Miroslav Halík Knihy

Spisovatel a malíř si vypráví s dětmi o nejrůznějších věcech a poznatcích, se kterými se setkávají v okolním světě.

Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.

Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.

Capek mystery stories from the 1920s are among the most enjoyable and unusual ever written though only a few have previously appeared in English and then only in poor translations. This new collection - admirably translated from the Czech by Norma Comrada - should introduce a whole new legion of admirers to this leading fiction writer, playwright and columnist whose work includes 'War with the Newts'.

This trilogy of novels was the culmination of Karel Capek's career. The novels share neither characters nor events; instead, they approach the problem of knowing people--of mutual understanding--in a variety of ways. Detectives faced with a murder reconstruct the crime, but not the character of the man who was murdered. Three people tell stories about a dying pilot they know almost nothing about; each story is as full of truth as it is devoid of facts. And one man looks back on his life and discovers all the people he might have been. Together, these three short novels form a readable philosophical novel unique in world literature.

Zákruty lidského tajemna se otevírají i v posledním, nedokončeném románu Život a dílo skladatele Foltýna. Je to snad nejdiskutovanější Čapkova práce, vyprovokovala řadu názorů i výkladů. Před čtenáře snad poprvé postavil překvapivě hlavního hrdinu jako člověka nečestného, přesvědčeného o své velikosti a nalhávajícího uměleckou upřímnost svému okolí. Autor sice na několika místech připomene jeho lepší stránky, například se stává, že cítíme nefalšovanou Foltýnovu víru ve vlastní genialitu. Ale tím se jeho životní cesta stává ještě tragičtější, je směšná a málo politováníhodná. Zesilující se slabošství, neschopnost si je přiznat, jako by rezonovalo s náladami některých v pomnichovské době.

Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.

Co jsem na světě uviděl. Polemický filozofický esej z roku 1936, který spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.

The stories in this collection tackle great events and figures of history, myth, and literature in unexpected ways, questioning views on such basic concepts as justice, progress, wisdom, belief, and patriotism.

Toto vydání próz Karla Čapka v českém originále pro slovenského čtenáře zahrnuje román z roku 1924 nazvaný Krakatit a dva soubory detektivních a justičních historek – Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy, publikované v roce 1929. Čtenáři mají možnost konfrontovat různé žánry Čapkovy prozaické tvorby. V románu se realita prolíná se snovými a halucinačními stavy inženýra Prokopa, který je podle Oldřicha Králíka „nádherný erotický hrdina, přímo volající po filmovém vtělení". Krakatit byl zfilmován dvakrát, v roce 1948 a 1980. Povídky usilují vzbudit dojem autentických příběhů, i když obsahují fantazii a spekulace, jako například v Modré chryzantémě či ve Šlépějích. Čapkovy „kapesní povídky" zaujaly filmaře – v roce 1947 vznikl celovečerní film Čapkovy povídky, v roce 1964 Čintamani a podvodník a v roce 1982 Plaché příběhy, přičemž z těchto povídkových souborů čerpali také tvůrci několika televizních inscenací.

Sedm básní Karla Čapka, které napsal v rozmezí let 1908 - 1913 a které byly uveřejněny v Moderní revui, v Uměleckém měsíčníků, v Lumíru a v Almanachu na rok 1914.

Brožura je cennou pomůckou pro všechny zájemce i literární historiky zabývající se Čapkovým životem a dílem.

Causerie Jak vzniká divadelní hra a Jak se dělá film je třetí a druhá číst triptychu, který ještě s causerií Jak se dělají noviny vyšly v knižním souboru pod společným názvem Jak se co dělá.

Dva soubory povídek a próz. Námětem prvého (Boží muka: Šlépěj, Lída, Hora, Milostná píseň - Lída II, Elegie - Šlépěj II; Utkvění času, Historie beze slov, Ztracená cesta, Nápis, Pokušení, Odrazy, Čekárna, Pomoc!) vznikajícího v období prvé světové války je podle autora "jednak válka a čekání zázraku, že pro nás dopadne dobře, jednak - na základě chybné diagnózy - domnělá smrtelná nemoc a tedy jaksi účtování se životem" Druhý soubor (Trapné povídky:Otcové,Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) napsaný v letech 1918-1920 je rovněž podle autora pokračováním prvého a jde v něm o "hledání snášenlivosti" a o "důraz, jak těžko je člověka soudit". Edice: Výbor z díla Karla Čapka ; 1