Torgny Lindgren Knihy

Zatímco v bibli Bat-šeba figuruje pouze jako epizodická postava, v Lindgrenově románu, odměněném francouzskou cenou Prix Femina, je postavou hlavní: setkáváme se s ambiciózní ženou, která je vždy schopná prosadit své plány a záměry a z obyčejné souložnice se postupem času stane skutečná a jediná královna. Lindgren na jejím příkladu zpochybňuje starozákonní filozofii neměnné podřízenosti člověka bohu a vyjadřuje svou víru v lidskou vůli a její schopnost ovlivňovat běh života a světa.... celý text

Mystický príbeh švédskeho súčasného prozaika o ľudskej nenávisti a jej hraniciach. Novela šokovala švédsku spoločnosť a stala sa knihou roka 1995. Šokovala a uchvátila. Odhalila totiž akútny stav súčasného človeka zmietaného pocitmi bezvýchodiskovej duševnej rozdvojenosti a relatívnosti. Tajomný, typicky drsný severský príbeh sa predstavuje vo svojej absurdne obnaženej podobe nečistej zmesi vážnosti a bláznovstva, naturalizmu a falošnej svätosti, pôžitkárstva a skromnosti, protikladnej slanej a sladkej chuti. Dvaja bratia, protagonisti knihy sa navzájom zvláštnym spôsobom nielen nenávidia, ale aj milujú jeden druhého ako vlastný prostriedok udržania života. Lebo kým majú koho nenávidieť, dokážu žiť a prežiť.

Hrdiny je rodina Johanssonů, kteří patří k chudým a hlavně zadluženým členům zdejší obce, a ještě bez hlavy rodiny, protože otec zemřel. Hlavní slovo má tedy matka. Svůj úděl berou s poddaným klidem seveřana, prostě jako Boží záměr, se kterým nedá nic dělat. Jakoby tím byli předurčeni k roli dobrých. Zápornou postavu zde ztvárňuje místní sedlák a kupec Karl Orsa. Už jeho otec měl v rukou osud Johanssonů tím, že jim dával na dluh. Ten ale jednou za rok chce splatit. A když nejsou peníze, což nejsou, požaduje od matky její tělo. Tak se rodí děti, které mají oficiálně na faře záznam - otec neznámý. Po jeho smrti syn Karl v této tradici pokračuje. Příběh možná překvapuje právě tímto přístupem matky, která k této "nucené prostituci" přistupuje s odevzdaností sobě danou. Z dnešního pohledu je právě tento přístup šokující. Hlavně autorovo ztvárnění matky, která s touto potupou navenek, ale i vnitřně, jakoby nebojuje. Přijímá hrdý osud ženy, která pro záchranu rodiny má právo spolknout jakoukoliv pohanu. Ale to vše trpí pouze do doby, než Karl přijde s požadavkem, který už porušuje Boží zákony....

Gustave Doré, francouzský malíř a grafik 19. století, dosáhl nejvýraznějšího úspěchu právě ilustracemi k Bibli. Toto dílo se stalo jakýmsi odrazovým můstkem, nebo lépe inspirací jednomu z nejzajímavějších současných švédských spisovatelů Torgnymu Lindgrenovi (1938), který na jejím základě sestrojil opulentní románovou alegorii, na jedné straně bytostně skandinávskou, odhalující syrovou realitu severu, na straně druhé hlubokou sondu ke kořenům široké evropské kulturní sféry, aniž by čtenář byl ochuzen o charakteristický lindgrenovský humor nebo věčně přítomnou sebeironii, jež napomáhá sdělit ostatním zdánlivě nesdělitelné a zprostředkovat širší čtenářské obci zdánlivě nesrozumitelné. Příběh Dorého Bible se odehrává v severním Švédsku, takto autorově rodišti. Dokonce by se dalo říct, že uzavírá jakýsi volný románový triptich Čmeláčí med (č. 1999) a Přerušený příběh (č. 2005). Autor jako obvykle prostřednictvím jednoduchého příběhu nastoluje základní existenciální otázky, zamýšlí se nad lidskou přirozeností, složitostí našeho bytí a vztahem pravdy a lži. Hrdinou - antihrdinou je analfabet, kterému jeho handicap vynahrazuje obrázková Bible Gustava Dorého a otevírá mu tak svět, jenž je pro ostatní podobně postižené jedince nedostupný.

Román uznávaného švédského spisovatele Torgny Lindgrena (1938–2017) z roku 1991 klade otázku, kde leží hranice mezi skutečností a fikcí, co je pravda a co je lež, a zdali je falsifikát opravdu jen podvodnou nápodobou skutečnosti, anebo už jde o samostatnou, novou skutečnost?! Autor zachází ještě mnohem dál a ústy svých tradičně bizarních hrdinů vyslovuje myšlenku, že falsifikát je dost možná ten jediný pravdivý obraz našeho života. Ale jak je to v případě lidí, proměňujících vlastní identitu? Která naše tvář je ta pravá? Hluboký, mnohovrstevnatý a „lindgrenovsky“ ironický román, obsahující řadu narážek na Heideggera, Schopenauera, ale i Baudelaira nebo kupříkladu S. Dalí, zvažuje propast mezi životem a jeho mediální podobou, a v maximální míře naplňuje nároky kladené na kvalitní moderní literaturu, inteligentně parodující naši malichernou současnost.

The recipes for Swedish hash, a dish celebrated in remote northern villages for its taste and restorative qualities, vary greatly. The ingredients—meats, offal, and grains—can be obscure or even dangerous, leading to results that are both emetic and sublime. The quest for the ultimate hash drives this darkly comic novel by one of Sweden's esteemed authors. In a small town plagued by tuberculosis, two contrasting men arrive amidst the suffering, which locals accept with an unusual glee. Robert Maser, a traveling garment salesman, is actually the fugitive Martin Bormann, the Nazi leader rumored to have escaped during Berlin's fall. He teams up with Lars, a local schoolteacher, on a peculiar mission to find the world's best hash, wandering the countryside and sampling humble family recipes. As their search intensifies, it becomes evident that they seek more than just culinary excellence; they are searching for the essence of life that persists even in dire circumstances. The narrative unfolds through the eyes of a 107-year-old newspaper reporter who witnessed these events in 1947. He reflects on his relationship with life and death, happiness and suffering, while exploring the power of art to convey life's complexities.

År 1965 debuterade Torgny Lindgren som författare med diktsamlingen Plåtsax, hjärtats instrument. Det blev starten på ett fantastiskt författarskap. Sedan dess har han skrivit drygt tjugo böcker, huvudsakligen romaner och noveller, invalts i Svenska Akademien och tilldelats ett antal priser, däribland Augustpriset, Selma Lagerlöfs Litteraturpris och Övralidspriset.Torgny Lindgren har blivit en av våra allra mest framstående litterära röster och samtidigt en av våra mest lästa och älskade svenska författare.Vi firar i höst hans femtio år som författare med återutgivningar av hans samlade noveller i Berättelserna, liksom Nåden har ingen lag, som rymmer romanerna Hummelhonung, Pölsan, Dorés Bibel samt Norrlands akvavit, alla från Västerbottens inland..

Podobně jako ve většině ostatních próz se Lindgren v zatím nejnovější knize vrací do svého rodného kraje Västerbotten v severním Švédsku. Vrací se sem i protagonista knihy kazatel Olof Helmersson, který zde kdysi, v padesátých letech minulého století, úspěšně vedl náboženské probuzenecké hnutí a spasil řadu krajanů. K stáru však dospěje k závěru, že se tehdy mýlil, že Bůh, spasení ani posmrtný život ve skutečnosti neexistují, a rozhodne se toto nové evang­elium" zvěstovat těm, které sám uvedl v omyl. Jeho mise však dopadne jinak, než si představoval - ukáže se, že zbavit někoho víry je daleko těžší než ho na víru obrátit. Helmersson tak mezi svými někdejšími ovečkami prožije řadu nečekaných, často i komických situací a sám se postupně dozví nové významné pravdy.

Zbiór utworów szwedzkiego mistrza formy o niepohamowanej fantazji i niezwykłym darze opowiadania. Legendy to trzynaście opowieści, mitów, apokryfów, anegdot zasłyszanych, gruntownie przetworzonych albo całkiem zmyślonych. Pośród nich znalazły się historie rolnika, który tak kochał swoje gospodarstwo i ziemniaki, że postradał zmysły i wybrał przemoc, noblistów Selmy Lagerlöf i Vernera von Heidenstama, Buddy krojącego swoje ciało na kawałeczki, piłkarza, który nigdy nie podawał to tyłu, a gdy to zrobił, połamano go kołem, pana i niewolnika, którzy zamienili się rolami, czy wreszcie trudnej i bolesnej miłości olbrzyma i bogini. Torgny Lindgren (1938-2017) – jeden z najważniejszych szwedzkich pisarzy po II wojnie światowej. Karierę literacką zaczynał od poezji, ale rozpoznawalność przyniosła mu powieść Droga wężowa na skale (1982), którą w 1986 roku przeniesiono na duży ekran. Od 1991 roku do śmierci był członkiem Akademii Szwedzkiej. Jego prozę wielokrotnie nagradzano, m.in. prestiżowymi Prix Femina étranger i Nagrodą Augusta, był tłumaczony na ponad 30 języków.

Jiskřivý román o fiktivním västerbottenském malíři. Malíř Klingsor trochu připomíná Járu Cimrmana, ačkoliv se na rozdíl od něj věnuje pouze jednomu uměleckému oboru. Jeho život je ovšem stejně podivuhodný. Na stockholmské malířské akademii například maluje stranou ostatních studentů, kteří se dlouho domnívají, že je cosi jako školník nebo vrátný. V Paříži zase pilně obchází všechny výtvarné školy, ale do žádné se neodváží vstoupit – přesto později s oblibou mluví o zásadním vlivu „pařížského období“ na celou svoji tvorbu. V románu o fiktivním malíři Klingsorovi si autor tak trochu dělá legraci sám ze sebe i ze spisovatelů a umělců vůbec. Pomocí pečlivě dávkovaného humoru, ironie a sebeironie se mu daří nevážným způsobem nastolovat smrtelně vážná témata.