Menon

Viac o knihe

První otázka Sókrata, „Jak se stát ctnostným?“, ustupuje jiné, obecnější otázce: „Jak se naučit to, co nevíme?“ Člověk nemůže ani naučit to, co ví, protože to už ví, ani to, co neví, protože neví, co by se měl naučit. Všechny formy učení se tak zdají být nemožné, neboť neexistuje přechod mezi absolutní neznalostí a znalostí. Sókratés v Ménónovi překonává tento paradox tím, že ukazuje, že pokud je člověk schopen se učit, je to proto, že každé vzdělání předpokládá vrozenou schopnost hledat to, co neví. Sókratés tak pomáhá mladému otroku objevit pojem diagonály: jako by si vzpomněl na něco, co se zdálo, že nezná. Mysl není prázdným nádobím, do kterého by pravda přicházela zvenčí, ale schopností poznávat, která se může aktivovat prostřednictvím reflexe. Mýtus o reinkarnaci poskytuje obraz, který ukazuje, v čem spočívá akt přemýšlení: duše, která v předchozím životě kontemplovala Ideje a zapomněla je při své inkarnaci, si na ně vzpomíná v aktu učení. Tak „učit se znamená si vzpomenout“.