Daria Ullrichová Poradie kníh (chronologicky)

Zjednodušené, dvojjazyčné (anglicko-slovenské) vydanie známej Shakespearovej hry určené pre deti, ktoré vyšlo ako príloha slovenského bulvárneho denníku.

Alegorická divadelní hra Ze života hmyzu patří již téměř sto let ke klasikám českých divadelních jevišť. Toto nadčasové komediální drama bratří Čapků ve třech dějstvích popisuje lidské vlastnosti (převážně záporné), demonstrované na postavách z hmyzí třídy. Všechny obrazy hry spojuje jistý Tulák, lidský protagonista, který se na začátku rozčiluje, že lidi uráží oslovení „člověče“, přestože ničím jiným nejsou. Následně se rozhodne, že se k nim tedy bude stavět jako ke hmyzu, což nastavuje optiku celého zbytku představení. Scénář z roku 1922 se dodnes pravidelně objevuje na seznamech povinné i maturitní četby a neměl by tedy chybět v knihovně žádného českého čtenáře.

Alois Jirásek, Otec : [drama o třech jednáních : premiéra 21. června 2007 v Národním divadle]. Martin Františák, Doma : [premiéra 21. června 2007 v Národním divadle. Příběh „ztraceného syna“, vracejícího se do rodného kraje na pohřeb matky. Děj je zasazen do času ničivé povodně. Hra byla poprvé inscenována na profesionálním jevišti v Národním divadle v Praze společně se hrou Aloise Jiráska Otec, obě hry se totiž dotýkají obdobných témat, vyrůstají z dramatičnosti vztahu k rodovému dědictví, „ke gruntu“. Grunt znamená nejen hmotný majetek, ale i podstatu, základ, kořeny. Jiráskova hra reflektuje minulost, která v nás přetrvává. Františákova hra zobrazuje autentickou současnost, ptá se po minulosti, hledá kořeny domova. Hra vznikala z pudu sebezáchovy. Z horské samoty mě nutnost po třech syrových letech odstěhovala do města. Opustil jsem tehdy několik hlubokých přátelství z horských samot a ztrácel se ve městě a bludech. Pocit viny, že jsem cosi zradil a ztratil, k čemusi nutil. Nějak na to všechno odpovědět a neztratit stopu. Nedá se hovořit o prvotním nápadu, ani o nějakém vanutí ducha. Spíše to byly údery sekery v modré noci bez měsíce a beze hvězd. Někdo někde zpíval, někdo klečel za stodolou, něco ulomilo pět latí v plotě…

Programová brožura k inscenaci Strakonický dudák aneb Hody divých žen. Jedna z nejznámějších her Josefa Kajetána Tyla je pohádkovou báchorkou pro děti i dospělé. V půvabné pohádce se prolínají reálné typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil.

Tato básnická a dramatická hra na téma kolektivizace vesnice, která ohrožuje existenci starých hodnot života na venkově, popisuje těžký boj posledního soukromého rolníka, patří mezi významná díla české dramatiky minulého století, divadla ji s úspěchem uvádějí i dnes.

Dom Juan alebo Kamenný host je komédia Molièra v piatich aktách a v próze. Dom Juan, mladý šľachtic, hromadí milostné dobyvačnosti, zvádzajúc nielen mladé šľachtičny, ale aj slúžky. Zaujíma ho iba dobytie a opúšťa mladé ženy hneď, ako ich zvádza. "Hypokritizmus je módny vice a všetky módne vice sa považujú za cnosti": takto sa Dom Juan ospravedlňuje svojmu sluhovi Sganarellovi, ktorý je pobúrený, že jeho pán klame všetkých okolo seba, od najnaivnejších žien, ktoré bez hanby zvádza, po najváženejších mužov, ktorých vedie za nos bez zaváhania. Dom Juan má len jednu ambíciu: užívať si všetky pôžitky, bez toho, aby sa poddal sirénam morálky. Potrebuje všetky rozkoše a získava ich ľahko manipulovaním svojich obetí klamlivými slovami. Iba smrť by ho mohla zastaviť: nie je to práve ona, ktorá prichádza po neho, keď sa socha veliteľa oživí pred jeho očami? Dom Juan, známy zhýralec alebo poučený epikurejec, vyvolal všetky debaty, polemiky a analýzy, a opäť je to Molière, ktorého tlieskajú, pretože nemá obdobu v odhaľovaní a posmechu, napoly horkého, napoly posmešného, neduhom spoločnosti.

Pohled na život ortodoxních žen prostřednictvím nejintimnějšího rituálu - mikve. Smyslem rituálu je očistit ženy od "nečisté krve" tak, aby byly znovu tělesně připraveny pro své muže.

My conscience hath a thousand several tongues, And every tongue brings in a several tale, And every tale condemns me for a villain. Veď svedomie má tisíc jazykov, a každý z nich svoj príbeh rozpráva a v každom z nich hrám rolu podliaka. Tragédia Richard III. patrí medzi najznámejšie Shakespearove historické hry, za čo azda vďačí dokonale zápornému podaniu historickej postavy Richarda III. aj pôsobivému vykresleniu mechanizmov moci. Shakespeare Richarda III. nezobrazuje verne a zrejme z politických dôvodov v ňom sústreďuje všetko zlo a zášť, akých je schopná ľudská bytosť. V jeho podaní je Richard III. prefíkaný politik, čo baží po moci a uznaní a pri ceste za svojím snom sa neštíti klamať, intrigovať ani vraždiť. Čitatelia a diváci s bázňou i odporom sledujú, ako spriada plány a manipuluje svojím okolím, až do momentu, keď ho dobehne vlastné svedomie a on odrazu čelí démonom výčitiek a duchom tých, voči ktorým sa tak kruto previnil.

Obľúbená romantická dráma nekonečnej hĺbky a popularity. Kožená väzba. Originálna ručná umelecká knihárska práca.