Mario Livio Knihy

Příběh fí, nejpodivuhodnějšího čísla na světě. Izraelský astrofyzik provádí čtenáře „historií fí, nejpodivuhodnějšího čísla na světě“. Iracionální číslo 1,61803..., příbuzné známého pí, odvodili starořečtí matematici z prostého rozdělení úsečky na dva nestejné díly. Zklamání z nepřítomnosti zlatého řezu v lidských výtvorech je v Liviově knize bohatě vyváženo úžasem nad fascinujícími matematickými vlastnostmi tohoto čísla a nad tím, jak se poměr zlatého řezu nečekaně objevuje v celých komplexech jevů vnějšího světa – od nejmenších stavebních částí některých látek přes růst rostlin a živočichů až po strukturu vesmíru.

Podtitul: Matematika a jazyk symetrií. Mario Livio přichází po cenami ověnčené knize Zlatý řez s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojníkem mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás.Jazykem symetrie v matematice je teorie grup, která přitom vznikla z nejméně pravděpodobného zdroje — rovnice, která nemá řešení. Jde o algebraickou rovnici pátého stupně, jež se vzpírala řešení po několik staletí, dokud dva mladí matematičtí géniové, Francouz Évariste Galois a Nor Niels Henrik Abel, nezjistili, že ji nelze řešit dosavadními metodami, ale použitím konceptu symetrie a zavedením grup. Livio spolu s dílem a tragickým životním osudem obou matematiků živě líčí, jak teorie grup přispívá k objasnění symetrií a řádu přírodního i lidského světa.

Každý z nás dělá chyby, nikdo není dokonalý. Dokonce ani někteří z největších géniů našich dějin, jak nám vypráví Mario Livio v tomto úžasném a čtivém příběhu o vědeckých chybách a průlomech. Charles Darwin, William Thomson (lord Kelvin), Linus Pauling, Fred Hoyle a Albert Einstein – těchto pět vědců rozšířilo naše znalosti o životě na Zemi, o evoluci Země samé a o evoluci vesmíru, navzdory anebo právě díky jejich chybám. Každý z nich zásadně ovlivnil svůj obor – ale každý z nich také někdy hrubě klopýtl.

This fascinating exploration of the great discoveries of history's most important mathematicians seeks an answer to the eternal question: Does mathematics hold the key to understanding the mysteries of the physical world? Illustrations throughout.

Podtitul: Matematika a jazyk symetrií. Mario Livio přichází po cenami ověnčené knize Zlatý řez s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojníkem mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás. Jazykem symetrie v matematice je teorie grup, která přitom vznikla z nejméně pravděpodobného zdroje — rovnice, která nemá řešení. Jde o algebraickou rovnici pátého stupně, jež se vzpírala řešení po několik staletí, dokud dva mladí matematičtí géniové, Francouz Évariste Galois a Nor Niels Henrik Abel, nezjistili, že ji nelze řešit dosavadními metodami, ale použitím konceptu symetrie a zavedením grup. Livio spolu s dílem a tragickým životním osudem obou matematiků živě líčí, jak teorie grup přispívá k objasnění symetrií a řádu přírodního i lidského světa.

An interpretation of the life of Galileo Galilei, one of history's greatest and most fascinating scientists, that sheds new light on his discoveries and how he was challenged by science deniers.

"The Golden Ratio is a captivating journey through art and architecture, botany and biology, physics and mathematics. It tells the human story of numerous phi-fixated individuals, including the followers of Pythagoras who believed that this proportion revealed the hand of God; astronomer Johannes Kepler, who saw phi as the greatest treasure of geometry; such Renaissance thinkers as mathematician Leonardo Fibonacci of Pisa; and such masters of the modern world as Goethe, Cezanne, Bartok, and physicist Roger Penrose. Wherever his quest for the meaning of phi takes him, Mario Livio reveals the world as a place where order, beauty, and eternal mystery will always coexist."--Goggle Books

Mario Livio shows how even geniuses made major mistakes and how their errors were an essential aspect to achieving scientific breakthroughs

Black holes, once considered to be of purely theoretical interest, play an important role in observational astronomy and a range of astrophysical phenomena. This volume is based on a meeting held at the Space Telescope Science Institute, which explored the many aspects of black hole astrophysics. Written by world experts in areas of stellar-mass, intermediate-mass and supermassive black holes, these review papers provide an up-to-date overview of developments in this field. Topics discussed range from black hole entropy and the fate of information to supermassive black holes at the centers of galaxies, and from the possibility of producing black holes in collider experiments to the measurements of black hole spins. This is an invaluable resource for researchers currently working in the field, and for graduate students interested in this active and growing area of research.

La teoria dell'evoluzione ha cambiato per sempre il nostro modo di concepire la vita sulla Terra, eppure il maestoso edificio costruito da Darwin non fu esattamente un viaggio rettilineo dal mito alla scienza: funzionò in realtà quasi per miracolo - tra errori, equivoci e imprecisioni - almeno fino alle scoperte di Mendel sui meccanismi dell'eredità biologica. A sbagliare, però, Darwin fu in ottima compagnia. Lord Kelvin, uno dei più grandi scienziati della seconda metà del diciannovesimo secolo, sostenne perentoriamente che la Terra non poteva essere più vecchia di qualche milione di anni; Linus Pauling, fondatore della biologia molecolare e due volte premio Nobel, propose un modello del DNA del tutto errato perché temeva di essere battuto sul tempo dai colleghi; l'astrofisico Fred Hoyle definì sarcasticamente "Big Bang" l'esplosione che dette origine all'Universo perché non vi credeva (ma era lui ad avere torto). Einstein stesso volle elaborare una teoria generale delle forze naturali senza tener conto della meccanica quantistica semplicemente perché non l'aveva mai studiata. "Un genio non sbaglia. I suoi errori sono cercati e sono l'anticamera delle scoperte" diceva l'Ulisse di Joyce e ci ricorda Mario Livio in questo nuovo saggio; un viaggio al cuore del pensiero scientifico attraverso gli scivoloni di cinque menti eccelse indotte in errore da vanità, ambizione o eccessiva fiducia in sé.