Markéta Adamcová Knihy

Devadesátá léta minulého století byla velmi pozoruhodná. Přerod východních států, do té doby patřících do "východního bloku", probíhal v duchu bezvládí, živelného obchodování, korupce a nezákonných podvodů. Své o tom ví také Martin Mahdal, jehož osobní výpověď nyní držíte ve svých rukách. Krátce po revoluci v roce 1989 začal obchodovat v Čechách a později díky svým kontaktům i ve státech východní Evropy, zejména na Ukrajině a v Pobaltí. Jako mnoha jiným podnikavým lidem se mu zpočátku dařilo, na východě levně nakupoval a jinde slušně prodal, bizarně zní, že mezi jeho největší obchody patřil nákup a prodej vojenské ruské ponorky a ruských letadel pro soukromou cestovní kancelář. Jinak prodával vše, co bylo k dispozici - a toho bylo po pádu SSSR opravdu mnoho. Odvaha riskovat mu nakonec pomohla získat slušný majetek. Vše by se tak mohlo zdát v pořádku, kdyby Kdyby 90. léta nebyla tak pozoruhodná. Stačilo málo, a Mahdal se stal obětí tehdejšího podsvětí a zkorumpovaných úředníků. Začalo to dotěrnými kontrolami finančního úřadu, pokračovalo vydíráním a nakonec podvodem, díky němuž skončil ve vězení pro údajné neplacení daní. Teprve později, když si odseděl svůj trest, se dozvěděl, že se stal jednou z obětí známého Berdychova gangu.

Působivá novela arménského, rusky píšícího autora, reflektuje konflikt v Náhorním Karabachu a jeho dopady na lidské osudy. Náhorní Karabach je od nás vzdálen tisíce kilometrů, přesto ho dnes všichni známe. Stal se totiž obětí mocenských machinací zemí bývalého Sovětského svazu, válečnou zónou, ze které si hned několik silných států udělalo cvičnou střelnici. V Ogandžově románu ale nehledejme vojáky, jejichž výkony hraničí s lidskými možnostmi, nebo napínavé špionážní zápletky. Je to román o obyčejných lidech, kteří se bez vlastního přičinění dostali do centra válečného konfliktu, politických machinací a prožívají zde své životy a vztahy, nejistotu z budoucnosti, strach ze smrti i naději. Autor vtahuje lidi do postavení prostých obyvatel Náhorního Karabachu a prostřednictvím hlavní postavy, významného vlastence a novináře, je zároveň seznamuje se skutečným stavem věcí, politickým pozadím, a tím i s celým konfliktem, který dosud pokračuje. Nakladatelská anotace.

Konflikt na Ukrajině, trvající od roku 2014 a vyvrcholující ruskou agresí v dubnu 2022, má mnoho rovin zasahujících do všech oblastí společnosti a hlubší historické kořeny. Kniha Martina Mahdala a Markéty Adamcové se vrací k těmto kořenům v dokumentární formě. Hlavním tématem je uměle vyvolaný hladomor ve 30. letech 20. století, kdy Sovětský svaz připojil Ukrajinu a zavedl bolševický režim. Tento proces zahrnoval „rozkulačení“, tedy likvidaci soukromého vlastnictví půdy a snahu o centralizované zemědělství, což vedlo k teroru a šílenství. Státní aparát neustále zvyšoval dávky, což vedlo k nedostatku základních potravin, zatímco lidé neměli ani osivo na další rok. Zákon pěti klasů znamenal, že kdo měl pět klasů obilí, byl zatčen. Tisíce lidí skončily ve vězeních, další zmizely, a mnozí Ukrajinci zemřeli hladem, čelící extrémním situacím včetně kanibalismu. Přesný počet obětí této genocidy není znám, ale její důsledky jsou patrné i v současném vývoji na Ukrajině. Kniha vychází ze scénáře k neuveřejněnému televiznímu dokumentu, který autoři připravovali před vypuknutím války.