Miroslav Ježek Knihy

Václav Ježek (1923-1995) v roce 1953 zahájil svoji trenérskou činnost u dorostu Tatranu Liberec. Pokračoval v dalších městech Československa a hlavně v Praze, ale i v zahranicí, s mužstvy juniorskými i seniorskými, s ligovými a od roku 1972 s reprezentačním fotbalovým mužstvem. S ním také získal titul mistra Evropy. Ježkovo jméno se spojuje se Spartou, ale v závěru kariéry působil i ve Slávii. A je tu ovšem i skutečnost, že jako fotbalový trnér nemusel předčasně opustit riskantní trenérské křeslo. Nikdy a nikde. Na otázku proč se to podařilo právě jemu, odpovídají i tyto vzpomínky.

V roce 2002 připravilo IC ČKAIT první vydání publikace České technické normy ve výstavbě. Vydání této publikace, věnované především harmonizaci naší národní technické normalizace s normalizací evropskou, případně mezinárodní, si vyžádaly změny v postavení a úloze českých technických norem, evropských a mezinárodních norem ve výstavbě a potřeba vysvětlit probíhající změny odborné technické veřejnosti. Toto druhé vydání publikace České technické normy ve výstavbě obsahuje více než z poloviny nový nebo upravený text a reaguje na vývoj a změny v technické normalizaci. Od prvního vydání v roce 2002 do roku 2009 významně pokročil proces harmonizace technické normalizace. Byly zpracovány a do soustavy národních norem převzaty nové evropské normy pro navrhování stavebních konstrukcí, Eurokódy. Vydávání českých technických norem bylo k 1. 1. 2009 převedeno na Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). K zásadním změnám došlo v dostupnosti ČSN, jak po technické, tak cenové stránce. Změny uskutečněné v roce 2009 lze označit za nejzávažnější změny od roku 1993 v etapě samostatné české normalizace.

Publikace se zaměřuje na spisovnou výslovnost anglického jazyka (RP) a její vnímání anglickými a českými mluvčími, přičemž zkoumá role, které tento výslovnostní model hraje v obou prostředích. Úvodní část práce představuje teoretický rámec, který vychází z bohaté odborné literatury a analyzuje RP s využitím sociolingvistických pojmů, zejména v oblasti jazykové preskripce a standardizace. Praktická část obsahuje výzkum provedený prostřednictvím webové stránky s 18 nahrávkami a dotazníkem. Tyto nahrávky byly hodnoceny 20 anglickými a 20 českými respondenty. Výzkum se rovněž zaměřuje na sociolingvistické kategorie, které přispívají k vytváření ideového konstrukt spisovnosti. Celkově práce zkoumá, jak je RP vnímána a jaké má sociální a kulturní implikace v různých jazykových prostředích.