Heinrich Harrer bol rakúsky horolezec, tibetský cestovateľ a autor literatúry faktu. Od roku 1933 bol členom vtedy ešte ilegálnej SA v Rakúsku. V roku 1938 bol jedným zo štyroch prvých horolezcov na severnej stene Eigeru, ktorá bola nadšene oslavovaná národnosocialistickou propagandou. Harrer sa stal členom SS, kde bol Oberscharführerom, a NSDAP. Na jeseň 1939 bol po expedícii do Nanga Parbatu internovaný v Indii, utiekol do Tibetu a žil tam až do roku 1951. Počas tohto obdobia sa stal dôverníkom 14. dalajlámu. Jeho kniha Sedem rokov v Tibete a jej filmová adaptácia urobili Harrera všeobecne známym. V roku 1962 sa mu podarilo prvý výstup na Carstenszovu pyramídu na západe Novej Guiney. Od roku 1983 sa v Hüttenbergu nachádza Múzeum Heinricha Harrera.
Utiecť, utiecť, utiecť ... to bolo jediné, na čo dokázal myslieť. Bola to už takmer posadnutosť, keď sa pokúšal znova a znova dostať na slobodu. Až štvrtý pokus bol úspešný a na úteku smeroval Harres spolu s priateľom do neprístupného a tajomného Tibetu.
A classic of mountaineering literature, this is the story of the harrowing first ascent of the North Face of the Eiger, the most legendary and terrifying climb in history.
Rakušan H. Harrer, sportovec a cestovatel, se spolu s horolezcem Aufschnaiterem dostal do Tibetu za neobvyklých okolností – cestou z expedice na Nangá Parbat je v Indii zastihla druhá světová válka a oba byli internováni v britském táboře, odkud po dramatickém útěku došli zpola legálně, zpola nazapřenou až do Lhasy. Ani po nedobrovolném odchodu z Tibetu, r. 1951, se Harrer nepřestal o tuto zemi zajímat. Z původního obdivovatele se stal skutečný znalec tibetské problematiky z období posledního, čtrnáctého dalajlamy. V knize Návrat do Tibetu srovnává autor Tibet z prvního pobytu v letech 1944–51 s Tibetem současným, kam se vrátil v osmdesátých letech. Setkává se zde z mnoha starými přáteli, navštěvuje staré kulturní památky, ale nedává se oklamat líbivým turistickým nánosem některých z nich, protože si uvědomuje ztráty tradičního kulturního významu. Sleduje celou linii změn v této oblasti bohužel vesměs v neprospěch země. Přirozená autorita dalajlamy například je nenahraditelná, protože dalajlamové již od 15. stol. představovali v Tibetu vládce země místo dřívějších králů a nynější instituce pančhenlamů je spíše církevní záležitost. Nynější dalajlama emigroval v roce 1959 do Indie. Pančhenlama dosazený na jeho místo nikdy nezískal patřičnou autoritu. Ačkoli H. Harrer není přílišným optimistou stran politické budoucnosti Tibetu, pevně věří na přetrvání tibetské kultury.
The bestselling author of "Seven Years in Tibet" presents this compelling mix of history, religion, and travel writing, which bears witness to the suffering and perseverance of the ancient civilization under Chinese rule.
Kniha o výpravě na Novou Guineu
Příběh o výstupu na nejvyšší horu ostrova Nová Guinea Puncak Jaya v roce 1962. Den za dnem zapisoval autor knihy své dojmy, příhody a poznatky z dobrodružné a nebezpečné výpravy, kterou podnikl s cílem dosáhnout některých vrcholů v oblasti centrálního pásma Nové Guineje. Za velmi nepříznivých podmínek se probíjel se svými společníky a domorodými nosiči nepřístupnou džunglí, zdolával nebezpečné horské masívy a dravé proudy řek a prošel neznámým, dosud nezmapovaným územím. Měl příležitost poznat život primitivních horských kmenů, žijících způsobem lidí z doby kamenné, a stát se i svědkem jejich tajuplných obřadů a slavností.
Mezi Indiány z povodí Xingú
Heinrich Harrer, traveller, explorer and mountaineer led one of the most extraordinary lives of the twentieth century. This biography describes all his adventures, from the early days of climbing in the Alps, through his time in Tibet, to his expeditions including exploring the Congo with the King of Belgium and travels to remote parts.
Heinrich Harrer - Sieben Jahre in Tibet - großartige Fotos einer alten Kultur. Das alte Lhasa ist nicht mehr. Der Einmarsch der Chinesen markierte das Ende einer Kultur, um die sich Legenden ranken. Kein Europäer war so mit ihr vertraut wie Heinrich Harrer, der für diesen Band noch einmal sein einzigartiges Fotoarchiv geöffnet hatte. Mythen, Familiensitten, Marktgeschehen, Alltag in Tibet - hier wird eine dem Untergang geweihte Zivilisation, wie sie wirklich war, liebevoll und fröhlich gezeigt.
„Vierzig Jahre nach seiner Flucht vor den chinesischen Invasoren entschied sich Harrer, dieses einzigartige Bildmaterial zu veröffentlichen. Seine Fotos zeigen das Leben der Menschen auf dem “„Dach der Welt“„, ihre Sitten und Vergnügungen und geben einen tiefen Einblick in eine dem Untergang geweihte Kultur.“
