Čtvrtý , poslední díl publikace popisujícího skály a lomy ve zbylých oblastech Chřibů , které ještě nenavštívili. Osvětimanskem, Ježovskem, Medlovskem, Skalskem , Stříbrnickem provede autor , který přidává i dosud nenavštívené skály na Břestecku, Střílecku, Lískovecku a Roštínsku.
Jedná se o již třetí díl knihy o chřibských skalách z ediční řady Chřiby záhadné a mytické, který aktuálně napsal Bořek Žižlavský. Mapuje skály, skaliska a lomy na Jestřabicku, Bohuslavicku, Čeložnicku, Moravansku a Vřesovicku a stejně jako v předchozích dvou dílech nechybí spousta příběhů a vyprávění pojících se k danýmskalám. Rovněž u nich nechybí jejich GPS souřadnice.
15. díl řady Chřiby záhadné a mytické, který podrobně mapuje další skály, lomy a významné kameny v chřibského pohoří. Publikace bohatě doplněná barevnými fotografiemi autorů i černobílými archivními, a dále verši Ester Vratislavské obsahuje stati o skalách a lomech v oblastech Zdounecka, Roštínska, Cetechovicka, Střílecka, Stupavska, Koryčanska a Lískovecka. Všechny skály, skaliska a lomy jsou doplněny jejich GPS souřadnicemi.
14. díl řady Chřiby záhadné a mytické podrobně mapuje skály, lomy a významné kameny v severní polovině chřibského pohoří. V publikaci autorské trojice Jiří Blaha, Jaroslav Hrabec a Bořek Žižlavský, čtenář nalezne příběhy vztahující se jak k jednotlivým skalám a lomům, tak i k lidem, kteří s kameny pracovali, dozví se o některých geologických zajímavostech a chybět nebudou ani pověsti z dávných časů. Vše je opět psáno velmi čtivou a poutavou formou, tak jak je u této řady již pravidlem.
Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, a pojďme být prvními, kdo prozkoumá kraj Slovácka podél Moravy. Pod hladinou řeky zahlédneme zbytky kostela na spytihněvském hradišti, pohlceného řekou před staletími. V blízkosti Jarošova nás dým vystupující z vegetace zavede k vesnici pravěkých lovců mamutů. Odtud poplujeme k valům Veligradu-Starého Města, kde archeologové objevili nádherné zlaté a stříbrné šperky. Cesta od vodní pevnosti (Uherské) Hradiště k Ostrohu a Veselí nad Moravou však nebude bezpečná, neboť před divokými Bočkajovci, kurucími a osmanskými Turky na rychlých koních není úniku. Osudovým se může stát i vlakové kupé, pokud v něm narazíme na proslulého lupiče a vraha Leciána. Raději se přidáme k vojvodovi Janu Klimešovi a Jaroslavu Haškovi, kteří se vydávají na balkánské dobrodružství. Možná prožijeme velkou lásku, šťastnější než láska Mánesova modelu Verunky Čudové k hraběti z bílovického zámku, nebo „galánečky z Ježova“, do níž se zamiloval spisovatel Vojtěch Rozner. Po překonání Moravské Sahary si v Kyjově připijeme s poštovním úředníkem Petrem Bezručem, který si poznamená, že „vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude!“ To platí nejen o Kyjově, ale i o celém slováckém Dolňácku.
Kniha Muž, který viděl démona vypráví příběhy lidí, kteří se setkali s tajemnými, často obtížně vysvětlitelnými jevy. Zavítáme s nimi na místa, kde působí temné síly, zjevují se přízraky, lidově řečeno straší. Navštívíme zámek v Březolupech, majestátní hrad Buchlov nebo sousední pohřební kapli Barborka na vrchu Modla. Přiblížíme si také osudy jedinců, kteří zasvětili svůj život objasňování dávných historických záhad. Budeme spolu s nimi pátrat po hrobě praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje, ale i tajemné minulosti zvonu z Nivnice. Vydejte se spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským po stopách dosud nevysvětlených záhad. Věřte, že to bude stát za to!
Studánky vyprávějí příběhy
Průvodce po místech, kterých se ve druhé polovině třicátých let 20. století dotkla stavba dálnice, spojující Prahu s Podkarpatskou Rusí. Dálnice nebyla nikdy dokončena a pozůstatky této monstrózní stavby pomalu pohlcuje příroda Chřibů.
Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.
POkračování svazku Chřiby záhadné a mytické svazek č. 9
Studánky ve Chřibech. Pokračování svazku Chřiby záhadné a mytické, svazek 8.
Publikace, která vyšla jako 7. svazek populární edice Chřiby záhadné a mytické, líčí příběh stupavských kamenů jako vyústění romantických teorií o velkomoravském Velehradě na vrcholcích Chřibů, vytvořených generací nadšenců v průběhu 19. století, zejména kněžími, jako byli P. Vavřinec Jugan, P. Vavřinec Sigmund anebo P. František Přikryl, kteří se pokoušeli archeologicky prokázat skutečné kořeny v kraji podnes živé cyrilometodějské tradice. Zaznamenány však jsou i hypotézy vyslovené dalšími laickými badateli (kupř. Jaroslav Zástěra, Bořivoj Minář, Jan Galatík, Pavel Zíbal) i profesionálními archeology (kupř. Vilém Hrubý, Zdeněk Klanica, Luděk Galuška). Autoři, oba z městečka na úpatí Chřibů, v knížce uveřejňují nejen již známá fakta, ale také celou řadu dosud nepublikovaných svědectví, která povyšují historický otazník na rozkošatělý příběh neutuchající lidské touhy přibližovat se pravdě. V tomto případě jde o příběh spletitý, ale o to víc vzrušující a dramatický.
Šestý svazek oblíbené edice obsahuje výběr statí členů Expedice Chřiby, kteří se vydali hradskými cestami po badatelských stopách amatérského archeologa, kněze Františka Přikryla. Jiří Jilík a Bořek Žižlavský se vydávají po stopách ThDr. Fr. Přikryla (1857-1939), romantického cyrilometodějského badatele, který zasvětil celý svůj život vyhledávání památek na působení věrozvěstů na Moravě. Právě v Chřibech objevil a prozkoumal desítky dnes již zapomenutých hradisek, mohylových polí, studánek, kamenných křížů a dalších památek, které jsou historickou pamětí krajiny, byť ne všechny jsou velkomoravské. Kniha je již 6. svazkem edice věnované památným místům pohoří v oblasti jihovýchodní Moravy.
Svoji knižní podobu získal seriál „Za dávnými příběhy hor“, který vycházel ve Slováckém deníku v roce 2008 a v němž se expedice Chřiby vydávala do míst zaznamenaných v pověstech sběratele Julia Skřítka ze Střílek. Kniha s název „Z Bunče na Kamínku za příběhy Chřibů“ obsahuje i dvě studie o historii významných chřibských lokalit, dnes rekreačních středisek, z pera zlínského historika Marcela Sladkowskeho a množství černobílých i barevných fotografií Bořka Žižlavského.
Historie hradu Buchlova a jeho nejbližšího okolí je bohatá a tak trochu i tajemná. Prostřednictvím této publikace se čtenář vydává po jejích stopách. Kniha o Buchlově vychází ve svém druhém vydání v poněkud upravené a o některé nové poznatky doplněné formě. Svým provedením (formátem, vnitřní úpravou a obálkou) je zařazena do již zavedené řady publikací Chřibů záhadných a mytických.
20. 5. 1805 - 20. 5. 2005
Pojednání o památné hoře v Chřibech. Autoři publikace Michal Baščan a Bořek Žižlavský. Autorská spoluúčast J. Jilíka - kapitola Pověsti z hory sv. Klimenta.
Závěrečný svazek svérázného místopisu a zároveň průvodce pohořím Chřiby, jehož záhady zkoumají členové amatérské expedice. Jako základnu pro své cesty opět zvolili Buchlovice a odtud znovu vyrážejí do krajiny, která jim učarovala. Některá místa byla už popsána v předchozích svazcích, ale v jiných souvislostech; cílem výpravy ale je, stejně jako dříve, vypátrat a blíže poznat místa tajemná a záhadná a některé přírodní zvláštnosti. Text doprovázejí fotografie i několik plánků; historická fakta o jednotlivých místech doplňují krajové pověsti.
Čtvrtý díl svérázného místopisu a zároveň průvodce pohořím Chřiby, jehož záhady a tajemná místa popisují členové amatérské expedice. Autoři se věnují zvláštnostem a málo známým místům této středomoravské oblasti západně od Uherského Hradiště. Sledují zejména místní pověsti, ale i skutečné historické události a zaznamenávají i podrobnosti o lidových či sakrálních stavbách a jejich osudech. Všímají si přírody a jejích zvláštností, lidových zvyků, stop po zaniklých obcích i osamělých lidských sídlech a zabývají se i osobnostmi, které Chřiby prozkoumávaly a zasloužily se o tento obecně málo známý a opomíjený kraj. - Knihu doprovázejí velice kvalitní fotografie, z nichž některé (zejména starší) mají i dokumentární hodnotu.
Knižní vydání původních textů a fotografií expedice Chřiby vycházelo postupně v pěti svazcích v letech 2003–2005. Autorský kolektiv vytvořili Michal Baščan, Pavel Bezděčka, Jiří Jilík a Bořek Žižlavský. Fotografie Bořek Žižlavský.
Sbírka pověstí o významném moravském hradu (Buchlově) s krátkým přehledem jeho dějin a souborem erbů původních majitelů. Obsahuje pověsti: Královna Fritigilda Rusalka hradní studny Rytíři Sionu Hildegarda Černá paní buchlovská Čertovo sedlo pod Buchlovem Musikus Arkleb Trnavský z Boskovic Pověst o portrétu mnicha v "pokoji strašidel" Pověst o Peterswaldském pávu První pověst o "Lípě neviny" Druhá pověst o "Lípě neviny" Sen květnové noci
