Daria Ullrichová Poradie kníh (chronologicky)

Zjednodušené, dvojjazyčné (anglicko-slovenské) vydanie známej Shakespearovej hry určené pre deti, ktoré vyšlo ako príloha slovenského bulvárneho denníku.

Komedie o třech aktech s předehrou a epilogem.

Alois Jirásek, Otec : [drama o třech jednáních : premiéra 21. června 2007 v Národním divadle]. Martin Františák, Doma : [premiéra 21. června 2007 v Národním divadle. Příběh „ztraceného syna“, vracejícího se do rodného kraje na pohřeb matky. Děj je zasazen do času ničivé povodně. Hra byla poprvé inscenována na profesionálním jevišti v Národním divadle v Praze společně se hrou Aloise Jiráska Otec, obě hry se totiž dotýkají obdobných témat, vyrůstají z dramatičnosti vztahu k rodovému dědictví, „ke gruntu“. Grunt znamená nejen hmotný majetek, ale i podstatu, základ, kořeny. Jiráskova hra reflektuje minulost, která v nás přetrvává. Františákova hra zobrazuje autentickou současnost, ptá se po minulosti, hledá kořeny domova. Hra vznikala z pudu sebezáchovy. Z horské samoty mě nutnost po třech syrových letech odstěhovala do města. Opustil jsem tehdy několik hlubokých přátelství z horských samot a ztrácel se ve městě a bludech. Pocit viny, že jsem cosi zradil a ztratil, k čemusi nutil. Nějak na to všechno odpovědět a neztratit stopu. Nedá se hovořit o prvotním nápadu, ani o nějakém vanutí ducha. Spíše to byly údery sekery v modré noci bez měsíce a beze hvězd. Někdo někde zpíval, někdo klečel za stodolou, něco ulomilo pět latí v plotě…

Programová brožura k inscenaci Strakonický dudák aneb Hody divých žen. Jedna z nejznámějších her Josefa Kajetána Tyla je pohádkovou báchorkou pro děti i dospělé. V půvabné pohádce se prolínají reálné typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil.

Tato básnická a dramatická hra na téma kolektivizace vesnice, která ohrožuje existenci starých hodnot života na venkově, popisuje těžký boj posledního soukromého rolníka, patří mezi významná díla české dramatiky minulého století, divadla ji s úspěchem uvádějí i dnes.

Dom Juan alebo Kamenný host je komédia Molièra v piatich aktách a v próze. Dom Juan, mladý šľachtic, hromadí milostné dobyvačnosti, zvádzajúc nielen mladé šľachtičny, ale aj slúžky. Zaujíma ho iba dobytie a opúšťa mladé ženy hneď, ako ich zvádza. "Hypokritizmus je módny vice a všetky módne vice sa považujú za cnosti": takto sa Dom Juan ospravedlňuje svojmu sluhovi Sganarellovi, ktorý je pobúrený, že jeho pán klame všetkých okolo seba, od najnaivnejších žien, ktoré bez hanby zvádza, po najváženejších mužov, ktorých vedie za nos bez zaváhania. Dom Juan má len jednu ambíciu: užívať si všetky pôžitky, bez toho, aby sa poddal sirénam morálky. Potrebuje všetky rozkoše a získava ich ľahko manipulovaním svojich obetí klamlivými slovami. Iba smrť by ho mohla zastaviť: nie je to práve ona, ktorá prichádza po neho, keď sa socha veliteľa oživí pred jeho očami? Dom Juan, známy zhýralec alebo poučený epikurejec, vyvolal všetky debaty, polemiky a analýzy, a opäť je to Molière, ktorého tlieskajú, pretože nemá obdobu v odhaľovaní a posmechu, napoly horkého, napoly posmešného, neduhom spoločnosti.

Pohled na život ortodoxních žen prostřednictvím nejintimnějšího rituálu - mikve. Smyslem rituálu je očistit ženy od "nečisté krve" tak, aby byly znovu tělesně připraveny pro své muže.

My conscience hath a thousand several tongues, And every tongue brings in a several tale, And every tale condemns me for a villain. Veď svedomie má tisíc jazykov, a každý z nich svoj príbeh rozpráva a v každom z nich hrám rolu podliaka. Tragédia Richard III. patrí medzi najznámejšie Shakespearove historické hry, za čo azda vďačí dokonale zápornému podaniu historickej postavy Richarda III. aj pôsobivému vykresleniu mechanizmov moci. Shakespeare Richarda III. nezobrazuje verne a zrejme z politických dôvodov v ňom sústreďuje všetko zlo a zášť, akých je schopná ľudská bytosť. V jeho podaní je Richard III. prefíkaný politik, čo baží po moci a uznaní a pri ceste za svojím snom sa neštíti klamať, intrigovať ani vraždiť. Čitatelia a diváci s bázňou i odporom sledujú, ako spriada plány a manipuluje svojím okolím, až do momentu, keď ho dobehne vlastné svedomie a on odrazu čelí démonom výčitiek a duchom tých, voči ktorým sa tak kruto previnil.

Sedemdesiat rokov ubehlo od svetovej premiéry hrdinskej veršovanej drámy Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu a za tie roky prešla víťazne divadelnými scénami celého sveta. Boli o nej veľké polemiky, ale dodnes si udržala svoju sviežosť, básnickú pôsobivosť, lyrickú nežnosť a dodnes si milencivyznávajú lásku slovami, čo Christianovi šepká Cyrano, aby nimi prejavil svoje city Roxane. Dodnes je Cyrano romantickým hrdinom divadla a túžbou veľkých hercov zahrať si ho a dať mu svojský punc. Stále ešte napĺňa táto hra divadlá, stále si ju čitatelia radi prečítajú, zasnívajú sa nad ľúbostnými vzťahmi, usmejú sa nad Cyranovými žartami a fígľami a poplačú si s Roxanou nad smrťou Christiana a nad tragickým skonom Cyrana. Je to hra večne mladá, ako je stále mladý divák, čo si ju číta, alebo chodí na ňu do divadla. A preto ju nanovo vydávame aj po slovensky pre nových čitateľov, pre nových milovníkov krásneho verša, ľúbostnej lyriky a romantického rojčenia — pre novú mladosť, ktorá z tejto hry vždy vyžaruje.