Alexandr Isajevič Solženicyn Poradie kníh (chronologicky)

Solzhenitsyn's magnum opus delves into the Russian Revolution through a meticulously researched historical novel enriched with contemporary newspaper headlines, street action fragments, and cinematic screenplay elements. The narrative unfolds in three key nodes: August 1914 and November 1916, which explore Russia's crises, revolutionary terrorism, and the missed opportunities of Pyotr Stolypin's reforms, culminating in the disillusionment of patriotism as World War I ravages the nation. The third node, March 1917, captures the essence of the Russian Revolution, detailing the collapse of the Imperial government amid mob violence and the opposition's inability to steer events. Set from March 8-12, the first book introduces over fifty characters during the tumultuous days when the Russian Empire begins to disintegrate. Bread riots in Petrograd escalate unchecked, leading to police casualties and army mutinies. The horrified anti-Tsarist bourgeoisie rush to claim provisional power, while socialists establish a Soviet to challenge their authority. Meanwhile, Emperor Nikolai II is away at military headquarters, leaving his wife, Aleksandra, isolated with their sick children. The stability of the Russian state hangs in the balance, drawing comparisons to Tolstoy's War and Peace, as both works aim to narrate an era's story with universal significance.

The book commemorates the centenary of the Russian Revolution through Aleksandr Solzhenitsyn's epic narrative. It is part of "The Red Wheel" series and delves into the events of March 1917, offering a profound exploration of the historical and social upheavals during this pivotal time in Russian history. Solzhenitsyn's insights provide a deep understanding of the revolution's impact, reflecting on the complexities of human experience amid turmoil.

Solschenizyn beschloss als GULAG-Häftling, die Ereignisse und das Leben der Gefangenen sowie ihrer Bewacher im Straflager-Archipel zu dokumentieren. Der vorliegende Band ist die autorisierte gekürzte Fassung seines dreibändigen Gesamtwerks, dessen erste westliche Übersetzung 1974 erschien.

Po více než třiceti letech od prvních Solženicynových próz jako Jeden den Ivana Děnisoviče či Matrjonina chalupa se po rozsáhlých projektech (Souostroví Gulag a Rudé kolo) jeden z největších ruských spisovatelů vrátil ke komorní literární formě. Vznikl tak soubor „povídek o dvou částech“, nazvaný Meruňková zavařenina. Jejich děj pokrývá téměř celé dvacáté století a zabývá se jak boji občanské či Velké vlastenecké války, tak kupříkladu i rozporuplným poválečným osudem maršála Žukova.

Александр Солженицын - выдающийся русский писатель XX века, классик отечественной литературы, лауреат Нобелевской премии ("За нравственную силу, с которой он продолжил традиции великой русской литературы", 1970). В настоящем издании представлен "Архипелаг ГУЛАГ" - всемирно известная документально-художественная эпопея о репрессиях в годы Советской власти. "...Книга - о крови, о поте, о слезах, о страданиях, о безнадежности, а ее закрываешь с ощущением силы и света. Она показывает: человек во всех обстоятельствах может остаться человеком. Дает ощущение, что наш народ не кончился, мы прошли нижнюю точку, мы прошли катарсис. Исправлять жизнь будет трудно, но возможно" (Н.Д.Солженицына).

В издании представлен "Архипелаг ГУЛАГ" - всемирно известная документально-художественная эпопея о репрессиях в годы Советской власти

Russian language. Книга на русском языке. Архипелаг ГУЛАГ (комплект из 3 книг) Серия: Азбука-классика Издательство: Азбука СПб Год издания: 2011 Кол-во страниц: 640 ISBN: 9785389023543 Формат: 18 x 11.5 x 2.5 Тип обложки: Мягкая глянцевая Редактор: Солженицына Н. Д. Возрастные ограничения : 18+ Документальная художественная эпопея А. И. Солженицына "Архипелаг ГУЛАГ" произвела переворот в сознании миллионов читателей во всем мире. Это история репрессий, лагерей и тюрем в Советском Союзе (их жертвой был и сам автор). Александр Солженицын .Архипелаг ГУЛАГ, 1918-1956 : опыт художественного исследования : в трех книгах.

Quando, nel 1962, apparve sulla rivista "Novyi Mir" questo romanzo, tra i più noti e discussi di Solzenicyn, fu chiaro che qualcosa di completamente nuovo stava accadendo nella letteratura sovietica: per la prima volta, infatti, si osava descrivere la realtà dei campi di concentramento stalinisti, sebbene, come ebbe a dire Tvardòvskij, il racconto evitasse volutamente "di porre in risalto quelle aperte violazioni alla legalità sovietica che si esprimono in orrende crudeltà e arbitrii". Con questa narrazione piana, precisa, puntigliosa, priva di astio di "una delle giornate più ordinarie della vita del campo, dalla sveglia alla ritirata", Solzenicyn ci ha consegnato il racconto di un incubo che ha assunto il valore storico e letterario di una liberazione. E accanto al dubbio, al sospetto, alla tensione diffusa che avevano avvelenato la vita dei sovietici negli anni Trenta, ci sono qui il paesaggio, la lingua e l'anima della Russia che pervadono la ricerca espressiva del grande scrittore.

Alexander Solschenizyn thematisiert die Tapferkeit der Soldaten und das Leid der Zivilbevölkerung während der Verteidigung bei Kursk 1943 und dem Vorstoß nach Ostpreußen 1945. Diese Erfahrungen führten zu seiner Verhaftung und dem Schicksal im stalinistischen Gulag.

От неизлечимой болезни умирают люди - и гибнет страна. Исцеление может прийти только чудом. Быть может, если не люди, то хотя бы страна сумеет исцелиться от смертельного недуга страха?

Содерж.: рассказы: Один день Ивана Денисовича ; Матренин двор ; Правая кисть ; Случай на станции Кочетовка ; Захар-Калита ; Настенька ; Абрикосовое варенье ; Все равно ; На изломах ; крохотки ; публицистика

Describes individual escapes and attempted escapes from Stalin's camps.

»In Amerika war ich nicht in der wahren Freiheit, sondern befand mich wieder in einem Käfig. Meine Freiheit war, dass ich nicht durchsucht wurde und über alles schreiben konnte. … Unsicher war mein Stand. Vielleicht würde ich noch lange, sogar bis zu meinem Tod, nicht wieder russischen Boden betreten können – den amerikanischen aber konnte ich nicht als den meinen empfinden. Ohne feste Erde unter den Füßen, ohne sichtbare Verbündete. Zwischen zwei Weltmächten, im Mühlwerk.« Im amerikanischen Exil fand Literaturnobelpreisträger Alexander Solschenizyn keine neue Heimat. Doch sein Kampf gegen die Lüge zeigte Wirkung. Nach dem Ende des Kommunismus, an dem er als moralische Autorität und Sprecher der politisch Verfolgten maßgeblichen Anteil hatte, kehrte er triumphal nach Russland zurück.

Podtitul: Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1917-1995 Vzájemné soužití Rusů a Židů. Alexandr Solženicyn se ve své knize soustřeďuje na rusko-židovské vztahy. Největší důraz klade na soužití obou národů ve dvacátém století, tak významném a katastrofickém pro život obou národů. Zkoumá látku z hlediska historických, politických, praktických a kulturních vztahů a snaží se rozptýlit mylná nepochopení a falešná obvinění.

Сборник ''Военное'' составили повести и рассказы А.И. Солженицына разных лет, дополненные его телевизионным выступлением ''К 50-летию Победы в советско-германской войне'', где затрагиваются многие вопросы современной жизни в свете опыта Великой Отечественной. Содержание: Любить революцию; Случай на станции Кочетовка; Все равно; Желябугские выселки; Адлиг Швенкиттен; Старое ведро; К 50-летию победы. В советско-германской войне; Краткие пояснения.

L'auteur de l'Archipel du Goulag - que l'on découvre ici poète - dispense dans ces brefs poèmes une vraie sagesse et nous donne un accès à la beauté cachée du monde.

Ostpreußen 1945 - Der Nobelpreisträger berichtet über seine Kriegserfahrungen Die Verteidigung der Heimat bei Kursk im Sommer 1943, der Vorstoß nach Ostpreußen im Winter 1945 - Alexander Solschenizyn, im Zweiten Weltkrieg Kommandeur einer Schallmessbatterie, macht die Tapferkeit der Soldaten, die Unfähigkeit der Politchargen, die Not der Zivilbevölkerung zu seinem Thema. Schicksalhafte Ereignisse für Solschenizyn: Noch in Ostpreußen, kurz nach den geschilderten Ereignissen, wurde er verhaftet und in die stalinistische Welt des Massenterrors, in den "Archipel Gulag", verschickt.

En 1943-1945, avant son arrestation et sa condamnation à huit ans de camp, Soljénitsyne est un soldat, responsable d'une batterie de " repérage par le son ". C'est de ses souvenirs de combattant qu'il a tiré ces deux récits, écrits en 1998. Les souffrances et la destinée de l'obscur hameau de Jéliabouga, en Russie centrale, du plus noir de la guerre à ce jour de 1995 où l'auteur y revient, est le sujet du premier récit, marqué par l'émouvante figure d'une jeune fille, Iskiteia. Le deuxième récit rend hommage au courage oublié de deux officiers et de leurs hommes, en Prusse-Orientale, par contraste avec la veulerie et l'irresponsabilité des personnels politiques. L'écrivain s'y met en scène tel qu'il était alors, patriote, amoureux de cette vie militaire, confiant dans la révolution mondiale et plein de compassion pour la détresse des populations civiles.

Po vyhoštění do Německa v r. 1974 se Solženicyn ocitá v džungli neznámé západní společnosti. V pěti črtách se vyrovnává s novou situací: se svou konfrontací s bulvárním tiskem a s agenty z Východu, s problémy kolem překladů svých děl, se stěhováním do Kanady, s rozchodem se dvěma nejbližšími přáteli z ruského disentu. V poslední črtě usvědčuje mj. českého publicistu Tomáše Řezáče, který sepsal a vydal ve spolupráci s KGB 250 stran smyšlených rozhovorů s autorem, aniž se s ním jedinkrát setkal.

Con fidelidad sobrecogedora, alexandr solzhenitsyn describe en archipiélago gulag el régimen de terror que imperaba en los campos de internamiento y de castigo soviéticos durante el pasado siglo xx. Gracias a su obstinación por restituir aquello que la Historia quiso borrar, solzhenitsyn devolvió la palabra a los 227 prisioneros que le brindaron sus testimonios directos y a los millones de personas «a las que les faltó la vida para contar estas cosas», para dejar constancia de uno de los episodios más lúgubres de nuestro tiempo. Escrito entre 1958 y 1967 en la más completa clandestinidad, el primer boceto de la obra fue descubierto por el KGB en septiembre de 1973. En 1974 se publicó en Occidente, como medio de presión desde los países democráticos europeos, y hasta 1990, cuando se publicó parcialmente en la revista «Nóvy Mir», archipiélago gulag estuvo vedado a los lectores rusos. Este segundo volumen recoge tres de las siete partes que componen la obra completa («Campos de trabajo y exterminio», «El alma y el alambre de espino», «El penal»), y en él se describen barbaridades como la construcción del Belomor (el canal que comunica el mar Báltico con el mar Blanco) y las argucias a las que debían recurrir los prisioneros para poder sobrevivir.

«Двести лет вместе (1795—1995)» — литературно-историческое исследование А. И. Солженицына, посвящённое русско-еврейским отношениям в Российской империи и СССР в период между 1795 и 1995 годами. Первая часть охватывает период с 1795 по 1916 год, вторая — с 1917 года до конца XX века.

[Teil 1] Die russisch-jüdische Geschichte 1795-1916. [Teil 2] Die Juden in der Sowjetunion.

Nach mehrjährigem Schweigen meldet sich der inzwischen achtzigjährige Verfasser des "Archipel GULAG" und Literatur-Nobelpreisträger Alexander Solschenizyn wieder zu Wort. Solschenizyn liefert in seinem neuen Buch eine fesselnde, informative und zugleich erschütternde Bestandsaufnahme des postkommunistischen Russland. Mit dem Nimbus eines Propheten, einer literarisch-politischen Ikone, 1994 aus dem amerikanischen Exil in seine Heimat zurückgekehrt, erscheint Solschenizyn heute selbst in Russland vielen als ein Rufer in der Wüste. Dennoch läßt er sich nicht beirren und legt den Finger, wie damals im sowjetischen Russland, auf offene Wunden. Solschenizyn schockiert und will schockieren, nicht nur seine Landsleute, sondern auch den westlichen Leser, will ihn betroffen machen und zugleich sensibilisieren für das Phänomen des heutigen Russland. Man kann dieses Buch auch als das politische Testament Solschenizyns lesen, will man begreifen, was sich nicht ohne zwangsläufige Auswirkung au f den Westen im äußersten Osten Europas und darüber hinaus vollzieht und noch vollziehen kann.

Alexander Solschenizyn knüpft mit diesen beiden Erzählungen wieder an seine literarischen Anfänge an, als er mit »Ein Tag im Leben des Iwan Denissowitsch« seine Meisterschaft fiktionaler Geschichtsschreibung bewies. Auch in diesen neuen Geschichten bleibt er seiner Berufung als Chronist der Sowjetherrschaft treu. Es gelingt ihm, individuelles Leben und historische Wahrheit künstlerisch einzigartig zu verschmelzen und den Leser mit eindrucksvollen Bildern zu fesseln. Und in einer weiteren Hinsicht sind die Erzählungen bemerkenswert: Es sind Solschenizyns erste Texte nach seiner Rückkehr aus dem Exil nach Russland.»Heldenleben« - jetzt wieder bei Piper Edition erhältlich

Dvouvolume 'V kruhu prvním' od Aleksandra Isajeviče Solženicyna se zaměřuje na život a myšlení ruských intelektuálů během období stalinského teroru. První díl představuje postavy, které se ocitají v těžkých situacích, a zkoumá jejich morální dilemata a osobní krize. Hlavními postavami jsou lidé různých profesí a společenského postavení, kteří se snaží vyrovnat s represivním režimem a jeho dopady na jejich životy. Druhý díl pokračuje v analýze psychologických a filozofických aspektů existence v totalitním systému. Solženicyn se zabývá tématy jako je svoboda, odpovědnost a lidská důstojnost. Kniha se vyznačuje realistickým zobrazením každodenního života pod totalitní vládou a klade důraz na hodnotu individuálního myšlení a odporu proti nespravedlnosti. Celkově se jedná o hlubokou reflexi o lidské existenci v těžkých podmínkách, která vyzývá čtenáře k zamyšlení nad morálními otázkami a historickými kontexty. Tato díla přispívají k porozumění nejen ruské kultuře, ale i univerzálním tématům lidského bytí.

Kniha psaná v letech 1955-1967 vyšla v USA a ruském samizdatu poprvé v roce 1968. Děj románu popisuje životní osudy vědců, inženýrů, inteligentů a válečných zajatců uvězněných z politických důvodů v padesátých letech v Sovětském svazu, ve věznici Marfino u Moskvy, kde byl sám autor také skutečně zadržován, a jejichž posláním je bádat a vyvíjet vynálezy ve prospěch zločinného komunistického režimu. Toto vězení s mírnějším způsobem zacházení nazývá autor prvním stupněm pekla - kruhem prvním. Základním průvodním jevem vyprávění jsou debaty lidí, jenž už v životě bez vlastního přičinění přišli úplně o všechno a přesto si zachovali svoji tvář. Řeší se tu otázky lidské hrdosti, věrnosti, ideových postojů, umění, smyslu existence, epikurovi filozofie nebo hledání absolutní duševní rovnováhy tzv. ataraxie.

Jeden z nejvýznamnějších ruských románů století je mnohovrstevným, ostře kritickým vyprávěním o osudech sovětské společnosti do roku 1949.

První slovenské úplné vydání autorova stěžejního díla, odhalujícího a popisujícího poměry v sovětských komunistických koncentračních táborech, které se stalo synonymem politické a lidské obžaloby stalinismu. A. Solženicyn čerpá jak z vlastních zkušeností politického vězně, který prošel hrůzami Gulagu, tak z dobových dokumentů a mnoha autentických svědectví. Osud jednoho vězně, sledovaný a popsaný od zatčení přes vyšetřování, soud a transport do tábora, i další příběhy jednotlivých vězňů vedou pak autora k úvahám o nesmyslné krutost a absurditě sovětského zákonodárství a poměrů ve Stalinově éře. Vychází ve třech svazcích.

Prvý zväzok strhujúceho epického diela, Solženicynova desivá správa o jeho zatknutí a výsluchu, ktorá odhalila svetu obrovskú byrokraciu tajnej polície, ktorá prenasledovala sovietsku spoločnosť.

Prvý zväzok strhujúceho epického diela, Solženicynova mrazivá správa o jeho zatknutí a vypočúvaní, ktorá odhalila svetu rozsiahlu byrokraciu tajnej polície, ktorá prenasledovala sovietsku spoločnosť.

"Ein Tag im Leben des Iwan Denissowitsch" über den Alltag in einem stalinistischen Arbeitslager war das aufsehenerregendste Buch, das nach dem Zweiten Weltkrieg in der Sowjetunion veröffentlicht wurde. Die in seiner Folge entstandenen und in diesem Band neu vorgelegten Erzählungen begründeten den Ruhm des russischen Nobelpreisträgers. Zwischen Alltagssprache und Pathos, lyrischen Elementen und nüchterner Beschreibung gelingt es dem Autor, anhand scheinbar banaler Vorfälle, die großen menschlichen und gesellschaftlichen Probleme seiner Zeit darzustellen. Dieser Band enthält die Erzählungen "Zwischenfall auf dem Bahnhof Kretschetowka", "Matrjonas Hof" und "Zum Nutzen der Sache".

Solschenizyns Roman „Der erste Kreis der Hölle“ (1968) ist eine literarische Auseinandersetzung mit der Stalin-Ära. Ursprünglich gekürzt, erschien 1978 die unzensierte Fassung. Die Handlung spielt Ende 1949 und beleuchtet das Leben in einem sowjetischen Sonderlager sowie die Machenschaften rund um Stalin.

In time for the centenary of the beginning of the Russian Revolution, a new edition of the Russian Nobelist's major work The month of November 1916 in Russia was outwardly quiet—the proverbial calm before the storm—but beneath the placid surface, society seethed fiercely. In Petrograd, as St. Petersburg was then known, luxury-store windows are still brightly lit; the Duma debates the monarchy, the course of war, and clashing paths to reform; the workers in the miserable munitions factories veer toward sedition. At the front, all is stalemate, while in the countryside sullen anxiety among hard-pressed farmers is rapidly replacing patriotism. In Zurich, Lenin, with the smallest of all revolutionary groups, plots his sinister logistical miracle. With masterly and moving empathy, through the eyes of both historical and fictional protagonists, Solzhenitsyn unforgettably transports us to that time and place—the last of pre-Soviet Russia. November 1916 is the second volume in Aleksandr Solzhenitsyn's multipart work, The Red Wheel. This volume concentrates on a historical turning point, or "knot," as the wheel rolls inexorably toward revolution.

Solzhenitsyn short piece on the Perils of misconceptions about Russia for America

Souostroví Gulag je jedním z nejznámějších děl popisujících vězeňský systém Sovětského svazu. Jeho autor Alexandr Solženicyn čerpal ze zkušenosti svého vlastního uvěznění i rozsáhlého výzkumu, stejně tak i z dobových autentických dokumentů. Kniha byla napsána mezi lety 1958 a 1968, na západě publikována v roce 1973, v Sovětském svazu oficiálně vydána v roce 1989. Žánrově pak tato kniha stojí na pomezí románu, literatury faktu a autentického dokumentu. Svůj osobní příběh od zatčení přes vyšetřování, pobyt v tranzitní věznici a pracovním lágru doplňuje autor autentickými příběhy mnoha dalších vězňů a líčením celého systému vězeňského průmyslu, vyšetřovacích metod, soudních praktik, způsobů přepravy vězňů atd.

'Can one part of humanity learn from the bitter experience of another or can it not? Is it possible or impossible to warn someone of danger...to assess soberly the worldwide menace that threatens to swallow the whole world? I was swallowed myself. I have been in the dragon's belly, in its red-hot innards. It was unable to digest me and threw me up. I have come to you as a witness to what it is like there, in the dragon's belly' During 1975 and 1976, Nobel Prize-winner Aleksandr Solzhenitsyn embarked on a series of speeches across America and Britain that would shock and scandalise both countries. His message- the West was veering towards moral and spiritual bankruptcy, and with it the world's one hope against tyranny and totalitarianism. From Solzhenitsyn's warnings about the allure of communism, to his rebuke that the West should not abandon its age-old concepts of 'good' and 'evil', the speeches collected in Warning to the West provide insight into Solzhenitsyn's uncompromising moral vision. Read today, their message remains as powerfully urgent as when Solzhenitsyn first delivered them.

Souostroví Gulag je jedním z nejznámějších děl popisujících vězeňský systém Sovětského svazu. Jeho autor Alexandr Solženicyn čerpal ze zkušenosti svého vlastního uvěznění i rozsáhlého výzkumu, stejně tak i z dobových autentických dokumentů. Kniha byla napsána mezi lety 1958 a 1968, na západě publikována v roce 1973, v Sovětském svazu oficiálně vydána v roce 1989. Žánrově pak tato kniha stojí na pomezí románu, literatury faktu a autentického dokumentu. Svůj osobní příběh od zatčení přes vyšetřování, pobyt v tranzitní věznici a pracovním lágru doplňuje autor autentickými příběhy mnoha dalších vězňů a líčením celého systému vězeňského průmyslu, vyšetřovacích metod, soudních praktik, způsobů přepravy vězňů atd.

Geschrieben im November 1962. Abgedruckt in „Nowy Mir“, 1963, Nr. 1; bereits zuvor, im Dezember 1962, wurde ein Auszug in „Pravda“ veröffentlicht. „Kochetovka“ ist der reale Name des Bahnhofs, an dem 1941 der beschriebene wahre Vorfall stattfand. Bei der Veröffentlichung wurde der Name in „Kretschetowka“ geändert aufgrund der Schärfe des Gegensatzes zwischen „Nowy Mir“ und „Oktober“ (Chefredakteur – Kochetov), obwohl alle anderen geografischen Punkte genau benannt blieben.

Part two of this trilogy, reveals the experience of the hard-labor camps in Soviet Russia.

Alexander Solzhenitsyn and six dissident colleagues who at the time of publication were still living in the USSR — six men totally vulnerable to arrest, imprisonment, or execution by the Soviet authorities — joined in the midseventies to write a book which surely remains the most extraordinary debate of a nation’s future published in modern times. Shattering a half-century of silence, From Under the Rubble constitutes a devastating attack on the Soviet regime, a moral indictment of the liberal West, and a Christian manifesto calling for a new society — one whose dominant values would be spiritual rather than economic. Personally edited by the Nobel Prize-winning author, fired by his own substantial contributions, From Under the Rubble articulates Solzhenitsyn’s most fervent call to action. His daring, and the remarkable courage of his colleagues, is testament to the seriousness of their demand for a revolution in which one does not kill one’s enemies, but in which “one puts oneself in danger for the sake of the nation!” With an introduction by Max Hayward, and translated under the direction of Michael Scammell. The contributors: Alexander Solzhenitsyn, Mikhail Agursky, Evgeny Barabanov, Vadim Borisov, F. Korsakov, A.B., Igor Shafarevich.

Die hier gesammelten drei Reden wurden von Solženicyn im Juni-Juli 1975, an der Schwelle zur Helsinki-Konferenz, während eines Aufenthalts in den Vereinigten Staaten gehalten.

Dej knihy Lenin v Zürichu začína pred vypuknutím prvej svetovej vojny a končí známym transportom cez Nemecko do Ruska v roku 1917. Alexander Solženicyn dlhé roky zbieral materiál nielen na Súostrovie Gulag, ale aj na románový cyklus Červené koleso, plánovaný ako cyklus dvadsiatich kníh, ktorého písaniu sa venoval počas rokov v americkom exile. Hoci v ňom videl svoje životné dielo, zostal nedokončený. Iba prvé dve knihy majú pritom románový charakter, zvyšné publikované časti sú skôr faktografickou kronikou. Autor chcel v každej z častí zachytiť dobové udalosti v tzv. uzloch, ich dej sa vždy koncentroval do niekoľkých kľúčových dní. V roku 1975 Solženicyn vydal časti týkajúce sa Lenina v osobitnej knihe s názvom Lenin v Zürichu. Lenina v nej vykreslil ako človeka posadnutého jedinou myšlienkou, rozpútať svetovú socialistickú revolúciu. Uznáva len vlastné názory, rozkolu vo svojej strane dáva prednosť pred kompromismi, a to aj za cenu vlastnej izolácie. Nepozná priateľstvo, s ľuďmi sa spája, len ak ich môže využiť pre svoju vec. Ak pre neho v danú chvíľu nie sú užitoční, odvrhne ich. Medzi využívaných priateľov patrí aj jeho milenka Inessa Armandová, na ktorej mu však prekáža príliš nezávislý spôsob myslenia, prednosť dáva Nadežde Krupskej, ktorá je poddajná a oddane sa o neho stará.

This writing is a personal narrative of Solzhenitssyn's ten-year war to outwit Russia's rulers and get his work published in his own country.

"Ein Tag im Leben des Iwan Denissowitsch" ist ein bedeutendes Werk über das Leben in einem stalinistischen Arbeitslager und begründete den Ruhm des russischen Nobelpreisträgers. Der Autor kombiniert Alltagssprache mit lyrischen Elementen, um große gesellschaftliche Probleme darzustellen. Der Band enthält auch die Erzählungen "Zwischenfall auf dem Bahnhof Kretschetowka", "Matrjonas Hof" und "Zum Nutzen der Sache".

Nové slovenské vydanie významného diela vychádza v revidovanom preklade s novými poznámkami a doslovom, ktorý sa zameriava na slovenské obete gulagu a politické súvislosti tej doby. Autor odhaľuje pomery v sovietskych komunistických koncentračných táboroch, pričom dielo sa stalo symbolom obžaloby stalinizmu. Základy totalitného štátu siahajú až k Leninovi, ktorý počas svojej vlády inicioval masové popravy, plánovanú ekonomiku, Čeku a prvé tábory, neskôr známe ako gulag. Autor čerpá z vlastných skúseností politického väzňa, ktorý prešiel hrôzami gulagu, a z dobových dokumentov a autentických svedectiev. Sleduje osud jedného väzňa od zatknutia, cez vyšetrovanie, súd a transport do tábora, pričom zobrazuje život v ňom a príbehy ďalších väzňov. Na pozadí týchto udalostí sa zamýšľa nad krutými a absurdnými aspektmi sovietskeho zákonodarstva a pomerov v Stalinovej ére. Podľa autorových prepočtov prešlo gulagom približne šesťdesiat miliónov ľudí. Keď v roku 1970 získal Nobelovu cenu za literatúru, len málo zasvätených vedelo, že dvanásť rokov pracoval na svojom najdôležitejšom diele. Toto dielo patrí medzi najvýznamnejšie knihy 20. storočia a je považované za silné svedectvo o politickom režime.

Solženicynův krátký text "Nežít se lží" vyšel v roce 1974 v Zürichu a byl výzvou v první řadě Rusům. Dává jim na první pohled jednoduchou radu: Odmítněte lež ve všech jejích podobách - to je podle něj první a účinný způsob, jak se postavit ruskému režimu té doby. V textu Solženicyn také krátce zmiňuje odpor Čechoslováků proti ruským tankům v roce 1968 a dává ho za vzor.