Jiří Orten Poradie kníh

Jiří Langer a Jiří Orten představují dva póly židovství a češství, literatury a víry: Langer se z modernity vrací k chasidství, ale občas ho vykládá velemoderně. Orten se ze židovských tradic téměř vyvázal, ale pod tlakem blížícího se šoa se vrací k Písmu. Modlitby českožidovské jsou uspořádány podle liturgického roku judaismu: K jednotlivým svátkům jsou přirazeny modlitby ladící tématem či náladou. Dva modlitebníci jsou doplněni na dvojí „minjan“, modlitební desítku: V první znějí úryvky z děl dalších českožidovských autorů, od obrozence Kappera po Ortenovy druhy. Druhou desítku tvoří úryvky těch, kdo se s židovskou zbožností rozešli, a přece v nich pracuje – či těch, kteří k židovství rodem nepatřili, ale zamilovali si dům izraelský, jeho víru a poezii. To poslední platí i pro editora knihy, Martina C. Putnu.

Ojedinělý, smutný i nadějeplný samotář slovenské poezie. Neopakovatelný melancholik, nevyléčitelný lyrik i romantik, to vše je slovenský spisovatel Erik Jakub Groch. Vychází jako čtvrtý svazek krásné edice JednaVelkáBáseň.

Soubor básní Jiřího Ortena obsahuje tři sbírky, které autor dokončil krátce před svou smrtí. Ohnici, Jeremiášův pláč a Elegie. Ve sbírkách se oproti předchozí tvorbě silně projevují úzkosti a osamělost, kterými autor trpěl kvůli protižidovské politice i ztrátě blízkých. V případě Jeremiášova pláče Orten vztáhl biblické téma do přítomnosti, v lyrické Ohnici věnované zemřelému otci se vyznává z pocitu ohrožení, v Elegiích se pak autor loučí se svým mládím a vlastně celým životem.

Svazkem Korespondence se završuje vydávání devítisvazkových Spisů Jiřího Ortena. Kniha shrnuje Ortenovu korespondenci odeslanou i přijatou. Jeho korespondenčními partnery byly významné osobnosti české literatury (Ivan Blatný, Klement Bochořák, Hanuš Bonn, Karel Čapek, Václav Černý, Jiří Daniel, František Halas, Jindřich Heisler, Vladimír Holan, Jindřich Chalupecký, Jaromír John, Pavel Tigrid, Zdeněk Urbánek a mnozí další), divadla, studentského života na prahu války, ale i členové jeho rodiny, přátelé a Věra Fingerová. Právě korespondence s Věrou Fingerovou, jejíž část přijatá dosud nebyla v úplnosti publikována, a korespondence Jiřího Ortena s jeho maminkou tvoří nejrozsáhlejší korespondenční soubory přítomného svazku. Na Ortenově korespondenci můžeme zblízka sledovat života mladého básníka a dozvědět se tak mnoho podstatného i o vzniku jeho literárních textů. Edice je doprovozena komentáři, zevrubnou ediční poznámkou editorky Marie Havránkové a jmenným rejstříkem.

Souborné vydání prvních dvou básnických knih Jiřího Ortena.

Výbor Ortenových básní doprovázený ilustracemi Jula Nagye.

Když Jiří Orten dokončil během nacistické okupace uplné znění této sbírky a připravil ho k tisku, tušil, že se jejího vydání již nedočká. Bránila tomu rasová perzekuce, která byla uvalena na všechny autory židovského původu a tak soubor těchto veršů byl pak skutečně poprvé publikován v poválečné době roku 1947, kdy od básníkovy tragické smrti uplynulo již šest let. Ortenovy verše tentokrát jakoby opouštějí svůj vyhraněný melodický tvar a stávají se tváří v tvář nepříznivému a krutému času dramatickým leporelem se smutnými a bolestnými obrazy. Nepochopitelnost světa, která ukazuje svou nelítostnou podobu, bezradnost a pocit marnosti jsou následovány prožitky autorovy bezútěšné situace, v níž se již zjevuje předtucha blízké a neodvratné smrti. Znění textu této knihy vychází z díla Scestí tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Český spisovatel v roce 1995 (ORTEN, Jiří. Knihy veršů. Praha: Český spisovatel, 1995. 301 s. Spisy Jiřího Ortena, sv. 4).

IX. svazek Spisů Jiřího Ortena přináší vůbec poprvé všechny jeho dochované mladistvé básně, které napsal před svou prvotinou Čítanka jaro (1939). Básně jsou řazeny chronologicky od roku 1935, umožňují tedy krok za krokem sledovat zrod a zrání jednoho z největších českých básníků 20. století. Knihu edičně připravil literární historik, kritik a editor Jiří Opelík, který zde ve své ediční studii "Orten před Ortenem" podal jeden z dosud nejhlubších vhledů do zrodu Ortenovy poetiky, v úplnosti shrnul všechny osobní i dobové souvislosti se vznikem Ortenova mladistvého díla spjaté a svazek opatřil vyčerpávající ediční poznámkou. Svazek básnických juvenilií Jiřího Ortena patří k základním hodnotám novodobé české literatury.

Tento svazek edice knihovnicka.cz sdružuje básnickou skladbu Jeremiášův pláč a sbírku Elegie, kterou mnozí Ortenovi vykladači považují za absolutní vrchol básníkovy tvorby a současně za jeho testament. Obě dvě díla spojuje nejen doba a okolnosti vzniku, ale také některé shodné rysy vyplývající z charakteru postavení židovského básníka v nacisty okupované zemi. Jeremiášův pláč je krátká skladba, která aktualizuje biblické téma nářku proroka Jeremiáše nad vypleněným Jeruzalémem. Jednostranný dialog, který Orten se starozákonním Bohem vede, se snaží postihnout v nápadných paralelách děsivost vlastní prožívané současnosti. Elegie jsou cyklem devíti žalozpěvů, inspirovaných rilkovskou tématikou. Subjektivní a objektivní se prolíná v básnických úvahách o dopadech okupace, ztrátě lidství a transcendentna. Kniha je doplněna doslovem Petra Kuběnského.

První básnická sbírka Jiřího Ortena Čítanka jaro obsahuje verše naplněné touhou po bezprostředním dětském vnímání světa, po bezpečí s matkou i v matce. Můžeme vnímat všechny atributy Ortenovy poezie: křehkost naplněnou něhou, obraz harmonického domova, chlapeckou naivní víru v ideál dobra a lásky, dobrý vztah k lidem a přírodě.