Jan Antonín Baťa Poradie kníh

Na Československém sjezdu učitelů, který se uskutečnil dne 5. 8. 1938, vystoupil Jan Antonín Baťa s projevem, prostřednictvím kterého apeloval na učitele, jak vést mladé lidi k podnikání. Projev znovu publikovala Nadace Tomáše Bati při příležitosti slavnostního odhalení nové sochy Jana Antonína Bati v březnu 2022. Slovy Jana Antonína Bati: „Kdo je podnikatel? Je to člověk, který má vrozené, ale i vychované schopnosti jednati iniciativně, odpovědně a přeměňovati myšlenky ve skutek!“ Projevem Výchova k podnikavosti apeloval Jan Antonín Baťa na nutnost změny v edukaci žáků a studentů. Prostřednictvím práce, vedení k samostatnému myšlení a dokonalé znalosti finanční gramotnosti mají být mladí lidé vzděláváni tak, aby bylo samostatné podnikaní jejich přirozenou volbou budoucího povolání.

Jan Baťa se nejprve pod vedením svého bratra Tomáše a poté jako jeho nástupce stal jedním z hlavních strůjců nebývalého rozvoje mezinárodního podnikání. Jeho příklad je jedinečný svou koncepcí spolupráce všech – jak majitelů, tak dělníků; jak ředitelů, tak podřízených. Projevilo se to nejenom na práci, ale i na jejích výsledcích. Kniha představuje výbor z článků a projevů Jana Bati z let 1921–1936, které se dotýkají všech oblastí života podniku včetně celospolečenského kontextu. Dodnes představuje unikátní pramen inspirace pro podnikatele, národohospodáře a každého zvídavého člověka.

Podtitul: Román z průkopnického života Další svazek z Baťova literárního odkazu nás poprvé uvádí do baťovského podnikání v Brazílii. Děj románu se začíná odvíjet ve Zlíně za 2. republiky. Baťovi Mladí muži absolvují složitou 200-denní cestu přes Francii do Brazílie. Hlavní hrdina Jarka Rotal s rodinou cestuje ve druhé půli roku 1940 do Indiany, kam přijíždí i šéf s rodinou a s plány kolonizace ve státě Mato Grosso. Práci komplikuje problém černých listin. Plán města v pralese, úvahy o vystěhovalectví v dějinách. Po prvních neúspěších výstavba prvního „města v pralese“..

Třetí svazek unikátní edice bohatého a dosud nepublikovaného literárního odkazu vynikajícího československo-brazilského průmyslníka. Je vlastně románovou biografií podniku ve Zlíně a jeho hlavních protagonistů. Zahrnuje rozsáhlé období historie podniku v letech cca 1900 - 1945, tedy od počátků jeho průmyslové činnosti, přes období růstu navzdory všem krizím a historickým zvratům, až po ten konečný, který mu teprve zasadil smrtelnou ránu v podobě znárodnění. Nezaměnitelný a rázovitý Baťův styl psaní již čtenáři znají. Opět určitě nebudou zklamáni svižným vyprávěním s prvky zemitého jihomoravského dialektu.

Druhý svazek unikátní edice bohatého a dosud nikdy nepublikovaného literárního odkazu vynikajícího československo-brazilského průmyslníka. Románová autobiografie přibližuje autorovo dětství u matky v Uherském Hradišti i u bratra Tomáše ve Zlíně, učednická léta a první roky v továrně pod tvrdým Tomášovým vedením až ke vzniku Československa v roce 1918.

Románová autobiografie osobitým jazykem a s nadhledem přibližuje Jeníkovo dětství (*1898) u matky v Uherském Hradišti a pak u nevlastního bratra Tomáše ve Zlíně, učednická léta a první roky podnikatelské výchovy v továrně pod tvrdým Tomášovým vedením až ke vzniku Československa v roce 1918. Doslov napsal Jiří Šetina.

Kniha vyšla nejen v roce 110. výročí narození Jana Bati, ale též jako příspěvek k oslavám 90. výročí vzniku Československé republiky. A to případně, neboť se zaměřuje na kritické období předválečných let 1938 – 1939. Vyvrací léty petrifikované mýty kolem tohoto horoucího vlastence, kterého jsme, jak už to u nejlepších synů naší země bývá, vyštvali do emigrace a připravili se tak o plody jeho tvůrčího potenciálu. Vrátíme se do doby okolo Mnichova a nahlédneme do kuchyně zlínského podniku a jeho dělného týmu, odhodlaného bránit vlast do posledního dechu. Přímo u zdroje se seznámíme s politickým myšlením Jana Bati a s reáliemi dosud málo známé druhé republiky. Dozvíme se, jak to bylo s Baťovou návštěvou u Göringa. Budeme svědky jeho zatčení gestapem a dramatických okolností emigrace jeho rodiny z obsazené vlasti.

Kniha vyšla nejen v roce 110. výročí narození Jana Bati, ale též jako příspěvek k oslavám 90. výročí vzniku Československé republiky. A to případně, neboť se zaměřuje na kritické období předválečných let 1938 – 1939. Vyvrací léty petrifikované mýty kolem tohoto horoucího vlastence, kterého jsme, jak už to u nejlepších synů naší země bývá, vyštvali do emigrace a připravili se tak o plody jeho tvůrčího potenciálu. Vrátíme se do doby okolo Mnichova a nahlédneme do kuchyně zlínského podniku a jeho dělného týmu, odhodlaného bránit vlast do posledního dechu. Přímo u zdroje se seznámíme s politickým myšlením Jana Bati a s reáliemi dosud málo známé druhé republiky. Dozvíme se, jak to bylo s Baťovou návštěvou u Göringa. Budeme svědky jeho zatčení gestapem a dramatických okolností emigrace jeho rodiny z obsazené vlasti.

Unikátní téměř sedmisetstránková publikace „Průmyslové město“ z roku 1939 obsahuje popisy a specifikace zásad pro budování průmyslového města. Jde v podstatě o souhrn všeho poznání koncernu Baťa.