in seinem neuen Buch. Dafür begibt er sich sowohl in die Niederungen der Parteienlandschaft als auch in die Untiefen der sozialen Netzwerke. Und er denkt darüber nach, warum es so unangenehm ist, gebildeten Menschen zu begegnen. »Liessmann schreibt mit intellektueller Schärfe und stilistischer Energie.« Süddeutsche Zeitung