Vasilij Jan Poradie kníh (chronologicky)

Historický román - hlavnou postavou je Alexander Veľký alebo Macedónsky. Román upúta aj doteraz nepoznaným spôsobom starých Skýtov, opisom ich bývania, zvykov, atd. Vystupuje tu aj známa historická postava, učiteľ Alexandra Aristoteles... 1. slovenské vydanie.

Poslední díl trilogie Vpád Mongolov. Čingischánův vnuk Bátú plní odkaz svého děda, aby dobyl celý svět.

V rušném ději je zachycena dramatická část tažení Alexandra Makedonského do střední Asie, kdy vojevůdce poprvé na svém vítězném pochodu narazí na odpor statečných skythských kmenů. Čtenář poznává i druhou tvář Alexandrovy osobnosti, tvář nešťastného, zoufalého člověka, který nikomu nemůže věřit a ničí proto i své nejbližší přátele.

Závěrečný díl trilogie „Vpád Mongolů“ sovětského spisovatele Vasilije Jana, zemřelého v srpnu 1954, vyšel rusky v r. 1955. pestrý a napínavý děj tohoto románu se rozvijí zprvu u chalífova dvora v Bagdádě, pak v tatarském táboře na dolní Volze a v městech Novgorodu i Kyjevě, poté (vletech 1239-42) na Bátúově výpravě přes jižní Rus do Polska, Uher, Moravy i Dalmácie a končí v džihángírově hlavním stanu Keči-Saraji. Čtenář tu pozná – kromě jeho žínky chátúny Jyldyz, vojevůdce Sübéteje, letopisce Hádžího Rabína a čínského stavitele Li Tchung-pcho – ještě mnohé rázovité postavy: chalífu Mansúra, rytce pečetítek Dúdu Spravedlivého, arabského vyslance Abdarrahmána, novgorodského posla Gavrilu Olexiče, kyjevského vojvodu Mitra, voraře Andreje, malířského učně Vadima, smělého chána Jesuna Nogaje, řeckou princeznu Dafné, maďarského krále Bélu IV. a německého císaře Fridricha II. Hohenštaufa, jakož i množství drobných postaviček bojovníků, šlechty, věštců, pěvců, mnichů, klášternic i prostého lidu, statečně bránícího své domovy proti uchvatitelům. Líčení tehdejší kulturní úrovně různých národů činí tuto knihu neméně zajímavou, než byly oba díly předešlé.

Vypravování ze života staré Asie ze třináctého století je první částí trilogie Vpád Mongolů.

Samostatné pokračování románu "Čingischán", v němž autor líčí barbarské činy Bátúa, vnuka Čingischánova, který se v roce 1236 vydal s ohromnými vojsky do Evropy, pálil ruská města a podmaňoval si velkoknížecí sídla. V kapitolách nabitých rušným dějem krutých, nelítostných bojůa hrdinských činů je však též poutavě zobrazen život v tehdejších městech, v pevnostech i na vsích. "Bátú" je tedy mohutným obrazem celé epochy, kterou autor skromně nazval "vypravování z XIII. století".

Historický román Čingischán je najznámejším dielom sovietskeho spisovateľa V. Jana. Autor neobyčajne dôverne pozná prostredie, z ktorého čerpá látku. Po skončení štúdia na historicko-filologickej fakulte v Petrohrade blúdil dva roky pešo, s batohom na chrbte, po severnom a strednom Rusku. Roknato prešiel na koni stredoázijskú púšť Karakum, navštívil mnohé historické mestá a dorazil až k indickým hraniciam. Za prvej svetovej vojny bol osobitným zpravodajcom Sanktpeterburskej zpravodajskej agentúry pri štábe hlavného veliteľa v Mandžusku. Postava Čingischána, ktorého mongolské hordy sa ako povíchrica prehnali po vtedajšom kultúrnom svete a zničili obrovské materiálne a kultúrne hodnoty, odjakživa lákala románopiscov. Peru V. Jana sa podarilo zachytiť veľkého ázijského vojvodcu v jeho nemilosrdnej krutosti a barbarskej genialite, v dobyvačnej nenásytnosti i v ľudskej slabosti a bezmocnosti. Čingischán nie je historickým románom v prísnom zmysle slova. Je v ňom mnoho orientálnej fantázie a dobrodružných scén. Rozprávanie o nezadržateľnom vojenskom ťažení Čingischána sa preplieta s obrazmi života na dvore zbabelého a krutého chórezmského šacha, čitateľ nazrie aj do háremov oboch mocipánov, sleduje politické intrigy i ľúbostné tragédie obeti neľudských vládcov.