Paul Valéry Knihy

Paul Valéry (1871-1945) patrí medzi najvýznamnejších básnikov francúzskej literatúry nášho storočia. Jeho lyrika sa vyznačuje prísnou a dokonalou formou, hudobnosťou a mimoriadnou senzibilitou. Zlé myšlienky patria k tej časti Valéryho tvorby, ktorá nadväzuje na najlepšie tradície francúzskej literatúry a patrí k jej vrcholom. Valéryho metafyzické skice, maximá, impresie, definície, moráliá, paradoxy, zlomyseľnosti, meditácie o človeku, jeho ľudskom ja, o smrti, histórii, literatúre, intelekte, humanizme, čítaní, atď. sa často pohybujú na hranici imanencie myšlienky. Kniha sa vyznačuje prísnou formou, jazykovou brilantnosťou a exaktnými formuláciami - zásluhou prekladateľa Alberta Marenčina vynikajúco pretlmočenými aj do slovenčiny -, ktoré nestrácajú platnosť ani dnes. Dielo patrí k tomu najcennejšiemu, čo sa vo francúzskej esejistike 20. storočia vytvorilo.

Soubor esejů, v nichž se známý francouzský básník zamýšlí nad samotnou tvorbou, nad poezií, nad jejími formami, nad jejím poměrem k řeči, k abstraktní myšlence a v neposlední řadě nad konkrétními autory a jejich díly.

Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl? Tohoto filozofického, psychologického nebo vědeckého problému se přímo či nepřímo dotýkají prakticky všechny deníkové zápisky. Autor veškeré texty, jež v rukopise představovaly nesmírných 26 000 stran, sám roztřídil do 31 tematických kapitol či souborů. Faksimile celého díla byla vydána v letech 1957–1961 v Centre national de la recherche scientifique, předlohou pro české vydání je dvoudílný výbor z pařížského nakladatelství Gallimard – Bibliothèque de la Pléiade.

Zvolání po pravdě a kvalitě literatury, rozložené do krátkých, hutných postřehů.

Sbírka obsahuje verše největšího z francouzských symbolistů Paula Valéryho v básnicky svrchovaném a dodnes platném překladu Josefa Palivce.

The novel explores the concept of a mind that is detached from emotional sensibility through the character of Monsieur Teste, who embodies both the author's philosophical inquiries and the traits of an ordinary fictional character. Additionally, the volume features "Snapshots of Monsieur Teste," which includes excerpts from Valâery's personal notebooks, providing deeper insight into his thoughts and creative process.

Mladá Parka je báseň psána v heroickém alexandrínu, obsahující vnitřní monolog mladé ženy sužované bojem mezi myslí a tělem. Na zvukové složce básně je znatelný vliv Mallarméa, jehož byl Valery obdivivatelem a žákem.

Četba „Duše a tance“ žádá soustředění a nitrné spoluúčasti čtenářovy, aby mohl sledovati v tomto „temném světle“ rozbřeskání se pravdy o nadhozených problémech s rostoucím potěšením. Této intimní spolupráce, tohoto jasnozřivého úsilí žádá si ostatně každý velký básník. „Jest nejasnost v mém díle, či ve vašem duchu?“, odpovídal Goethe těm, již mu vytýkali nesrozumitelnost. A „Duše a tanec" je velkolepou básní v próse, nejdůmyslnější a nejvybroušenější snad klenot současné francouzské literatury. (z předmluvy E. Stiblíka)