Lubomír Machala Knihy

Základní cílem publikace je zaznamenat a představit všechny, kdo v letech 1990–1995 vydali knižně svoji prozaickou nebo básnickou prvotinu, byť šlo o bibliografii či knihu vydanou vlastním nákladem. Zařazeni sem byli i ti, kteří tak učinili ve dvojici. V Průvodci jsou zaznamenány i práce zveřejněné v přílohách časopisu Tvar.

Autorka tejto knihy chodila dva roky do výrazne folklórnej oblasti pod Kráľovou hoľou. Chcela sa naučiť šiť čepiec, súčasť miestneho ženského kroja a popri tom sa dozvedela veľa iných vecí o živote v odľahlej horskej obci v postupne sa vyľudňujúcom regióne, o sebe, o ľudovej kultúre, o spolužití s Rómami, o stereotypoch, vrátane tých, v ktorých sama žila a žije. Nefotografovala, nenatáčala, nenahrávala. Počúvala, pozerala sa, vyšívala a zapisovala. Spoločne so svojou učiteľkou lovila v pamäti, spájala útržky z minulosti s detailmi z prítomnosti, na okraji dediny, v susedstve rómskej osady.

Najnovší román Stanislava Rakúsa zachytáva hodnotovú stratifikáciu zvráteného systému normalizácie, ktorý vytláča na perifériu schopných a favorizuje neschopných či bezcharakterných ľudí. Hlavný protagonista, prozaik a teoretik literatúry Adam Zachariáš, sa pokúša cez „poetiku nenapísanosti“ zobraziť pravú tvár tohoto obdobia. Vzniká tak text v texte – román v románe.

Láska, které nepřeje okolí anebo doba. Tisíc a jeden takovýchto příběhů bylo odvyprávěno či sepsáno, nejednou se skutečnými vzory. A přece je vždy znovu zajímavé sledovat, jak se seběhnou osobní a dějinná dramata. Například ve slovenských Malackách před druhou světovou válkou, kde se do sebe zamilovali židovská dívka Valérie Reiszová a františkánský mnich, kněz a jeden z nejtalentovanějších slovenských básníků té doby: Rudolf Dilong. Vztah, který přinesl řadu básní, ať už jejích nebo jeho, a také dceru Dagmar. Jak dopadlo fatální střetnutí s protižidovskými zákony tehdejšího slovenského státu, jehož byl Dilong kulturní i politickou celebritou? Jaké byly osudy této trojice po skončení války? To vše ve své knize Konvália. Zakázaná láska Rudolfa Dilonga zprostředkovává s využitím dobových dokumentů, osobních vzpomínek i veršů obou milenců jejich vnučka, slovenská spisovatelka Denisa Fulmeková. S neskrývaným citovým zaujetím, ale bez sentimentu, s vypravěčskou bravurou i lehkostí a nápaditostí. Schéma tisíckrát a jednou uplatněné dalo vzniknout jedinečnému čtenářskému zážitku. – Vychází za podpory Komise Slolia, Literárně informačního centra Bratislava.

Panorama polistopadové české literatury (Česká literatura po roce 1989) navazuje na literárněhistorické kompendium Panorama české literatury. Zaměřuje se ve výkladových kapitolách na obecnou charakteristiku polistopadového literárního dění, na soudobou prózu, poezii, drama a literární vědu a hodlá pomáhat při orientaci v záplavě knih, která po roce 1989 vycházela. Užitečná a praktická příručka pro studenty i všechny ostatní zájemce o literaturu.

Región Podlasia je dodnes opradený legendami a hmlami, v ktorých žijú na prvý pohľad zvláštni ľudia – majú svoju vieru, biedu aj šeptuchy – ženy, ktoré vedia liečiť. Krajiny dospievania a ich obyvatelia nás zväčša určujú na celý ďalší život. Podlasie – rustikálny lesnatý región medzi Poľskom a Bieloruskom, je tak trochu zabudnutá zem. O to väčšie, nie celkom poznané čaro má, neopakovateľnú atmosféru zahalenú do hmiel vystupujúcich nad močiarmi. Dorota, dcéra miestneho hrobára, a jej najlepšia priateľka nasávajú všetok okolitý svet – aj s jeho zložitými medziľudskými vzťahmi, religiozitou, zanedbanosťou, krásou, šeptuchami a nadprirodzenom i tvrdou skutočnosťou. Alena Sabuchová si pre svoje jemné, no zároveň i drsné rozprávanie zvolila krásny priestor a zabývala ho výnimočnými postavami, stojacimi na hranici nielen dvoch susediacich štátov.