Miroslav Marcelli Poradie kníh

Významný slovenský filozof Miroslav Marcelli prednášal na Katedre filozofie Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde teraz pôsobí ako emeritný profesor. V súčasnosti prednáša na Katedre filozofie Fakulty humanitných vied Karlovej univerzity v Prahe. V najnovšej monografii je predmetom jeho záujmu problém racionality v perspektíve filozofických, psychologických a semiotických skúmaní. Populárnou formou sa zameriava na problematiku myslenia. Základnou otázkou týchto skúmaní znie: čo robí podstava slávnej Rodinovej sochy, jeho Mysliteľ? Zameriava sa na hľadanie odpovede na túto otázku – na filozofické prístupy, ktoré sa odvolávajú na novovekú racionalistickú tradíciu a predovšetkým na jej východiská v Descartovom chápaní rozumovej podstaty človeka ako veci mysliacej. Vychádza v edícii IDEA.

Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů. Čemu věřit? Orientace ve společnosti a každodenním dění a vztahování se ke světu vychází také ze schopnosti a možnosti rozeznat fakta od názorů a od nepravd; vidět jasně obrysy věcí a událostí a kriticky myslet o jejich obsahu. Kromě světa reflektovat i sebe, svojí pozici v něm, a pak činit rozhodnutí. Pojmy jako pravda a pravdivost byly samozřejmě vždy víceznačné. Avšak i když jak historickou, tak aktuální mnohoznačnost takovýchto kritických pojmů budeme brát jako nutné východisko, je současný kontext, v němž se má člověk rozhodovat a konat, znejišťující v tolika oblastech a nabízející tak vrstevnaté a typově různé víceznačnosti, že se stává neustále obtížnějším najít jakési „pevné body“, o které by se jeho každodenní existence, vytváření názorů a praktické jednání mohly opřít. Co jsou ty oporné body, ostrůvky možností důvěry? Jsou v konkrétních lidech, v institucích, v umění, v systémech, inteligenci, určitých poznatcích, postupech či vědách? Nad tématem „Čemu věřit“ se zamýšlí autoři nakladatelství Nová beseda, kteří jsou odbornými autoritami a mysliteli v různých oborech a oblastech poznání.

Počas posledných pár rokov nám internetové siete ponúkli neuveriteľnú a prednedávnom ešte nepredstaviteľne rýchlu formu komunikácie. A vývoj pokračuje. Každý deň vykonáme ďalší malý krok smerom k budúcnosti. Filozof Miroslav Marcelli sa vo svojej esejistickej skici Myslenie v sieti venuje fenoménu kolektívneho myslenia, a to predovšetkým v súvislosti s nástupom nových komunikačných a informačných technológií. Ide o tému, ktorá sa vo svete stáva predmetom naliehavej pozornosti a mnohých diskusií, no v slovenskom prostredí sa vyskytuje len výnimočne. Východiskom úvah Miroslava Marcelliho je fenomén stelesňujúci paradox dnešnej doby. V spoločnosti, ktorá zdôrazňuje význam ľudského indivídua a odvracia sa od dávnejších foriem kolektivizmu, začínajú pred nami vystupovať rozličné formy kolektívnej inteligencie. Ako toto kolektívne a vo svojej podstate anonymné myslenie vstupuje do našej existencie vo svete? Vzniká takto nová podoba kolektivizmu, alebo možno hovoriť skôr o ostrovčekoch myslenia, ktoré hľadajú spôsob, ako uchopiť celok prostredníctvom siete? Esejistická kniha Miroslava Marcelliho Myslenie v sieti vychádza ako súčasť edície Skica, ktorú vydáva Vydavateľstvo Absynt pod zavedenou značkou Kalligram.

Zborník príspevkov z konferencie Bratislavského samosprávneho kraja - Dni európskeho kultúrneho dedičstva 2014 Kapitoly: Konferencia BSK k Dňom európskeho kultúrneho dedičstva, Ad: Veľká vojna, Bratislavská župa v politických plánoch Dohody a česko-slovenského zahraničného odboja, Veľká vojna ako akcelerátor modernizačných procesov v spoločnosti, Ohrozenie z neba-Odraz I. svetovej vojny v mestskom plánovaní a architektúre Bratislavy, Prvá svetová vojna a výnimočný režim v Bratislave/Prešporku ako centre župy, Ľudské straty Veľkej vojny na príklade Senca vo svetle vybraných prameňov, Bojiská a vojnová každodennosť 72. prešporského pešieho pluku, Tvorba architekta D.S. Jurkoviča v kontexte Veľkej vojny, Pomníky I. svetovej vojny v Bratislavskej župe, Pomníky I. svetovej vojny - k niektorým aspektom ich výstavby a hodnotenia.

Monografická publikace, představující výběr z více jak dvacetiletého malířského díla Martina Gerboce (1971), odkazuje ve svém názvu ke knize Arthura Rimbauda Une saison en enfer a podobně jako v poezii prokletého básníka kontrastuje krása a ošklivost, v Gerbocově díle stojí děs po boku rozkoši. Právě hranice, kde se obě charakteristiky stýkají, je pro Gerboce místem, kde setrvává, je jím fascinován a zkoumá je coby nebezpečnou zónu samoty a strachu. Výrazovým prostředkem je mu punková estetika ošklivosti nebo ještě lépe estetika terorismu, která svou otevřeností vyvolává nejdříve odpor a nevoli, je však ve své záhadnosti přitažlivá. Téměř monochromní barevnost odkazuje na barvy těla, jeho vnějšek i vnitřek, krev, kůži, sliznice, oheň i hnilobu. Tematicky se Gerboc obrací k berlínskému kabaretu dvacátých a třicátých let minulého století - tavícímu kotlíku dekadentních kulturních tradic střední Evropy, dále k pornografii a sexualitě versus erotizujícím náboženským motivům či obrazům Francisca Goyi. Umělcova tvorba je často odrazem několika souběžně probíhajících dějů. Divák v tomto osobním střetu čelí svému vlastnímu podvědomí, skrytým touhám a zakázaným rozkoším. Kniha vychází v dvoujazyčném anglicko-českém vydání.

Publikácia obsahuje 18 textov prevažne slovenských a českých autorov, no taktiež dve prekladové štúdie, ktoré by na 260 stranách mali pomôcť čitateľom lepšie pochopiť fenomén francúzskeho filmu noir a zasadiť jednotlivé filmy do širšieho (nielen kinematografického).

Čím pre nás kedysi bolo mesto? Mysleli sme si, že je naším dielom, že ho môžeme založiť a utvárať podľa vlastných predstáv, že v sebe stelesňuje rozumný plán usporiadania spoločenstva, ktoré sa vytrhlo spod vlády prírody a prijalo vlastné zákony. Dlho sme si mysleli, že rast miest potrvrdzuje našu prevahu nad prírodou a približuje nás stavu, keď vo svete definitívne zavládnu zákony obce. Filozofia nás pripravovala na pobyt v tomto vlastnom, rozumne zariadenom svete.

Známy slovenský filozof Miroslav Marcelli sa vo svojej novej knihe venuje filozofii ako mestskej záležitosti a vývin filozofického myslenia spája s vývinom mestského priestoru. Filozofické koncepcie mesta sa tu stávajú predpokladom pre bližšie určenie postojov, aké moderní ľudia zaujímajú k mestskému prostrediu, v ktorom žijú.