Bookbot

Přenesená krajina. Český venkov v rumunském Banátu.

Viac o knihe

Území jižního Rumunska, kde Dunaj tvoří hranici se Srbskem, se dostalo do povědomí veřejnosti pod označením Banát. Významný podíl na utváření zdejší krajiny měli osadníci z českých zemí, kteří sem přicházeli ve vlnách počínaje dvacátými léty 19. století. Změnili převážně krasovou hornatinu z lesní na obhospodařovanou půdu tradičním malorolnickým a pastevním způsobem a přežili se svými zvyky, zděděným jazykem a způsobem života v izolované části pozdějšího Rumunska až do doby pádu dosavadních politických hranic v roce 1989. Kniha přináší unikátní zachycení jak konzervovaných, tak měnících se vztahů lidí s českými kořeny, obsahuje podrobné kapitoly o obyčejích, místních názvech, lidovém umění, osudech vesnic, o lesích, loukách a úhorech s bohatostí biologických druhů a biodiverzitou podmíněnou tím, jak se nakládá s půdou, a o vpádu moderních prvků do tradiční zemědělské komunity.

Nákup knihy

Přenesená krajina. Český venkov v rumunském Banátu., Pavel Kovář

Jazyk
Rok vydania
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Přenesená krajina. Český venkov v rumunském Banátu.
Jazyk
česky
Vydavateľ
Academia
Rok vydania
2019
Väzba
pevná
Počet strán
270
ISBN10
8020029672
ISBN13
9788020029676
Série
Anotácia
Území jižního Rumunska, kde Dunaj tvoří hranici se Srbskem, se dostalo do povědomí veřejnosti pod označením Banát. Významný podíl na utváření zdejší krajiny měli osadníci z českých zemí, kteří sem přicházeli ve vlnách počínaje dvacátými léty 19. století. Změnili převážně krasovou hornatinu z lesní na obhospodařovanou půdu tradičním malorolnickým a pastevním způsobem a přežili se svými zvyky, zděděným jazykem a způsobem života v izolované části pozdějšího Rumunska až do doby pádu dosavadních politických hranic v roce 1989. Kniha přináší unikátní zachycení jak konzervovaných, tak měnících se vztahů lidí s českými kořeny, obsahuje podrobné kapitoly o obyčejích, místních názvech, lidovém umění, osudech vesnic, o lesích, loukách a úhorech s bohatostí biologických druhů a biodiverzitou podmíněnou tím, jak se nakládá s půdou, a o vpádu moderních prvků do tradiční zemědělské komunity.