Arthur Koestler Knihy

Príbeh vysokého komunistického funkcionára Rubašova, ktorého rozdrví systém stalinských čistiek a monsterprocesov, psychologickou hĺbkou kladenia otázok o vine a zodpovednosti jednotlivca voči celku. Opísal v ňom odvrátenú stranu totalitných režimov 20. storočia, predovšetkým sovietskeho, ale aj nacistického. Bezprostredným podnetom boli monsterprocesy v Sovietskom zväze v druhej polovici 30. rokov, v ktorých sa dokonca aj dovtedy prominentní obvinení priznávali k vykonštruovaným, neuveriteľným zločinom, na základe ktorých ich spravidla odsúdili na smrť. Tieto procesy podnietili na rozchod so sovietskou verziou komunizmu viacerých západných intelektuálov vrátane Koestlera, mnohí ďalší však správam odmietali uveriť.

Když vypukla druhá světová válka, pobýval Arthur Koestler na jihu Francie a pracoval na svém velkém románu Tma o polednách. Následující dva měsíce ho psal v Paříži, než byl zatčen a internován spolu s dalšími antinacisty, muži a ženami, kteří bojovali proti gestapu, uprchlíky před pronásledováním. Ti všichni tvořili ono „bahno společnosti“, které Francouzi uvězňovali, pouštěli na svobodu, opět uvězňovali a – až v příliš mnoha tragických případech – nakonec předávali nacistickým katům. Koestler vypráví příběh vlastního uvěznění a konečného útěku bez heroismu, lidsky, občas dokonce s humorem; zasazuje ho však přímo do pochmurného kontextu toho, co se stalo spoluvězňům, kteří neměli takové štěstí jako on. „V té době už evropský světadíl dospěl do stadia,“ napsal tehdy, „kdy bylo možné člověku bez ironie říci, že by měl být vděčný za to, že ho zastřelí, a ne uškrtí, setnou nebo ubijí k smrti.“

První svazek autobiografie: 1905-1931. První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora. Koestler čtenáře provádí pozoruhodnými prostředím Budapešti v době Komuny v roce 1919, Vídně po první světové válce, kde kralují buršácké spolky a Sigmund Freud, a poté čerstvě osídlované Palestiny. Ukáže mu poválečnou Paříž a Berlín za Výmarské republiky, načež se s ním vydá k severnímu pólu. Koestler vše provází pozoruhodnými reflexemi, nejistotami svého dětství a úvahami zralé dospělosti. Líčí v knize svůj intelektuální a ideový vývoj - první díl pamětí končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.

Koestlers Aufzeichnungen aus dem Spanischen Bürgerkrieg gelten als sein bedeutendstes Werk. Zunächst 1938 in deutscher Sprache veröffentlicht, reflektieren sie das persönliche Erleben des Autors im Angesicht des Todes. Er beschreibt, wie das Sterben, selbst im Namen einer überpersönlichen Sache, eine zutiefst individuelle Angelegenheit ist. Die Aufzeichnungen, entstanden in akuter Todesangst, sind stark von persönlichen Erlebnissen geprägt. Koestlers Tagebuchnotizen aus dem Gefängnis in Sevilla, ergänzt durch Erinnerungen aus dem Sommer 1937 in London, bieten einen authentischen Bericht über das Schicksal Tausender während des Bürgerkriegs. Als Berichterstatter für das "News Chronicle" war er in Malaga, als die Putschisten die Stadt einnahmen. Verhaftet und als Verräter verurteilt, wartete er drei Monate lang in den Todeszellen von Sevilla auf seine Hinrichtung. In dieser Zeit erlebte er das Weinen und Schreien seiner Mitgefangenen vor den Erschießungen. Der Bericht ist unheroisch und lässt sich nicht von politischen Analysen ablenken, sondern konzentriert sich auf das Leiden, den Hunger und die Todesangst, die er und andere erlitten haben.

Kniha židovského autora Arthura Koestlera Zloději v noci ( Thieves in the Night , 1946) mapuje románovým jazykem osidlování Palestiny v době před 2. světovou válkou. Na pozadí nadcházejícího válečného konfliktu v Evropě a složité politické situace v samotné Palestině ukazuje zakládání židovského státu. Sledujeme od počátku dramatické založení jedné sionistické židovské obce – kibucu. Čtenář se ocitá uprostřed skupiny přistěhovalců z Evropy, kteří vyhnáni špatnou osobní zkušeností se sílícím antisemitismem přišli do Palestiny a budují ve vyprahlé poušti svůj nový domov. Autor vychází z vlastních zkušeností z Palestiny 30. let, a románový příběh je tak plný poutavých detailů a nadmíru uvěřitelný. Román bez předsudků odhaluje „nový“ život v Palestině nejen jako únik před smrtelným nebezpečím v Evropě, ale zároveň jako únik před realitou. Stejným jazykem líčí válečný konflikt i milostná dobrodružství hlavních hrdinů. Proniká do ideových základů sionistického hnutí a také do lítých diskusí o jeho politickém směřování. Zprostředkován je vhled do vyjednávání mezi britskou správou, arabskými obyvateli, židovskými starousedlíky a sionistickými přistěhovalci. Vývoj jednotlivých postav odráží dynamiku sionistického hnutí včetně radikalizace některých jeho částí. Kniha může být užitečným pramenem pro pochopení některých kořenů arabsko-izraelského konfliktu i silných emocí při nedávném opouštění osad.

Kniha Arthura Koestlera „Příslib a naplnění“ se zaměřuje na historii Palestiny od Balfourovy deklarace v roce 1917, která slibovala Židům národní domovinu, až po období 1948–1949, kdy Izrael obhájil svou existenci ve válce proti Arabům. V první části autor analyzuje složité vztahy mezi britskou mandátní správou, Židy a Araby, přičemž čerpá ze svých letitých zkušeností v Palestině jako levicově orientovaný sionista a novinář. Tato znalost mu umožňuje podrobně zkoumat mentalitu všech tří stran konfliktu. Klíčové je pochopení rozdílu mezi vysoce vzdělanými, levicovými sionisty a tradičními, konzervativními palestinskými Araby, což je zásadní pro analýzu jejich konfliktu. Koestler také rozebírá odlišnosti mezi židovskými starousedlíky a novými imigranty po roce 1918, stejně jako proarabské postoje britských politiků. Ve druhé části autor sdílí své zážitky z Izraele během židovsko-arabské války v červnu 1948, včetně deníkových zápisků. Čtenáři přiblíží, jak se židovské osady bránily arabské přesile a jak Židé museli prokázat odvahu při obraně Jeruzaléma, který byl obležen Arabskou legií.

Druhý díl pamětí Arthura Koestlera navazuje na díl první, nazvaný Šíp do nebe, a zobrazuje především proces, v němž se autor odvrátil od komunismu. Jeho hledání, tápání a pochyby jsou pozoruhodné. Neméně důležité jsou ovšem dějiny, které se před očima tohoto bystrého pozorovatele odehrávaly – a jichž se autor snažil účastnit. Sledoval je v Sovětském svazu začátkem třicátých let pohledem komunisty, pak v západní Evropě pohledem hodně zviklaného komunisty, odsouzence k smrti ve Frankově vězení za španělské občanské války, poté v internaci v okupované Francii a konečně v Anglii, kam se mu nakonec podařilo šťastně uprchnout.

Hardcover. Edited, with an introduction and epilogue by Harold Harris. Related newspaper clippings laid in. Minor shelfwear to the jacket; faint stain on the inside at the lower edge. The inner flaps, pastedowns and endpapers are tanned. One or two creased page corners. All text and images are clear. CM

Popis zážitků z návštěvy vojenského velení v Seville, kde působil Francisco Franco. Koestler tam pronikl v roce 1936 během občanské války, předstírajíc podporu Frankovi a s falešným doporučením z deníku News Chronicle. Dílo bylo napsáno ve Francii a později se stalo součástí knihy Spanish Testament.

This book explores the history of the ancient Khazar Empire, a significant yet often overlooked power in Eastern Europe that converted to Judaism during the Dark Ages. The Khazars, who thrived from the 7th to 11th century, were ultimately destroyed by Genghis Khan's forces, but evidence suggests they migrated to Poland, contributing to the roots of Western Jewry. While the Khazars may seem distant to contemporary readers, their legacy has surprising relevance today. At the time of Charlemagne's reign in the West, the Khazars controlled a vast territory from the Black Sea to the Caspian Sea, playing a crucial role in halting the Muslim advance against Byzantium. This positioned them precariously between the Eastern Roman Empire and the followers of Mohammed. Koestler characterizes the Khazars as the Third World of their era, as they resisted the pressures to convert to Christianity from the West and Islam from the East by choosing Judaism instead. He speculates on the fate of the Khazars and their influence on the racial and social heritage of modern Jewry, presenting detailed research that challenges conventional understandings of anti-Semitism.