Ernst Bloch bol jedným z veľkých filozofov a politických intelektuálov dvadsiateho storočia v Nemecku. Jeho dielo sa vyznačuje hlbokým skúmaním nádeje a utópie, ktoré považoval za základné hnacie sily ľudského pokroku a slobody. Blochov filozofický prístup bol ovplyvnený marxizmom, ale zároveň ho presahoval tým, že kládol dôraz na transcendentné a duchovné aspekty ľudskej existencie. Jeho myslenie sa snaží prepojiť materialistické chápanie sveta s neustálym hľadaním lepšej budúcnosti.
Ernst Bloch je klasickým filosofem 20. století, kterého proslavila především práce Princip naděje. Jeho myšlení mělo zásadní vliv na tradici neortodoxního marxismu, ale také např. na československý marxisticko-křesťanský dialog. V češtině dosud nebyly dostupné žádné překlady Blochových textů, proto chce výbor tuto mezeru zaplnit. Cílem je zprostředkovat autorovy myšlenky ze zásadních oblastí jeho zájmu, jakými jsou ontologie, náboženství, politická teorie a estetika. Výbor je doplněn úvodní studií, která uvede do základů Blochova myšlení a zasadí vybrané texty do kontextu jeho díla.
The Principle of Hope is one of the great works of the human spirit. It is a critical history of the utopian vision and a profound exploration of the possible reality of utopia. Even as the world has rejected the doctrine on which Bloch sought to base his utopia, his work still challenges us to think more insightfully about our own visions of a better world.The Principle of Hope is published in three volumes: Volume 1 lays the foundations of the philosophy of process and introduces the idea of the Not-Yet-Conscious - the anticipatory element that Bloch sees as central to human thought. It also contains a remarkable account of the aesthetic interpretations of utopian "wishful images" in fairy tales, popular fiction, travel, theater, dance, and the cinema. Volume 2 presents "the outlines of a better world." It examines the utopian systems that progressive thinkers have developed in the fields of medicine, painting, opera, poetry, and ultimately, philosophy. It is nothing less than an encyclopedic account of utopian thought from the Greeks to the present. Volume 3 offers a prescription for ways in which humans can reach their proper "homeland," where social justice is coupled with an openness to change and to the future.
An intense and lively debate on literature and art between thinkers who became
some of the great figures of twentieth-century philosophy and literature
The Spirit of Utopia, written mostly in 1915-16, published in its first
version just after the First World War, republished five years later, 1923, in
this version is presented for the first time in English translation. schovat
popis
Mit Beiträgen von Theodor W. Adorno, Hannah Arendt, Jean Améry, Gottfried Benn, Hans Magnus Enzensberger, Jürgen Habermas, Ralf Dahrendorf, Ernst Bloch u. a.
Der Inhalt umfasst verschiedene philosophische Epochen und zentrale Denker. Die Einleitung behandelt grundlegende Konzepte wie Bias, Thales, Anaximander, Pythagoras, Protagoras und Platons Reisen nach Syrakus. Es folgt eine Analyse der christlichen Philosophie des Mittelalters, beginnend mit Lehrbetrieb und Buchform, und behandelt bedeutende Figuren wie Scotus Eriugena, Roscellin, Anselm von Canterbury, Abälard, Albertus Magnus, Thomas von Aquin, Roger Bacon, Duns Scotus und Wilhelm von Occam sowie die Mystik und die Laienbewegung bis hin zu Nikolaus von Cusa.
Die Renaissance wird als eine Zeit des Wandels und der frühen kapitalistischen Blüte betrachtet, mit einem Fokus auf die Anfänge bürgerlicher Philosophie und Denkern wie Marsiglio Ficino, Giovanni Pico della Mirandola, Telesio, Patrizzi und Pomponazzi. Die Werke von Giordano Bruno und Tommaso Campanella werden eingehend untersucht, einschließlich ihrer Ansichten zu Erkenntnis, Selbstgewissheit und sozialen Utopien. Theophrast Paracelsus wird in Bezug auf die Verbindung von Innen und Außen sowie die Selbstheilung der Welt betrachtet. Jakob Böhme thematisiert das Böse in Gott und die Gegensätze der Welt. Francis Bacon wird für seinen empiristischen Ansatz und die technische Utopie gewürdigt. Abschließend wird die Entstehung der mathematischen Naturwissenschaften sowie die Staatsvertragslehre von Thomas Hobbes und deren Auswirkungen auf spätere Denker behandelt.
