Walter Burkert Knihy

Edice Světová náboženství. Vynikající kniha švýcarského religionisty prof. Waltera Burkerta představuje dnes v rámci zkoumání řeckého náboženství klasické dílo. Jejím významným přínosem je, že nepohlíží na předmět svého zájmu z hlediska historického či mytologického, nýbrž především s ohledem na náboženskou praxi - kult a rituály, které jsou pro archaické a klasické období doloženy. Zabývá se tedy skutečným náboženským životem starověkého člověka. Úvodní kapitola shrnuje poznatky o době minojské a mykénské, dále se pak autor orientuje spíše po tématech než po časové ose (odd. II. Rituál a svatyně, III. Bohové, IV. Mrtví, héroové a chtonická božstva, V. Polis a polytheismus, VI. Mystéria a askeze, VII. Filosofické náboženství). Burkertův výklad, kromě toho, že je doložen bohatými doklady a odkazy na primární i sekundární literaturu, je velmi čtivý, což jej činí oblíbenou příručkou studentů i badatelů v oblasti řeckého náboženství i náboženství obecně, o čemž svědčí i několik vydání v angličtině a dalších jazycích (naposledy vydání italské). Součástí knihy je důkladný aparát. Pro české vydání byla kniha doplněna o aktuální poznatky a odkazy na nově vyšlou literaturu.

Includes papers and conversations that derive from a conference that pursued the possibility and utility of a general theory of religion and culture, especially one based on violence.

We often think of classical Greek society as a model of rationality and order. Yet as Walter Burkert demonstrates in these influential essays on the history of Greek religion, there were archaic, savage forces surging beneath the outwardly calm face of classical Greece, whose potentially violent and destructive energies, Burkert argues, were harnessed to constructive ends through the interlinked uses of myth and ritual. For example, in a much-cited essay on the Athenian religious festival of the Arrephoria, Burkert uncovers deep connections between this strange nocturnal ritual, in which two virgin girls carried sacred offerings into a cave and later returned with something given to them there, and tribal puberty initiations by linking the festival with the myth of the daughters of Kekrops. Other chapters explore the origins of tragedy in blood sacrifice; the role of myth in the ritual of the new fire on Lemnos; the ties between violence, the Athenian courts, and the annual purification of the divine image; and how failed political propaganda entered the realm of myth at the time of the Persian Wars.

Blood sacrifice, the ritual slaughter of animals, has been basic to religion through history, so that it survives in spiritualized form even in Christianity. How did this violent phenomenon achieve the status of the sacred? This study examines this question.

Ancient Greek culture is often described as a miracle, owing little to its neighbors. Walter Burkert argues against a distorted view, toward a more balanced picture. Under the influence of the Semitic East-from writers, craftsmen, merchants, healers-Greek culture began its unique flowering, soon to assume cultural hegemony in the Mediterranean.

Traverses the ancient world's three great centres of cultural exchange - Babylonian Nineveh, Egyptian Memphis, and Iranian Persepolis - to situate classical Greece in its proper historical place, at the Western margin of a Near Eastern-Aegean cultural community that emerged in the Bronze Age and... číst celé

The foremost historian of Greek religion providers the first comprehensive, comparative study of a little-known aspect of ancient religious beliefs and practices.

Sacrifice - ranging from the sacrifice of virgins to circumcision to giving up what is most valued - is essential to all religions. Could there be a natural, even biological, reason? This book explores the possibility of natural religion, providing insights into religious thought.

Die Herausgabe der Kleinen Schriften von Walter Burkert wird mit Band VII fortgesetzt, der Beiträge zur griechischen Tragödie und zur griechischen Historiographie enthält. Burkert ist vor allem durch seine Studien zur Anthropologie des Tieropfers berühmt geworden, die er 1972 in dem Buch »Homo Necans« vorlegte. Er versteht das Opferritual als Inszenierung geregelter Aggression, durch die das Töten von Tieren für Nahrungszwecke durch eine symbolische Rückgabe der für den Menschen ungenießbaren Teile an die Götter kompensiert wird. Burkert hat diese Theorie, bei deren Ausarbeitung er über den Bereich der Altertumswissenschaft weit hinausgriff, dann doch vor allem bei der Interpretation griechischer Befunde zur Geltung gebracht, so auch in dem hier angezeigten Band. Berühmt ist zumal der einleitende frühe Aufsatz (von 1966) über griechische Tragödie und Opferritual. Dem anthropologischen Ansatz sind auch die meisten weiteren Aufsätze zur Tragödie verpflichtet. Im Bereich der Geschichtsschreibung steht Herodot im Zentrum, vor allem als Historiker griechischer wie nichtgriechischer Religion.