Dušan Uhlíř Poradie kníh

I zdánlivě fádní místa, která bez povšimnutí míjíme, byla kdysi svědky převratných událostí a lidských dramat. Jen málokdo je dokáže líčit stejně poutavě jako historik Dušan Uhlíř. V knize shromáždil čtyřicet příběhů sahajících od středověku po počátky první republiky. Vyprávějí o pozoruhodných tajemstvích, zapomenutých zločinech a opomíjených stránkách dobře známých osobností. Všem příběhům je přitom něco společné: pojí se v nich radost z vyprávění, nepředvídatelné souhry osudu a fascinace lidskou povahou sahající napříč dlouhými staletími. Ať už jde o falešného židovského mesiáše, oběti dávných epidemií nebo prvorepublikového atentátníka, s nímž se autor osobně seznámil. Objevte malé záhady, velké zločiny a co všechno bylo jinak, než se traduje.

Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny. A to nejen proto, že přivodila zvrat ve vývoji zemí České koruny, ale také proto, že její důsledky se staly předmětem dlouhodobého zájmu domácích a cizích historiků. Nová edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, bude v širokém záběru mapovat jednotlivé události a mocensko-politické změny, klíčové i opomíjené vojenské akce, známé i méně známé bitvy, zajímavé aktéry a významné osobnosti dlouhého, třicet let trvajícího konfliktu.

Období od Napoleonova pádu do revoluce 1848 výrazně poznamenal Vídeňský kongres, na němž se vládcové starého kontinentu rozhodli upravit evropské poměry, zaručit Evropě mír a vrátit trůny panovníkům, jež vyhnala revoluce a Napoleon. Zárukou tohoto pořádku byly ve většině zemí policejní režimy kontrolující jakékoli projevy opozice. Opozice se proto musela skrývat v ilegalitě a zvolila cestu tajných společností, spolků a sekt, které si vzaly za cíl podkopat a likvidovat stávající režim. O takovýchto společnostech později vznikala řada legend. Jednou z nejrozšířenějších byla revoluční společnost karbonářů (carboneria), která vznikla v Itálii. Přestože evropské vlády a jejich policejní aparáty stíhaly členy revolučních organizací tvrdými tresty (smutně proslulým vězením se stal například brněnský Špilberk), podařilo se jim v několika zemích uskutečnit úspěšné státní převraty a udržet se po kratší či delší čas u moci. Aby mohly čelit nebezpečí revoluce kolektivně, založily evropské vlády roku 1815 konzervativní spojenectví známé jako Svatá aliance. Její členové se v případě potřeby scházeli na mezinárodních diplomatických kongresech, které hledaly řešení v okamžiku, kdy revoluční výbuch ohrozil evropský status quo. Konaly se např. v Cáchách, Opavě, Lublani a ve Veroně. Končily zpravidla kolektivním rozhodnutím potlačit ohniska vzpoury vojenským zásahem.

Bitva na Bílé hoře figuruje v našich představách stále jako symbol. Snad ne už jako symbol hanebné porážky a národního neštěstí, ale stále ještě jako velký historický mezník v českých dějinách. České země po roce 1620 už nebyly tím, co předtím. Kniha od předního českého historika předkládá přehledná fakta i zajímavosti o jedné z nejvýznamnějších bitev v naší historii. Zjistíte, jaké byly její příčiny i důsledky, jací aktéři stáli v jejím pozadí i co rozhodlo o jejím výsledku na bitevním poli.

Přísně tajné! Literatura faktu 6/2013. Další z oblíbené serie sborníků věnujících se české i světové historii.

Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součást českého státu. Druhý svazek zahrnuje dějiny Slezska od roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále, byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat protestantskou víru, barokní protireformace i počátky industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití pak personifikoval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II., který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví (1740–1742) a posléze válce sedmileté (1756–1763), posledním pokusu podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně prosperující provincie.

Jedenáctá inscenace šedesáté sedmé sezony 2011/2012: premiéra 23. června 2012 na Biskupském dvoře. Divadelní program inscenace Městského divadla v Brně obsahuje text hry, jejímž hrdinou je legendární velitel sporu pandurů ve vojsku Marie Terezie baron Franz von der Trenck.