Z Knihobotu sa stal Bookbot!
Bookbot

Jean Giraudoux

    29. október 1882 – 31. január 1944

    Jean Giraudoux bol francúzsky prozaik, esejista, diplomat a dramatik, ktorého dielo vyniká štylistickou eleganciou a poetickou fantáziou. V jeho tvorbe dominuje skúmanie vzťahu medzi mužom a ženou, prípadne medzi človekom a nedosiahnuteľným ideálom. Giraudoux sa preslávil predovšetkým svojimi divadelnými hrami, ktoré mu získali medzinárodný vehlas a boli cenené pre svoju originalitu a hĺbku.

    Jean Giraudoux
    Nová Elektra
    Die Irre von Chaillot
    Ondine
    Siegfried a Limuzinsko
    Moderná francúzska dráma
    Zuzanna a Tichý oceán
    • Hrdinou románu, těžícího z nacionálních vášní mezi Německem a Francií po uzavření Versailleského míru v r. 1918, je francouzský spisovatel, raněný na bojišti za světové války, který po ztrátě paměti je vychováván jako Němec a nakonec se stává spisovatelem německým, myslícím francouzsky. Román ve vtipné fabuli sleduje problém nových vztahů mezi Německem a Francií po první světové válce. zdroj: databáze NKC

      Siegfried a Limuzinsko
    • Hra o dvou aktech a dvou meziaktích pracuje se známým mytologickým motivem Élektry, která s pomocí bratra Oresta, navrátivšího se z exilu, touží pomstít otce, krále Agamemóna, zavražděného královnou Klytaimnéstrou a jejím milencem Aigisthem. Látka, kterou si autor částečně vypůjčuje z Iliady a z her Aischyla, Sofokla a Eurípida, však u Giraudouxe získává nový rozměr a hloubku. Élektra jedná ve jménu spravedlnosti přísnější, než je ta božská, a předmětem její pomsty se stávají lidé s uvěřitelnými, snad poněkud povědomými chybami. Jméno titulní hrdinky je jménem mluvícím, znamenajícím světlo. Tak Élektra osvěcuje zločin své matky a strýce-otčíma. Hra úmyslně pracuje s anachronismy (např. veterinářova ordinace), aby ukázala nadčasovou podstatu tragické látky.

      Nová Elektra
    • Jeden z nejslavnějších románů francouzského romanopisce a dramatika. Jde o básnickou prózu vyprávějící o dívce, plavící se do Austrálie, která se po ztroskotání lodi zachrání na malém ostrůvku v Tichém oceáně a tam, zachovávajíc si myšlení mladé Francouzky, seznamuje se s rajskou přírodou této části světa, přičemž nikdy neztrácí smích a naději a nakonec je zachráněna. V přírodním životě hrdinky se autor snaží ironizovat puritánství Robinsona Crusoe. Zdroj: databáze NKC

      Zuzanka a Tichý oceán