Antonín Matěj Píša Poradie kníh (chronologicky)

Antonín Matěj Píša (1902–1966), literární a divadelní kritik a teoretik, editor a dramaturg, vstoupil do literatury jako sedmnáctiletý talentovaný básník. Už ve svých raných statích a studiích projevoval neobyčejnou erudici a v prvních letech po 1. světové válce se stal jednou z předních osobností literární kritiky. Aby si uchoval hledisko kritické objektivnosti, zaujal v 50. a 60. letech v kulturním dění příznačnou pozici „muže v ústraní“. Výmluvným dokladem tohoto stavu je mimo jiné soubor více než 500 lektorských posudků, které psal v letech 1954 až 1965 pro nakladatelství Československý spisovatel. Z tohoto dosud nepublikovaného materiálu vychází předkládaný výbor 50 textů, který ukazuje konzistentnost Píšových literárněkritických názorů, odhaluje možná úskalí či taktizování, ale i neústupnost z uměleckých požadavků kladených na literaturu v tomto literárně i historicky exponovaném období.

Svazek obsahuje nejpodstatnější část Píšova literárněkritického díla tohoto období. Kromě vybraných statí z knih "Soudy, boje a výzvy" a "Směry a cíle" přináší studii "Jiří Wolker" a řadu časopiseckých článků, napsaných vletech 1922-1930, v nichž se autor zabývá významnými literárními zjevy dvacátých let, ať již je to J. Hora, K. Teige, B. Václavek, V. Nezval, J. Seifert či J. Durych. Publikace podstatně přispívá k poznání naší literatury aliterární kritiky mezi dvěma válkami.

Ak si po desiatich rokoch opäť prečítate Sirénu, v ktorej Marie Majerová zachytila veľmi dokumentovaný obraz premeny Kladenska zo zemědělského kraja na priemyselný gigant, zahrňujúc do neho štyri ľudské generácie od polovice 19. storočia do prvej svetovej vojny, uvedomíte si, že vnútorná sila tohto diela spočíva v šťastnom spojení českej realistickej tradície s formou širokého románového žánru. Hoci sa jej postavy nemôžu plne rozvinúť ako individuality, preniká tu priame videnie konkrétnej ľudskej osobnosti. Starý Hudec - vynálezca s túžbou po širokom obzore, má zvlášť pravdivý základ, podobný neklidu a vášnivej túžbe. Jeho syn Pepek, v ktorom sa spája matkina zmyselnosť s otcovým duchovným neklidom, je znamenitý typ človeka, ktorý planie v citovej anarchii. Typ policajta "Hudce", unikajúceho do Ameriky, nemôže zakotviť, pretože vie len pracovať a tvoriť hodnoty, ale nie s nimi obchodovať. Majerová sa vo svojej schopnosti širokej kresby celého kraja v rozhodujúcej chvíli jeho histórie radí k najväčším epickým plastikám českého literárneho sveta.

Poštovní holub, Jablko s klína, Ruce Venušiny V sličně upraveném svazku vycházejí znovu tři básnické sbírky Seifertovy, které vznikly po sobě od konce dvacátých do poloviny třicátých let. Každá z nich svým způsobem dokládá vývoj básníkovy lyriky a všechny si už dávno získaly oblibu čtenářů.

Svazek obsahuje dvě básnické sbírky, které patří k základním dílům autorovým i české moderní poezie. Je jim společná nota hlubokého lyrismu, vzrušené i dojaté vědomí plynutí času, trvání i pomíjivosti člověka.

Souborné vydání sbírek Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav a Rány, růže.

Román o životě chudého studenta, jeho dětství a jinošství, zkušenostech a rozčarováních i citových otřesech, bídě i živoření po ztrátě otce, kdy se musí starat o malou sestru.

Román z roku 1937 spojuje realitu s fantastičností v líčení zvláštního života mladého studenta, jenž se utváří v souhlasu s ročními obdobími a koloběhem přírody. Zároveň sahá do tehdejší společenské skutečnosti. Experimentální román spojuje fantastické téma, kdy hrdina s koloběhem přírody nabývá síly na jaře a v létě a v zimě upadá do spánku, s hlubokým psychologickým prokreslením i se zřetelem sociálním.

Větší část sbírky vznikala krátce před první světovou válkou, na rozhraní dvou etap Neumannova uměleckého i ideového vývoje. Do galerie ženských postav v knize zobrazených pojal autor nejen básnické portréty žen, které významně zasáhly do dějin, ale současně se snažil i vykreslit typy ženského bytí a údělu v různých dobách a zemích i v různých společenských podmínkách.

Sbírky z let 1937-1953 Ruka a plamen Šel malíř chudě do světa Píseň o Viktorce

Soubor poetických básní známého českého spisovatele 19. a 20. století Stanislava Kostky Neumanna.

Kniha obsahuje 5 básnických sbírek. Domov - napsal autor v ohrožení naší vlasti fašismem. vyzpíval v ní lásku k rodné zemi a její slavné minulosti (Zpěv rodné zemi). Máchovská variace - autor se přihlašuje k odkazu génia. Jan Houslista - lyricko-epická skladba, splynutí s domovem a vírou vlepší budoucnost. Rekviem - je nesena steskem za mrtvými a umírajícími přáteli. Popelka přebírá hrách - opojení i hrůza z životního proudu. Dřevoryty K. Svolinského. Edice Klub přátel poezie.

Výbor z díla Jiřího Wolkera s podtitulem "básně, prósy, dramata". Uspořádal a poznámkami opatřil A. M. Píša, úvodní studii napsal F. X. Šalda

Výbor z díla Jiřího Wolkera s podtitulem "básně, prósy, dramata". Uspořádal a poznámkami opatřil A. M. Píša, úvodní studii napsal F. X. Šalda

Básnická sbírka představující města a nezlomné muže, vojáky, námořníky a svět, jenž vane praporem.