Milan Váňa Knihy

Svet ako vôľa a predstava – hlavné dielo Arthura Schopenhauera – je výsledkom autorovho celoživotného myšlienkového úsilia a predstavuje ucelený súhrn jeho filozofických názorov a životných postojov. Pozostáva z dvoch zväzkov. Prvý zväzok načrtáva tridsaťročný Schopenhauer s geniálnym rozmachom za jediný rok a podáva v ňom systematický výklad celej svojej voluntaristickej filozofickej koncepcie. Obsah tohto zväzku rozčleňuje do štyroch kníh. Prvé dve sa zaoberajú metafyzikou, tretia estetikou a štvrtá etikou. Záverečnú, piatu časť prvého zväzku tvorí rozsiahly Dodatok venovaný polemike s myslením Immanuela Kanta, na ktorého kľúčové idey Schopenhauer priamo nadväzuje.

První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.

Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici všech frakcí. Po Teorii nevzdělanosti nyní tedy její praxe. To, co se aktuálně rýsuje ve třídách a posluchárnách, v seminářích a redakcích, ve virtuálním světě i v reálné politice, je podrobeno ostré a pointované kritice. Za potěšením z polemiky však stojí vážná naléhavá prosba: dát vzdělání a vědění opět šanci.

Kniha je prvním úplným českým překladem druhého svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili krátkých filozofických esejů.

Autor zkoumá, veden důkazy ukrytými po staletí v kamenech pyramid, roli Velké pyramidy jako prorockého nástroje

Přírodní hormonální terapie rostlinným progesteronem

Life in the Middle Ages addresses many of the current concerns of medieval historians in one single volume. From an examination of the fundamental importance of family, to medieval monasticism and the monastery, to the manorial system and "courtly life", Goetz's text presents the first comprehensive depiction of life in the earlier Middle Ages from the perspective of everyday history.

Alle reden von Bildung. Sie wurde zu einer säkularen Heilslehre für die Lösung aller Probleme – von der Bekämpfung der Armut bis zur Integration von Migranten, vom Klimawandel bis zum Kampf gegen den Terror. Während aber „Bildung“ als Schlagwort in unserer Gesellschaft omnipräsent geworden ist, ist der Gebildete, ja jeder ernsthafte Bildungsanspruch zur Provokation geworden. Die Gründe dafür nennt Konrad Paul Liessmann in seinem neuen Buch. Dafür begibt er sich sowohl in die Niederungen der Parteienlandschaft als auch in die Untiefen der sozialen Netzwerke, er denkt über den moralischen Diskurs des Zeitgeists nach und darüber, warum es so unangenehm ist, gebildeten Menschen zu begegnen.