Doprava zadarmo od 24,99 €. Viac info.
Bookbot

Bázeň a chvění ; Nemoc k smrti

Hodnotenie knihy

Parametre

  • 312 stránok
  • 11 hodin čítania

Viac o knihe

Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka. Posledním stadiem před dosažením víry je podle autora stav nekonečné rezignace a odhodlání vzdát se všeho, co by člověk upřednostňoval před Bohem. Nemoc k smrti pojednává o zoufalství, které Kierkegaard z křesťanského pohledu označuje za hřích, i když psychologicky ho chápe. Název odkazuje na příběh vzkříšeného Lazara. Autor rozebírá různé podoby zoufalství, které se vztahují k tomu, jak člověk dokáže přijmout vlastní konečnost (fyzickou složku) či nekonečnost (duchovní složku). Oba spisy vznikly ve čtyřicátých letech 19. století a dodnes zůstávají významné jak v rámci autorova díla, tak v kontextu existencialistické filozofie a psychologie.

Nákup knihy

Bázeň a chvění ; Nemoc k smrti, Søren Kierkegaard, Marie Thulstrupová

Jazyk
Rok vydania
2022
Väzba
(mäkká),
Stav knihy
Veľmi dobrá
Cena
14,89 €

Doručenie

  • Doprava zadarma od 24,99 € po celom Slovensku! Viac info

Platobné metódy

4,4
Veľmi dobrá
99+ Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Titul
Bázeň a chvění ; Nemoc k smrti
Jazyk
česky
Vydavateľ
Portál
Rok vydania
2022
Väzba
mäkká
Počet strán
312
ISBN10
802621854x
ISBN13
9788026218548
Série
Hodnotenie
4,4 z 5
Anotácia
Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka. Posledním stadiem před dosažením víry je podle autora stav nekonečné rezignace a odhodlání vzdát se všeho, co by člověk upřednostňoval před Bohem. Nemoc k smrti pojednává o zoufalství, které Kierkegaard z křesťanského pohledu označuje za hřích, i když psychologicky ho chápe. Název odkazuje na příběh vzkříšeného Lazara. Autor rozebírá různé podoby zoufalství, které se vztahují k tomu, jak člověk dokáže přijmout vlastní konečnost (fyzickou složku) či nekonečnost (duchovní složku). Oba spisy vznikly ve čtyřicátých letech 19. století a dodnes zůstávají významné jak v rámci autorova díla, tak v kontextu existencialistické filozofie a psychologie.