Gertrud von Le Fort Knihy
Gertrúda von Le Fort bola nemecká spisovateľka, ktorej diela, ovplyvnené jej konverziou ku katolicizmu, skúmajú hlboké duchovné a existenciálne otázky. Jej tvorba, zahŕňajúca romány, básne a eseje, často čerpá z historických a náboženských tém a prejavuje jedinečnú schopnosť preniknúť do psychológie postáv. Vyniká v zachycovaní vnútorných bojov a hľadania zmyslu života, čo čitateľom ponúka podnetné a obohacujúce čítanie. Jej novela poslúžila ako základ pre slávnu operu, čo podčiarkuje jej vplyv na umelecký svet.







Základnou témou noviel, ktoré uvádzame v tomto výbere, je láska. Na Klaudii Procule, Pilátovej žene, vidíme, ako na seba vzala vinu svojho manžela. Čoraz zreteľnejšie poznáva v Kristovi Pána, ktorý sa na svojho nespravodlivého sudcu podíval s toľkým súcitom a láskou. Od jeho pohľadu plného lásky a milosrdenstva, sa odvíja dej tejto majstrovsky napísanej novely. Aj princ z Beauwau zažije vo Veži stálosti istotu lásky, ktorá prekonáva všetky konfesionálne spory. Z osloboditeľa väzeniek v Aigues-Mortes sa napokon stáva väzeň, ktorý dokáže svoje uväznenie znášať. Keď potom v jeho pozostalosti nájdu modlitbu, vidno z nej, k akej hlbokej láske k Bohu dospel a ako veľmi predišiel svoju dobu v ponímaní snáh o zblíženie rozličných vierovyznaní.
Námětem divadelní hry je skutečná historická událost – poprava šestnácti karmelitek z Compiegne za Velké francouzské revoluce. Předlohou byla novela Gertrud von Le Fort Poslední na popravišti.
Poslední na popravišti a jiné novely
- 125 stránok
- 5 hodin čítania
Kniha obsahuje novely a povídky jedné z nejznámějších katolických spisovatelek 20. století, Gertrudy von Le Fort (1876-1971), která konvertovala k katolicismu po dlouhém kontaktu s ním. Byla vyznamenána mnoha literárními oceněními a navržena na Nobelovu cenu. Setkala se s Editou Steinovou, která ovlivnila její pohled na ženu jako strážkyni života. Autorka se zaměřila na žánr legendy a její díla zahrnují romány, eseje a přednášky. V jedné z novel, "Poslední na popravišti", se vypráví o mučednické smrti šestnácti karmelitek z Compiègne, které byly během francouzské revoluce popraveny. Hlavním tématem je lidský strach a Boží síla, která tyto ženy přivedla k odvaze. Další příběh, "Pilátova žena", zachycuje osud manželky Pontia Piláta, Claudie, a její otrokyně Praxedis. Claudia má prorocký sen o Ježíši, který změní její život a nakonec položí svůj život v aréně pro Krista. "Povídka Věž stálosti" se odehrává v Aigues-Mortes, kde byly za vlády Ludvíka XIV. vězněny protestantky. Příběh mladého prince Beauvaua ukazuje, jak setkání s uvězněnými ženami a jejich vírou mění jeho život. V "Dceři Jeftově" se zkoumá vztah křesťanství a židovství v době, kdy král Ferdinand a královna Isabela vyhlásili zákon o povinném křtu pro židovské obyvatelstvo. Gertruda von Le Fort se tak stává významnou postavou v oblasti literatury a ženských témat.
Kniha esejů shrnující příležitostné autorovy práce. Henry Graham Greene byl významný britský romanopisec 20. století. Psal také povídky, eseje, divadelní hry, scénáře, literární a filmové kritiky. Nějaký čas pracoval jako novinář a po určitou dobu byl dokonce zaměstnancem ministerstva zahraničí a agentem britské tajné služby.
L'éternel féminin fascine autant les hommes que les femmes. Les poètes le chantent, les philosophes le scrutent, les théologiens l'exaltent. Ce chef d'œuvre de l'écrivain allemande Gertrud von Le Fort en témoigne, hymne intemporel inspiré par le regard d'Edith Stein, son amie déportée, moniale et fille de sainte Thérèse. Dans une prose déliée et mue par l'Amour, voici l'antidote à la guerre des sexes de Simone de Beauvoir, célébration dans le temps, hors du temps, au-delà du temps d'une féminité transfigurée par la grâce de Dieu.
Stejně jako ostatní díla této autorky, je toto dílo velmi lidské, je o hledání náboženské pravdy v době morálního a náboženského odcizení. Čtyři roky před vydáním knihy Gertrud von le Fort oficiálně konvertovala ke katolicismu ."Das Schweißtuch der Veronika," stojí na konfrontaci mezi křesťanstvím a pohanstvím v rámci buržoazní kultury 19. století. Román se odehrává krátce před první světovou válkou v Římě. Sirotek Veronika pochází z Heidelbergu, není pokřtěná, její rodina má protestantské kořeny, žije se svými německými příbuznými v paláci vedle kostela Santa Maria sopra Minerva, který kdysi patřil do dominikánského kláštera.



