Heinrich Kraft Poradie kníh (chronologicky)

Podtitul: Život, spisy a nauka řeckých, latinských, syrských, egyptských a arménských církevních otců. Tento slovník starokřesťanské literatury je standardní příručkou patrologie, určenou pro všechny, kdo se chtějí hlouběji věnovat ranému křesťanství. Zaměřuje se na církevní otce, kteří představují plodné spojení víry a kultury při hlásání Kristova evangelia různým národům. Podrobně jsou zpracovány postavy apoštolských otců, jako Klement Římský a Ignác Antiochijský, kteří čerpali z učení Kristových učedníků. Dále se věnuje apologetům, jako jsou Justin a Tertulián, kteří bránili křesťanskou nauku. Zmiňováni jsou také významní teologové a filozofové, jako Řehoř z Nyssy, Jan Zlatoústý, Ambrož, Jeroným a Augustin, stejně jako významní papežové, například Řehoř Veliký. Oproti nim stojí gnostici a různé heretické směry, jako arianismus či pelagianismus. Celý kontext rámují události velkých ekumenických koncilů v Niceji, Konstantinopoli, Efesu a Chalcedonu. Hlavními přednostmi slovníku jsou důkladnost a široký geografický záběr, které se kombinují s jasností a přístupností pro širší publikum. Odborníci i zájemci o vzdělávání v této oblasti ocení vyváženost informací. Pečlivě zpracovaná česká bibliografie Jiřího Dvořáka sleduje překlady patristických autorů a odbornou literaturu za posledních 150 let.

Kirchenväter sind die rechtgläubigen Lehrer der alten Kirche. Ihre Bemühung war der materiellen Welt abgewandt, der geistigen zugewandt. Gerade dadurch ist ihr Werk von Dauer gewesen bis an die Grenze unserer Zeit. In diesem Buch kommen die großen Denker der christlichen Antike von Clemens von Rom über Aristides bis Lactantius zu Wort. Die gewählten Textabschnitte sind repräsentativ für die Gedankenwelt und die Bedeutung des jeweiligen Kirchenvaters. Darüber hinaus wird in diesem fundierten übersichtlichen Werk versucht, die ideengeschichtliche Entwicklung verständlich zu machen, durch dauernde Bezugnahme auf die Staats- und Philosophiegeschichte die Einordnung zu ermöglichen und die Wechselwirkung zu zeigen, in denen die Kirche und ihre Umwelt miteinander gestanden haben