Elisabeth Badinter je uznávanou autorkou troch kľúčových diel o feminizme, ktoré skúmajú jeho vývoj a dopady. Jej filozofické spisy sa zaoberajú základnými spoločenskými konštrukciami a ich vplyvom na identitu a úlohy mužov aj žien. Badinter často polemizuje so zaužívanými názormi a ponúka hlboký vhľad do toho, ako moderná spoločnosť formuje naše vnímanie pohlavia a rodičovstva. Jej diela podnecujú k zamysleniu nad podstatou rodových úloh a nad neustálym bojom za rovnosť.
E. Badinter mapuje vývoj přirozeného mateřského instinktu. na dějinách Francie ukazuje proměny vztahů mezi matkou a dítětem. Francouzská badatelka dochází k závěru, že mateřský cit není přirozený, ale individuální a nahodilý jako každý jiný cit. Kniha se skládá ze 3 hlavních částí I. Absencia lásky; II. Nová hodnota: materská láska; III. Nútená láska.
Francúzska filozofka a sociologička v tejto knihe skúma mimoriadne aktuálnu otázku: Ako sa rodí mužská identita, ako sa predstavy o tomto procese menia v kultúrach aj v čase. Dnes, keď zo scény odchádza postava patriarchu, si muži musia prehodnotiť svoju úlohu otca a na ňu nadväzujúcu predstavu o mužnosti. Pokým ženy budú rodiť mužov a XY sa bude vyvíjať v lone XX, muž bude vždy vyrastať i niečo dlhšie a ťažšie ako žena. Presvedčíme sa o tom, ak si v mysli postavíme opačnú hypotézu: ako by vyzeral ženský osud, keby ženy pochádzali z mužského lona? Keď si muži uvedomili túto prirodzenú nevýhodu, vymysleli si odvážne poňatý kultúrny liek: patriarchát. Dnes, keď sa ukazuje, že nastal čas rozlúčky s patriarchom, musia prehodnotiť úlohu otca a na ňu nadväzujúcu mužnosť. Ženy sa so zatajeným dychom a nehou prizerajú tejto premene …
" Starostlivá, přesto velmi přísná a tvrdě upřímná matka" Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí. Čtenáři se dozví, jaké pokyny Marie Terezie udílela vychovatelům, jak prožívala nemoci svých dětí i které ze svých potomků upřednostňovala s ohledem na zájmy monarchie.
Kniha se zabývá feministickým hnutím, proměnami společesnkého postavení a údělu žen Kniha francouzské socioložky Elisabeth Badinterové hledá odpověď na otázku, jakého reálného pokroku se v posledních patnácti letech dosáhlo v sociálním a společenském postavení ženy ve společnosti. Autorka poukazuje na to, že úděl žen se, i přes zdánlivý pokrok, příliš nezlepšil. Důsledně pak rozlišuje mezi zápasem za práva žen, a krajními postoji některých představitelek tzv. feministického diskurzu. Badinterová tvrdí, že feminismus posedlý ustavičným vymezováním vůči mužskému pohlaví a problémem identity zanedbává skutečné sociální a lidské problémy žen.
Mezinárodní bestseller je obžalobou myšlenkového proudu, který pod rouškou přirozenosti a morálky ženám znemožňuje plně rozvinout jejich potenciál. Přední francouzská filozofka a historička, která již desítky bojuje za rovnoprávnost žen, tematizuje krizi identity při přerodu ženy v matku. V knize se zastává nedokonalých matek s poukazem na skutečnost, že současné pojetí intenzivního mateřství podkopává již vydobyté postavení žen.
In this provocative new book, France's leading feminist theorist launches a broadside against the way in which feminism has evolved since the 1990s.
Après L'Amour en plus, histoire de l'amour maternel, Elisabeth Badinter aborde le problème de l'ambition féminine à travers le destin de deux grandes dames du XVIIIe siècle. Madame du Châtelet, qui fut la compagne de Voltaire, traduisit le grand œuvre de Newton et fut l'égale des savants de ce temps. Madame d'Epinay, amie de Grimm, imagina une nouvelle pédagogie, critique de Rousseau, et traça le destin des futures mères. Ces deux ambitieuses, au sens le plus noble du terme, refusaient d'accepter les limites que la société leur assignait. Elles voulurent se donner toutes les chances dont elles se sentaient capables, en dépit de leur sexe. Madame du Châtelet incarne l'ambition personnelle, Madame d'Epinay, l'ambition maternelle, deux figures entre lesquelles se partage la vie des femmes. Emilie, Emilie, un livre passionnant qui nous conduit au cœur du XVIIIe siècle sans perdre de vue le présent actuel.
Die Beziehung zwischen Mann und Frau erfuhr in den letzten drei Jahrzehnten einen geradezu revolutionären Wandel. Von unseren Wurzeln, die noch zur alten Welt gehören, getrennt, werden wir von dem ungeheuren Kulturwechsel, den wir selbst angestoßen haben, erfasst. Er löst widersprüchliche Empfindungen aus, die uns oft unbehaglich sind. Er geht uns zu schnell und gleichzeitig zu langsam; wir möchten mit der alten Kultur brechen und fürchten doch die neue; schließlich wissen wir nicht mehr, wer wir sind, und wir erkennen nicht deutlich, wer wir sein wollen.
L'amour maternel est-il un instinct qui procéderait d'une " nature féminine ", ou bien relève-t-il largement d'un comportement social, variable selon les époques et les mœurs ? Tel est l'enjeu du débat qu'étudie Elisabeth Badinter, au fil d'une très précise enquête historique menée avec lucidité mais non sans passion. L'amour en plus, un livre passionnant, dérangeant.
Die französische Philosophin Elisabeth Badinter über die Kaiserin Maria Theresia – eine moderne Mutter im 18. Jahrhundert 1740 übernimmt Maria Theresia mit nur 23 Jahren die Regierungsgeschäfte der Habsburgermonarchie. Sie erweist sich nicht nur als geschickte und arbeitsame Herrscherin, sondern ist ihren sechzehn Kindern (drei sterben frühzeitig) eine ausgesprochen fürsorgliche Mutter. Das Buch über die Mutterliebe der Philosophin und Historikerin Elisabeth Badinter ist ein Klassiker der feministischen Literatur. In ihrem neuen Buch führt sie uns eindringlich vor Augen, wie modern Maria Theresias Verständnis von Mutterschaft war. Individuell auf Kinder einzugehen war im 18. Jahrhundert keinesfalls selbstverständlich – schon gar nicht bei Hofe. Eine Mutter zwischen Job und Staatsräson und der Entwicklung und dem Wohlergehen ihrer Kinder.
