Próza významného ruského symbolistu Valerija Briusova sa vyznačuje žánrovou pestrosťou. Výber jeho tvorby zahŕňa historické prózy, motívny zo súčasnosti i futuristické vízie s prvkami vedeckej fantastiky. Tento zväzok obsahuje poviedky Pod starým mostom; Eluli, syn Eluliho; Posledné stránky denníka; Pätnásť rokov; Prebudenie; B-mol; Vzbura strojov.
V senáte starého Ríma stála stáročia socha bohyne Víťazstva. Rímski senátori pri jej oltári prisahali, že budú zachovávať zákony impéria. Ale roku 394 ju na príkaz cisára Gratiana odstránili ako pohanskú modlu. Tento čin sa stal symbolom zániku antického Ríma a východiskom historického románu Valerija Briusova. Autor zaujme čitateľov pútavým opisom starorímskych čias, životným príbehom hlavného hrdinu, ktorý sa zaľúbi do prekrásnej manželky senátora. Neskúsený, citlivý Junius neskoro pochopí, že je v Hesperiných rukách iba nástrojom. Žena, ktorú nazýval bohyňou, je podlá bytosť - ide za svojím cieľom cez mŕtvoly. Vzdáva sa viery otcov, len aby sa dostala na trón. V knihe defiluje história rozpadu veľkej ríše cez osudy ľudí, cez opis ľudských vášní, krásy i nerestí, v scénach v palácoch, nevestincoch, v orgiách príslušníkov tajnej sekty. Z ruského originálu preložil a vysvetlivky spracoval Ivan Izakovič. Verše z latinských originálov preložil Ignác Šafár.
Výber z poviedkovej a novelistickej tvorby ruského symbolistu je tématicky a žánrovo pestrým literárnym dielom. Pozostáva z troch cyklov: O dávnej minulosti, O smutnej prítomnosti a O možnej budúcnosti.
Symbolista Valerij Jakovlevič Briusov sa dodnes pokladá za najvýznamnejšieho predstaviteľa ruskej moderny. Výber jeho poviedkovej tvorby je žánrovo bohatý. Tvoria ho historické prózy, motívy zo súčasnosti i futuristické vízie s prvkami vedeckej fantastiky. Tento zväzok obsahuje poviedky Reia Silvia; Mozart; V zrkadle; Za seba, či za inú; Republika Južného kríža.
Briusov je ruský symbolista, jeden z najvýraznejších predstaviteľov ruskej moderny, spisovateľ vyznačujúci sa všestrannosťou.
V próze Valerije Brjusova Poslední stránky z deníku jedné ženy si přijdou na své příznivci kriminálního žánru i ti, kdo dávají přednost dramatu vášní. A navíc do tohoto dílka slavný klasik ruského symbolismu vložil i úvahu o ceně lidské svobody.
Výbor kratších próz Valerije J. Brjusova "V zrcadle" se snaží postihnout základní rysy autorovy prozaické tvorby. Obsahuje širokou škálu textů od dekadentních povídek z počátku století "V zrcadle" nebo "Menuet" přes ryze symbolistní kratší texty "Teď, když jsem se probudil" či "Noční pouť" až k historické novele "Rhea Silvia", insiprované impozantní i bouřilvou minuslostí Říma. Soubor uzavírá opulentní antiutopie "Republika Jižního kříže" z roku 1905, která je současně jakousi vizí budoucnosti, kde tzv. orwelovské prvky, známé ze slavných děl "1984" či "Farma zvířat", jsou více než zřetelné - s jedinou poznámkou: Orwel tyto světoznámé knihy napsal jaksi o něco později...
Román je koncipován jako fiktivní memoáry ze 16. století, jejichž hrdinou je univerzitní student a později landsknecht, člověk světaznalý a talentovaný. 2. vydání Na obálce použito detailu obrazu Svatý Antonín Matthiase Grünewalda.
Příběh, který by mohl napsat autorův současník Henry Rider Haggard, nás zavede do mystického království ztraceného uprostřed africké pouště, kam se náš hrdina dostane na počátku boje o trůn, protože vládce Hvězdné hory náhle zemřel a jeho jediná dcera musí učinit životní rozhodnutí. Novela ruského klasika u nás poprvé vyšla v roce 1976 v časopise Sedmička pionýrů a byla možná první fantasy, která zde byla dychtivým čtenářům v 2. polovině 20. století dostupná. Spolu s ilustracemi Miloslava Havlíčka se stala iniciačním zážitkem pro mnohé z našich autorů fantastiky. Básník, prozaik, dramatik a překladatel Valerij Jakovlevič Brjusov je znám jako jeden ze zakladatelů ruského symbolismu. Psal také fantastické příběhy – například antiutopii Republika Jižního kříže a novelu Hora Hvězdy. Autor na ní pracoval v letech 1895–99, na počátku své spisovatelské dráhy. Třebaže se tato dobrodružná novela s fantastickými prvky odehrává v exotickém africkém vnitrozemí, obsahuje i autobiografické prvky. Hlavní hrdina, který „před posměchem utekl do pustin“, se chováním, vystupováním i postojem k životu podobá mladému Brjusovovi, zklamanému neúspěchem své rané tvorby. Hora Hvězdy zůstala po dokončení nepublikována, po autorově smrti strávil text v archivu více než 50 let a byl vydán až v roce 1975. O rok později vyšel poprvé i česky jako Hvězdná hora. Kniha vyšla v novém překladu Konstantina Šindeláře s původními ilustracemi Miloslava Havlíčka.
Výbor podává přehled básnické tvorby významného představitele ruské poesie konce 19. a první třetiny 20. stol., který začal svou tvůrčí cestu jako předbojovník dekadence a symbolismu a skončil ji v revolučním táboře jako jeden z prvních sovětských básníků, čelný pracovník četnýchsovětských uměleckých i vědeckých institucí a člen bolševické strany. Verše, jež se dík zdravé podstatě básníkova talentu vymykají téměř od počátku z rámce běžné dekadentské a symbolistické praxe, opěvují slavné postavy ruských i světových dějin, vítají revoluci 1905 i Říjen 1917, vyslovují víru v přetvářející moc lidského poznání a vědění, oslavují fysickou práci, velebí ruský jazyk a vyznávají se z hluboké lásky k rodné zemi. Po Říjnové revoluci, kterou Brjusov přijal a s jejímiž zásadami se ztotožnil bez jakýchkoliv úchylek a výhrad, napsal básně, jimiž nejen vrcholí jeho vlastní básnická tvorba, ale které dodnes patří mezi nejlepší díla sovětské poesie (Soudruhům inteligentům, Jenom Rus, Rusku, Třetí jeseň, Lesní tma a j.). (Podle předml.)
