Jun'ichirō Tanizaki bol japonský autor, jeden z hlavných predstaviteľov modernej japonskej literatúry. Jeho diela často skúmajú temné stránky sexuality a deštruktívnych erotických posadnutí, zatiaľ čo iné jemne vykresľujú rodinné vzťahy v kontexte rýchlych spoločenských zmien 20. storočia. Mnohokrát jeho príbehy reflektujú hľadanie kultúrnej identity, kde sa stretáva „Západ“ s „japonskou tradíciou“, čo vedie ku komplexným, ironickým a provokatívnym výsledkom.
Slavné postavy národních dějin bývají obvykle představovány jako výlupky všech ctností a dávány za příklad dalším generacím. Ale co když jsou takové oficiální verze až příliš krásné, než aby byly i pravdivé, ptá se Tanizaki v Tajné historii pána z Musaši a odpovídá překvapujícím způsobem. Kudy vede hranice mezi hrdinstvím a perverzí? Jedním z…
Tanizaki's masterpiece is the story of four sisters, and the declining fortunes of a traditional Japanese family. It is a loving and nostalgic recreation of the sumptuous, intricate upper-class life of Osaka immediately before World War Two. With surgical precision, Tanizaki lays bare the sinews of pride, and brings a vanished era to vibrant life.
Librarian note: An alternative cover edition can be found hereThis is an enchanting essay on aesthetics by one of the greatest Japanese novelists. Tanizaki's eye ranges over architecture, jade, food, toilets, and combines an acute sense of the use of space in buildings, as well as perfect descriptions of lacquerware under candlelight and women in the darkness of the house of pleasure. The result is a classic description of the collision between the shadows of traditional Japanese interiors and the dazzling light of the modern age.
Junichiro Tanizaki ist einer der bedeutendsten Autoren Japans, und sein raffinierter Skandalroman gilt als Meilenstein in seinem literarischen Werk. Darin schildert er die Geschichte einer langjährigen Ehe, die von Frust und mangelnder Leidenschaft geprägt ist. Erst als ein Schlüssel zu einem geheimen Tagebuch auftaucht, kommen die unterdrückten Obsessionen und Sehnsüchte zutage mit fatalen Folgen. Ich schreibe dies nieder, weil ich es nicht mehr ertrage, nicht direkt mit ihr über die Intimitäten unseres Schlafzimmers sprechen zu können. Von nun an werde ich ohne Rücksicht darauf, ob sie es heimlich lesen wird, so schreiben, als spräche ich zu ihr.
Protagonistou románu o knížeti z Musaši je muž, avšak sekunduje mu krásná, ale i pomstychtivá urozená žena. Milostný a spiklenecký vztah této dvojice končí zkázou jednoho významného samurajského rodu a zohavením tváře jeho představitele. Samurajské nosy bývaly trofejemi v bitvách, ale v tomto románu hrají rovněž roli symbolu cynické pomsty. Maskulinní samurajská společnost měla své vlastní mravy a v sexuální oblasti také velkou míru volnosti, jak dosvědčují i výstřední zvyky knížete z Musaši, jehož masochistické sklony se začaly projevovat již od chlapeckých let. Román se odehrává v 16. století.
Tanizaki's last novel - written during his final illness, echoes his own life. Moving and powerful, it takes the form of an old man's diary, where he records his struggle with his self-image, and the manifestations of age, and his growing desire for his b
Značně autobiografický román jednoho z předních moderních japonských spisovatelů, z jehož díla byla do češtiny přeložena novela Milenci z Jeda (1942). Vedle příběhu rozpadávajícího se manželství, v němž muž ztratil o ženu sexuální zájem a i jinak se jí odcizil, zamýšlí se též nad naléhavým problémem opouštění starých japonských tradic a zvyků v důsledku modernizace japonského života a kultury, jejich poevropšťování a amerikanizace.
Podmanivá sila Tanizakiho slovesného umění a originální atmosféra jeho příběhů nepřestává po desetiletí přitahovat čtenáře v mnoha zemích světa. U nás to dosvědčuje zájem o jeho česky vydaná díla, zvláště pak o jeho proslulý román Sestry Makiokovy. Pod názvem Most snů vycházejínyní autorovy kratší prózy zastupující všechna hlavní období Tanizakiho tvorby (Tetování, Požaté rákosí, O touze po matce, Most snů, Slepcův příběh). Z nich novelu Most snů napsal v r. 1959, na sklonku své padesátileté spisovatelské dráhy, čtvrt století poté, co začal převádět do současné japonštiny Příběh o Gendžim, vrcholné dílo japonské dvorské literatury z počátku 11. století. Klasické písemnictví je mu často inspiračním pramenem pro vlastní tvorbu. V ní jako by před námi rozvíjel barevné svitky vyprávějící o starém Japonsku, o jeho mravech, životním stylu i myšlení, ale přitom tento dávno zašlý svět doslova vtahuje do současnosti zrcadlící se v příbězích plných fantazie. Svým bohatým jazykem, který utvářely nejlepší tradice japonského vypravěčského umění, líčí osudy milostných vztahů, záhady lidské duše, absurditu některých lidských citů a tužeb i historie dávných rodových bojů, v nichž jsou dramatické osudy umocněny jemnými odstíny existenciálně psychologických postřehů.
Junichirō Tanizaki’s magisterial evocation of a proud Osaka family in decline during the years immediately before World War II is arguably the greatest Japanese novel of the twentieth century and a classic of international literature. Tsuruko, the eldest sister of the once-wealthy Makioka family, clings obstinately to the prestige of her family name even as her husband prepares to move their household to Tokyo, where that name means nothing. Sachiko compromises valiantly to secure the future of her younger sisters. The shy, unmarried Yukiko is a hostage to her family’s exacting standards, while the spirited Taeko rebels by flinging herself into scandalous romantic alliances and dreaming of studying fashion design in France. Filled with vignettes of a vanishing way of life, The Makioka Sisters is a poignant yet unsparing portrait of a family—and an entire society—sliding into the abyss of modernity. It possesses in abundance the keen social insight and unabashed sensuality that distinguish Tanizaki as a master novelist.
In these seven stories, the author of The Makioka Sisters explores the territory where love becomes self-annihilation, where the contemplation of beauty gives way to fetishism, and where tradition becomes an instrument of refined cruelty.
