Parametre
- 55 stránok
- 2 hodiny čítania
Viac o knihe
Dílo Františka Zelenky (1904–1944) bylo natolik spojeno s předválečnou Prahou a první republikou, že se až do devadesátých let nedoporučovalo připomínat. Výstava v pražském UPM v roce 1991, k níž byl vydán tento katalog, se snažila napravit křivdu starého režimu. František Zelenka patří mezi přední osobnosti české meziválečné avantgardy. Věnoval se navrhování plakátů, scénografie i architektury. Byl zastánce funkcionalistické estetiky, designu a moderního životního stylu. V sérii plakátů pro Osvobozené divadlo šťastně spojil prvky moderního umění s reklamou. Jeho reklamní plakát auta Aero dnes patří k ikonám českého grafického designu. V roce 1943 byl František Zelenka s rodinou deportován do Terezína, kde v těžkých podmínkách organizoval divadlo, navrhoval scény a kostým a působil i jako režisér. Zahynul v Osvětimi v říjnu roku 1944.
Nákup knihy
Zelenka, Josef Kroutvor, Zdeněk Lukeš, Jiří Hilmera, Arno Pařík
- Jazyk
- Rok vydania
- 1991
- Väzba
- (mäkká)
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Titul
- Zelenka
- Jazyk
- česky
- Autori
- Josef Kroutvor, Zdeněk Lukeš, Jiří Hilmera, Arno Pařík
- Rok vydania
- 1991
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 55
- ISBN10
- 8071010103
- ISBN13
- 9788071010104
- Série
- Kategórie
- Anotácia
- Dílo Františka Zelenky (1904–1944) bylo natolik spojeno s předválečnou Prahou a první republikou, že se až do devadesátých let nedoporučovalo připomínat. Výstava v pražském UPM v roce 1991, k níž byl vydán tento katalog, se snažila napravit křivdu starého režimu. František Zelenka patří mezi přední osobnosti české meziválečné avantgardy. Věnoval se navrhování plakátů, scénografie i architektury. Byl zastánce funkcionalistické estetiky, designu a moderního životního stylu. V sérii plakátů pro Osvobozené divadlo šťastně spojil prvky moderního umění s reklamou. Jeho reklamní plakát auta Aero dnes patří k ikonám českého grafického designu. V roce 1943 byl František Zelenka s rodinou deportován do Terezína, kde v těžkých podmínkách organizoval divadlo, navrhoval scény a kostým a působil i jako režisér. Zahynul v Osvětimi v říjnu roku 1944.